Z iniciativy českých vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí (Filozofická fakulta UK, Pedagogická fakulta UK, Ústav pro studium totalitních režimů a Filozofická fakulta J. E. Purkyně) vznikla nová vzdělávací platforma zabývající se historickým vzděláváním. Platforma nazvaná Dějiny ve veřejném prostoru1) vychází ze skutečnosti, že současní žáci a studenti se dnes o historii dozvídají více z populárních filmů a médií než z hodin dějepisu. Školní prostředí (instituce, výuka, kurikula) přitom tuto proměnu příliš nereflektuje. Platforma si klade za cíl otevřít diskusi o dějinách širšímu okruhu zájemců, než jsou komunity historiků a didaktiků, a diskutovat o způsobech práce s historií. Usiluje o přehodnocení klasických podob historického vzdělávání a o nové perspektivy pro efektivní výuku dějepisu.
Prvním počinem platformy byla konference Česká společnost a historická výročí, která se uskutečnila 8. a 9. listopadu v Praze. Konference se zúčastnila široká paleta vystupujících od studentů a profesorů přes pracovníky muzeí, galerií, neziskových organizací, historiky a novináře až po učitele základních i středních škol. Někteří vystoupili s příspěvky v podobě diskusních referátů, jiní se účastnili workshopů zaměřených na praktickou práci s různými vzdělávacími metodami. Základním cílem bylo projednat různé projevy historie ve veřejném prostoru a zohlednit je v kontextu historického vzdělávání.
I další příspěvky a dílny se věnovaly novým možnostem v historickém vzdělávání. Podstatnou diskusi otevřeli profesor historické sociologie Miloš Havelka z FHS UK a historik a didaktik z FF UK Kamil Činátl. Týkala se otázky, jak vlastně ve výuce přistupovat k fenoménu paměti. Vzpomínky pamětníků mohou odrážet historickou skutečnost odlišně od historických záznamů, a proto se současná didaktika dějepisu nevyhýbá konfrontaci těchto zdrojů. Soudobé vzdělávací trendy jdou naproti pluralitě perspektiv a zaměřují se na schopnosti argumentace, sdílení a uznání. Historické myšlení se úzce dotýká individuálních i skupinových identit, a proto v dějepisu jde nikoliv o nastolení jediné pravdy, ale o rozvoj individuálních schopností reflektovat vlastní východiska a zdroje. Téma se objevilo v různých konferenčních panelech. Svou vizi toho, jak s historií pracovat v jiných vzdělávacích oborech a institucích, představili pracovníci médií (David Klimeš z týdeníku
Fórum Dějiny ve veřejném prostoru si klade dlouhodobý cíl ovlivňovat podobu historického vzdělávání v české společnosti. Závěry, které z konference vzešly, budou postupně publikovány, testovány a přinejmenším reflektovány přítomnými učiteli a didaktiky v praxi. Zhodnotit posuny v historickém vzdělávání budou moci zájemci znovu na konferenci v roce 2020, i v mezidobí však bude platforma vyvíjet činnost a působit v oblasti historického vzdělávání.