Jeden z našich autorů - Václav Trojan - napsal ministryni školství otevřený dopis, ve kterém se věnuje aktuálním problémům ředitelů škol a školských zařízení. Jistě znáte jeho názory ze stránek tohoto časopisu, především z rubriky Ředitel školy - a co ještě, a víte, že často kriticky píše o podmínkách, ve kterých současní ředitelé pracují, a o zhoršující se situaci v našich školách. Přikládáme plné znění textu určeného paní ministryni. Autor dopisu tímto otevírá debatu a vyzývá vás k vyjádření názorů a sdílení zkušeností.
Vážená paní ministryně,
skoro dvacet let jsem pracoval jako ředitel školy a v současné době se podílím na rozvoji vedoucích pedagogických pracovníků na pražské pedagogické fakultě. Svoje myšlenky tedy opírám nejen o svoje zkušenosti a znalosti, ale o reflexi každodenního kontaktu se stovkami lidí z autentického školského prostředí.
Sama jste při své nedávné návštěvě mého rodného Brna viděla, jak malá míra pravomocí zůstala ministerstvu školství, a je tedy iluzorní se domnívat, že bez razantní změny podpořené většinou politických stran se hneme z místa. Stát si nechal postupně vzít řídící kompetence a nástroje, kterými mohl ovlivňovat státní vzdělávací politiku. Vaši poradci (pokud Vám vůbec přefiltrují relevantní informace) Vám nyní počítají, kolik bude chybět ve velice krátké době učitelů na českých školách. Nebudu komentovat, že počet letošních prvňáčků známe již minimálně šest let, to bych se musel strefovat do Vašich předchůdců a ptát se, jak na tuto situaci školy připravovali. Již nyní chybí stovky učitelek a učitelů prvního stupně, stačí si otevřít inzertní stránky Učitelských novin či zavolat do několika zejména městských škol a ověřit si, že ředitelé dosud nevědí, kdo bude stát prvního září před žáky. Nedělejte si iluze, že budou jednat v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících, již nyní shánějí kohokoli, kdo zvládne učitelskou práci. Chceme po řediteli školy, aby byl lídrem pedagogického procesu. Přitom jsme mu postupně vzali čas, volné peněžní prostředky na diferenciaci platů, možnost pružně reagovat v oblasti pracovněprávních vztahů, navíc jeho profesní rozvoj jsme dali do rukou politicky motivovaných laiků.
Ředitel zodpovídá za kvalitu školy a za odpovídající rozvoj každého žáka. Co mu stát dává do ruky, s jakými trumfy tato stěžejní postava ve škole ve skutečnosti hraje?
- Finanční prostředky na platy v takové výši, která z vysokoškolsky vzdělaných učitelů dělá outsidery nejen mezi vysokoškoláky.
- Jmenovací dekret od politického zřizovatele, který mnohdy školství nerozumí a někdy mu i záměrně škodí.
- Vysokoškolsky vzdělané absolventy fakult vzdělávajících učitele, jejichž aprobační vybavení ovšem mnohdy neodpovídá požadavkům škol, protože akreditační procesy situaci ve školském terénu vůbec nezohledňují.
- Stále odkládanou a rozhodně nemotivující kariérovou cestu.
Je nejvyšší čas udělat několik nepopulárních opatření, která ovšem pomohou vrátit vzdělávacímu systému jeho dynamiku a možnost rozvíjet se. Je třeba budoucnost národa poměřovat ve vzdáleném horizontu, mnohem vzdálenějším, než je nejbližší volební období. Je třeba přesvědčit voliče, že skokové navýšení finančních prostředků směřujících do vzdělávacího systému je nezbytnost, která se ovšem neprojeví hned. Politikové vycházejí vstříc kuřákům, vycházejí vstříc horníkům, vycházejí vstříc fotbalistům - ano, sbírají politické body. Poměřují vždy výdělky učitele s vojáky, hasiči, pracovníky státní správy. Vážím si všech těchto lidí, ale proč nepřiznat učitelům exkluzivitu a podmínky, které skutečně potřebují pro výkon kvalitní práce?
Existují propracované scénáře i prognózy demografického vývoje, kam může dojít stávající situace - stárnutí učitelských sborů i ředitelů samotných, rezignace terénu, rozevírání sociálních nůžek. Je to začarovaný kruh a vždy je z něho vytržena z kontextu jen výseč - chvíli se bavíme o učitelské přípravě, chvíli o zřizovatelských kompetencích, chvíli o kvalifikovanosti učitelů, chvíli o odchodech mimo školství. Zamyslete se nad tím, kolika lidem se vlastně hodí, že vzdělávací systém je špatný. Jenže několik elitních škol, několik projektů, několik alternativních rodičovských iniciativ nezachrání vzdělávací systém jako takový, pouze jej rozdrobí. Ten musí dostat základní impuls od státu v takové síle, aby bylo možno nastartovat samočistící mechanismy. Bude ovšem trvat nějakou dobu, než budeme mít v čele škol excelentní ředitele, kteří si budou moci svobodně vybírat excelentní učitele. Bude trvat nějakou dobu, než mladí lidé budou volit studium učitelství jako zajímavou a náročnou životní cestu. Dejte po vzoru úspěšných zemí tomuto procesu finance a čas. Jeden ze základních strategických cílů by mohl hovořit o tom, že učitelství bude prestižní, vyhledávané a nelehko získané povolání - o řediteli nemluvě!
Vážená paní ministryně, Vaše funkce je politická a jste vázána koaličními domluvami a mnohými „tanečky“, které běžným lidem unikají. Přesvědčte svoje kolegy napříč politickým spektrem, že vize vzdělávacího systému, nastavená cesta, finanční podpora a samozřejmá exkluzivita učitelství musí jít nad všechny krátkodobé politické proklamace. Nebo už svoji budoucnost se vzděláním nespojujeme?
Praha 1. června 2016
Srdečně zdraví PhDr. Václav Trojan, Ph.D.
Vedoucí katedry Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Centrum školského managementu
Manažer realizovaného projektu ESF Profesionalizace klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení
Je spolugarantem oboru Školský management, členem expertní skupiny NIDV, spolupracuje na systému vzdělávání řídících pracovníků v České republice s MŠMT ČR. Od roku 2011 je členem týmu expertů v mezinárodním projektu European Policy Network on School Leadership