Česká školní inspekce zveřejňuje sekundární analýzu výsledků mezinárodních šetření TIMSS 2015 a TIMSS 2011, jejímž cílem je porovnat na základě výsledků těchto šetření vybrané znaky méně úspěšných a velmi úspěšných tříd.
Shrnutí hlavních zjištění
Data získávaná z mezinárodního šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) nejsou jen zdrojem informací o tom, jakých výsledků ve vzdělávání dosahují žáci zúčastněných zemí v matematice a v přírodovědě. Získané poznatky lze totiž využít i ke zjištění příčin daného stavu. Smyslem této sekundární analýzy je proto dozvědět se, z jakých důvodů se vzájemně liší velmi úspěšné a méně úspěšné třídy, a to zejména v jiných než socioekonomických faktorech. Zároveň jde o hledání odpovědi na otázku, do jaké míry a v čem se odlišují metody a formy výuky používané učiteli ve sledovaných školách.
Česká republika se v letech 2011 (177 základních škol, více než 4500 žáků a jejich rodičů, 291 učitelů a 177 ředitelů škol) a 2015 (159 ZŠ, přes 5000 žáků a rodičů, téměř 350 učitelů a 159 ředitelů) zúčastnila v TIMSS pouze šetření žáků 4. ročníku ZŠ. Tato analýza pak vychází z výsledků dosažených českými žáky v přírodovědě. Česká školní inspekce se zaměřila na sledování vybraných znaků ve dvou oblastech, a to jednak učitelů a jejich výukových metod, a jednak žáků a jejich postojů ke škole i k samotné výuce. Třídy byly děleny tak, aby žáci z méně i z velmi úspěšných tříd tvořili zhruba stejně velký podíl z celé populace žáků čtvrtých tříd. Velmi úspěšné a méně úspěšné třídy se liší nejen celkovým výsledkem, ale i ve výsledcích v jednotlivých dílčích škálách – podoblastech definovaných koncepčním rámcem (živá příroda, neživá příroda, nauka o Zemi, prokazování znalostí, používání znalostí a uvažování).
Ze získaných dat však není patrné, že by se v některé podoblasti žáci z méně úspěšných tříd znatelně přibližovali, anebo naopak ještě více vzdalovali žákům z velmi úspěšných tříd. Také nejsou patrné žádné významné rozdíly mezi výsledky šetření
TIMSS 2015 a TIMSS 2011. Rozdíl je zejména v kvalifikaci Téměř všichni žáci ve velmi úspěšných třídách jsou vyučováni učiteli s minimálně magisterským stupněm vzdělání. V méně úspěšných třídách jsou to jen čtyři pětiny. Rozdíl je patrný i v hlavním oboru nebo zaměření studia učitelů. Učitelé s vystudovaným učitelstvím pro 1. stupeň učí větší podíl žáků ve velmi úspěšných třídách (92 %). V méně úspěšných třídách je takovými učiteli vzděláváno jen 80 % žáků.
Také v dalším vzdělávání je situace lepší ve velmi úspěšných třídách. Tam vyučují bezmála třetinu žáků učitelé, kteří se v posledních dvou letech zúčastnili dalšího vzdělávání (řešení individuálních potřeb žáků, využívání informačních technologií při výuce přírodních věd, rozvíjení kritického myšlení žáků nebo badatelských schopností). V méně úspěšných třídách učí takoví učitelé méně než pětinu žáků. V roce 2011 byl celkově rozsah dalšího vzdělávání o něco nižší než v roce 2015, větší nárůst byl pak pozorován u velmi úspěšných tříd.