Posouzení nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka

Vydáno: 4 minuty čtení

Metodický materiál

Od školního roku 2023/2024 se bude v rámci údajů ve školní matrice uvádět také údaj o tom, zda žák má nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka. Protože se jedná o nový údaj, připravilo MŠMT metodický materiál k posouzení nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka. Tento materiál doporučujeme využít v případě, že si pedagog není u konkrétního žáka nebo žákyně jistý, zda má nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka. Zejména u žáků, kteří nově zahájili vzdělávání v České republice nebo nastoupili do 1. ročníku ZŠ ještě nemusí být jednoznačné, zda je jejich znalost českého jazyka na úrovni odpovídající jejich věku.

Krátký rozhovor v neformálním prostředí

Žák má nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, pokud nemá ani základní jazykové, řečové a komunikativní dovednosti v českém jazyce odpovídající jeho věku, tzn. nerozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí, nerozumí běžným pokynům učitele v českém jazyce, nedokáže vyjádřit základní myšlenku v českém jazyce, přičemž neporozumění neplyne primárně ze zdravotního znevýhodnění žáka (např. logopedické vady, mentální postižení apod.). 

Pokud žák nemá kompetence popsané v příloze (metodický materiál) v českém jazyce, uvede ho škola v příslušné rubrice výkazu jako žáka s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. 

Pozn. : Skutečnost, že škola uvede ve výkazu nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka u konkrétního žáka, nemá zatím přímou návaznost na podporu poskytovanou žákovi, jedná se o mapující zjištění, jaký je podíl těchto žáků ve vzdělávání a jak se situace vyvíjí v čase.

Základní znalost češtiny znamená, že žák ovládá komunikaci v tématech:
• seznámení a představení (umí říct, jak se jmenuje, kolik mu je let, odkud je, jestli má koníčky, kamarády…);
• třída, škola a rodina (pojmenuje předměty ve třídě, místnosti ve škole, členy rodiny, základní personál školy…);
• trávení volného času (umí vyjádřit, co dělal odpoledne a co dělá rád, jaké plány má na víkend či prázdniny);
• stravování (umí vyjádřit, co má rád k jídlu, co obvykle jí);
• lidské tělo a pro starší žáky krizové situace (umí popsat části lidského těla a umí říct, co ho bolí, zná čísla záchranných složek a umí popsat základní krizové situace jako zranění, hoří apod.);
• místo, kde žije (umí popsat okolí svého domu/školy, případně své město/vesnici);
• počasí a oblečení (umí popsat počasí v různých obdobích a sdělit, jaké oblečení je pro dané počasí vhodné);
• příroda (pojmenuje základní zvířata vyskytující se v jeho okolí, zná slova jako např. park, les, louka). 

Od 3. třídy je nutné mít znalost latinky. V oblasti gramatiky zvládá základní časování sloves v přítomném čase, vyjádření minulého času a budoucího času a další prostředky pro srozumitelné (nikoliv bezchybné) vyjádření v rámci výše popsaných témat, a to zejména: předložky, spojky, skloňování podstatných jmen.

V komunikaci s žákem nejde primárně o správnost, ale o to, zda pedagog žákovi rozumí a zda žák rozumí pedagogovi. Pokud se ve všech těchto oblastech žák není schopen vyjadřovat a nerozumí, jedná se o žáka, který nemá základní znalost češtiny a tedy o žáka s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. 

Více informací v přiloženém souboru

Zdroj: MŠMT

Další aktuality