Náš průvodce a zároveň odborník na komunikaci Michal Dubec v dubnu připravil webinář pro Národní pedagogický institut ČR na téma Komunikace se žáky a rodiči v dobách karantény, aneb jak si nepoškodit vzájemné vztahy. Nyní jsou jeho tipy opět aktuální.
6 principů komunikace s rodiči:
1. Hovořme o smyslu činností pro žáky, nikoli o sobě.
Nemluvme o úkolu samotném ani o tom, že úkol ještě není odevzdaný. Mluvme o tom, jak žáka úkol rozvine, co mu dá, na co navazuje, jaký je jeho smysl.
2. Hovořme o chování žáků, nikoli o nich.
Mluvme o chování, ne o dítěti. Ve druhém případě se dotýkáme statusu dětí a potažmo i rodičů.
„Váš syn neodevzdal úkol.”
„Váš syn je lajdák a na školu kašle.”
3. Buďme empatičtí.
Dejme najevo, že neznáme všechny kontexty ani žákovu situaci.
Používejme věty typu: “Rozumím tomu, že mohou být ztížené podmínky.”
4. Používejme sebeotevření.
Mluvme o sobě a o svých emocích: „Je mi to líto.” „Mrzí mě to.”
5. Tam, kde to jde, cíleně vytvářejme prostor pro odpovědnost a samostatnost.
Pokládejme otevřené otázky nebo výzvy: „Co navrhujete?” "Co se s tím dá dělat?”
6. Tam, kde to jde, používejme první osobu množného čísla (my).
Je velký rozdíl, jestli říkáme „já a ty/vy“ nebo „já a my“.
První osoba množného čísla signalizuje, že jsme kompetentní dospělí lidé, kteří mají společně na starosti učení dítěte: „Pojďme se společně dohodnout, jak to uděláme.”