Z iniciativy českých vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí (Filozofická fakulta UK, Pedagogická fakulta UK, Ústav pro studium totalitních režimů a Filozofická fakulta J. E. Purkyně) vznikla nová vzdělávací platforma zabývající se historickým vzděláváním. Platforma nazvaná Dějiny ve veřejném prostoru1) vychází ze skutečnosti, že současní žáci a studenti se dnes o historii dozvídají více z populárních filmů a médií než z hodin dějepisu. Školní prostředí (instituce, výuka, kurikula) přitom tuto proměnu příliš nereflektuje. Platforma si klade za cíl otevřít diskusi o dějinách širšímu okruhu zájemců, než jsou komunity historiků a didaktiků, a diskutovat o způsobech práce s historií. Usiluje o přehodnocení klasických podob historického vzdělávání a o nové perspektivy pro efektivní výuku dějepisu.
Prvním počinem platformy byla konference Česká společnost a historická výročí, která se uskutečnila 8. a 9. listopadu v Praze. Konference se zúčastnila široká paleta vystupujících od studentů a profesorů přes pracovníky muzeí, galerií, neziskových organizací, historiky a novináře až po učitele základních i středních škol. Někteří vystoupili s příspěvky v podobě diskusních referátů, jiní se účastnili workshopů zaměřených na praktickou práci s různými vzdělávacími metodami. Základním cílem bylo projednat různé projevy historie ve veřejném prostoru a zohlednit je v kontextu historického vzdělávání.Nejvýznamnějším hostem konference byl Alan McCully, výzkumník a učitel ze Severního Irska, který pracuje s nekonvenčními vzdělávacími metodami. McCully zavedl koncept kontroverzní výuky neboli způsob práce s kontroverzními tématy ve výuce. Na svých hodinách otevírá témata nedávné irské historie. Dovolí si přitom více než státní politiky a učebnice, které se kontroverzním tématům spíše vyhýbají, nota bene ve společnosti různých komunit s „bolavou“ minulostí. McCully se nevyhýbá tématům, na nichž nepanuje v severoirské společnosti shoda, a pomocí citlivých metod zprostředkovává rozličné perspektivy soudobých dějin. Zaceluje tak kulturní a politické propasti a zprostředkovává funkční dialog. Východiskem, jakož i cílem jeho práce je vytvářet ze školy především bezpečné prostředí otevřené diskusi i konfliktním názorům. Takové cíle lze bezpochyby nárokovat i v prostředí českého školství.
I další příspěvky a dílny se věnovaly novým možnostem v historickém vzdělávání. Podstatnou diskusi otevřeli profesor historické sociologie Miloš Havelka z FHS UK a historik a didaktik z FF UK Kamil Činátl. Týkala se otázky, jak vlastně ve výuce přistupovat k fenoménu paměti. Vzpomínky pamětníků mohou odrážet historickou skutečnost odlišně od historických záznamů, a proto se současná didaktika dějepisu nevyhýbá konfrontaci těchto zdrojů. Soudobé vzdělávací trendy jdou naproti pluralitě perspektiv a zaměřují se na schopnosti argumentace, sdílení a uznání. Historické myšlení se úzce dotýká individuálních i skupinových identit, a proto v dějepisu jde nikoliv o nastolení jediné pravdy, ale o rozvoj individuálních schopností reflektovat vlastní východiska a zdroje. Téma se objevilo v různých konferenčních panelech. Svou vizi toho, jak s historií pracovat v jiných vzdělávacích oborech a institucích, představili pracovníci médií (David Klimeš z týdeníku
Ekonom
, Iveta Coufalová z odborného měsíčníku Dějiny a současnost), muzeí (Jakub Jareš, Michal Schuster z Muzea romské kultury) či neziskových organizací (Mikuláš Kroupa z Post Bella).
Fórum Dějiny ve veřejném prostoru si klade dlouhodobý cíl ovlivňovat podobu historického vzdělávání v české společnosti. Závěry, které z konference vzešly, budou postupně publikovány, testovány a přinejmenším reflektovány přítomnými učiteli a didaktiky v praxi. Zhodnotit posuny v historickém vzdělávání budou moci zájemci znovu na konferenci v roce 2020, i v mezidobí však bude platforma vyvíjet činnost a působit v oblasti historického vzdělávání.Webová stránka platformy je www.forumdvp.cz
Oddělení vzdělávání ÚSTR se zaměřuje na výuku moderních dějin na českých školách všech stupňů. Ve svých projektech poskytuje především didaktickou a metodickou podporu učitelům. Metodiky inspirované zahraniční didaktikou stojí na práci s historickými prameny a médii. Semináře pořádané oddělením pak mapují základní problémy výuky moderních dějin na českých školách a rozvíjejí nové formy výuky dějepisu. Další klíčovou aktivitou oddělení je pak vývoj multimediálních aplikací, jež mohou učitelé použít přímo ve výuce. Tyto aplikace mají ambici vstupovat také do veřejného prostoru a stejně jako další aktivity oddělení se podílet na společenské diskuzi o minulosti.
Zdroj: Pro lednové číslo časopisu Řízení školy Tereza Mašková, autorkou fotografií je Dorota Velek.