Jak zajistit BOZP zaměstnanců, dobrovolníků a BOZ dětí při provozu školy v rámci zajištění dětských skupin na krizových školách?
1. Zajištění dohledu nad dětmi – jak by byl řešen úraz dítěte, když není žákem školy, případně dohled vykonává dobrovolník – tzn., že není v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem?
2. Pracovní úraz – lze odškodnit pouze pro osoby v pracovněprávním vztahu – jak by to bylo řešeno pro dobrovolníky, zaměstnance jiných škol, odškodnění dobrovolníků?
3. Zajištění OOPP – lze zprovoznit, i pokud nebudou splněny všechny požadavky KHS, kdo v tom případě odpovídá?
4. Pokud zaměstnanec odmítne práci podle paragrafu 106 zákoníku práce, jak postupovat?
Odpověď
Pro poskytovatele služby péče o dítě v dětské skupině platí poměrně přísná pravidla. Poskytovatel musí být evidován v evidenci dětských skupin vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí (§ 4 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o dětské skupině).
Pečující osoby musí být v pracovněprávním vztahu k poskytovateli – § 5 odst. 2 písm. a) zákona o dětské skupině, a splňovat předpoklady odborné způsobilosti (§ 5 odst. 5 zákona o dětské skupině). Z výše uvedeného vyplývá, že pečující osobou nemohou být dobrovolníci, ale jen zaměstnanci s odpovídajícím druhem práce (pečovatel) a splňující předpoklad odborné způsobilosti. V případě dobrovolníků by proto bylo nutné uzavřít s nimi pracovněprávní vztah a platit jim plat/mzdu/odměnu za vykonanou práci alespoň ve výši zaručené mzdy.
S ohledem na výše uvedené:
Ad 1) Za úraz dítěte bude odpovídat poskytovatel služby péče o dítě, který za tímto účelem musí mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu (§ 12 zákona o dětské skupině). Odpovědnost poskytovatele bude v tomto případě občanskoprávní podle § 2920 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník).
Poskytovatel tedy bude odpovídat za úraz dítěte v případě zanedbání náležitého dohledu. Upozorňuji, že zajišťování dohledu jinou osobu (např. dobrovolníkem) než pečující je podle mého názoru zanedbáním náležitého dohledu. Osoba pečující zaměstnavateli odpovídá za zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákoník práce).
Ad 2) Kdyby činnost pečovatelů konali tzv. dobrovolníci nebo jiné osoby, které neuzavřely pracovněprávní vztah s poskytovatelem, šlo by podle mého názoru o faktický pracovní poměr. Těmto osobám by pak náležela stejná práva a povinnosti jako jiným zaměstnancům zaměstnavatele konajícím práci v platném pracovněprávním vztahu. Měli by tudíž i nárok na odškodnění vzniklého pracovního úrazu.
Ad 3) Za nezajištění osobních ochranných pracovních prostředků odpovídá zaměstnavatel (kterým je v tomto případě poskytovatel), neboť je to jeho povinnost vyplývající z § 104 zákoníku práce. Zejména ve stávající situaci je nutné dbát, aby osobní ochranné prostředky byly poskytnuté všem zaměstnancům. Za osobní ochranné prostředky lze v této době považovat i prostředky, jež pro výkon práce zaměstnanců jinak nejsou potřebné (např. roušky, rukavice, dezinfekční prostředky atp.).
Ad 4) Má-li zaměstnanec důvodnou obavu, že výkon práce bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, případně život nebo zdraví jiných osob, je oprávněn výkon práce odmítnout. Toto odmítnutí nelze považovat za porušení povinností zaměstnance z pracovního poměru (§ 106 odst. 2 zákoníku práce). Tato situace může nastat například tehdy, nezajistí-li zaměstnavatel osobní ochranné prostředky. Zaměstnavateli pak lze doporučit, aby přijal opatření vedoucí k eliminaci nebo snížení rizika při práci. Tím může být např. zajištění osobních ochranných prostředků, snížení počtu dětí v dětské skupině apod.
Zdroj: Odborná poradna Řízení školy online, Martin Kaplán