Nástup do práce

Vydáno: 5 minut čtení

Při znovuotevření školy lze nařídit pedagogům, že nastoupí do práce = že budou fyzicky přítomni ve škole a povedou výuku? A v případě, že do školy fyzicky docházet odmítnou, jak se má toto projevit v platovém ohodnocení?

Obecně má zaměstnanec povinnost konat práci na pracovišti zaměstnavatele v pracovní době a podle pokynů zaměstnavatele (§ 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozděších předpisů, dále jen zákoník práce). To zpravidla platí i pro pedagogické pracovníky.

Skutečnosti bránící výkonu přímé pedagogické činnosti na pracovišti

Pedagogové budou mít povinnost konat přímou pedagogickou činnost na  pracovišti zaměstnavatele, nebudou-li tomu bránit relevantní skutečnosti jako jsou:

  1. překážky v práci na straně zaměstnance;
  2. důvodné odmítnutí výkonu práce (§ 106 odst. 2 zákoníku práce);
  3. platná a účinná dohoda o výkonu práce (přímé pedagogické činnosti) z domova.

Překážky v práci na straně zaměstnance;

Existují-li na straně zaměstnance překážky, je jeho povinnost konat práci suspendována. Vznik překážky v práci musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli a požádat jej o poskytnutí pracovního volna (§ 206 zákoníku práce). V době jejího trvání zaměstnanci nenáleží plat, nýbrž zpravidla jiná finanční kompenzace podle konkrétní překážky v práci.

Důvodné odmítnutí výkonu práce

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce má-li důvodně za to, že jeho nebo jiné osoby bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje na zdraví nebo životě. Takové odmítnutí výkonu práce není porušením povinností zaměstnance (§ 106 odst. 2 zákoníku práce).

Upozorňuji, že existence tzv. rizikových faktorů[1] u zaměstnance nebo osob s ním žijících v domácnosti sama o sobě nezakládá oprávnění zaměstnance odmítnout výkon práce. 

K tomu aby zaměstnanec patřící do rizikové skupiny mohl oprávněně výkon práce odmítnout je potřebné bezprostředné ohrožení zdraví. Tato podmínka bude podle mého názoru splněna například v případě přítomnosti osoby s příznaky infekční nemoci ve vyučování, porušení hygienických a dalších norem a doporučených řešení této situace (izolace žáka do doby vyzvednutí zákonným zástupcem, zamezení přístupu osoby do školy atp.).

V případě důvodného odmítnutí má zaměstnavatel povinnost vzniklá rizika odstranit nebo minimalizovat, nebo přidělit zaměstnanci jinou práci podle pracovni smlouvy. Sníží-li zaměstnavatel rizika, může zaměstnanec pokračovat v práci, za kterou mu náleží plat. Na plat má zaměstnanec nárok i v případě výkonu jiné práce.

Neuloží-li zaměstnavatel zaměstnanci výkon jiné práce nebo neminimalizuje rizika, vznikne překážka v práci na jeho straně(§ 208 zákoníku práce). Pak zaměstnanec práci nekoná a má nárok na náhradu platu ve výši průměrného výdělku.

Platná a účinná dohoda o výkonu práce

Uzavřel-li pedagogický pracovník se zaměstnavatelem dohodu o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (§ 317 zákoníku práce) může tato dohoda potenciálně znemožnit zaměstnavateli aby závazně zaměstnanci uložil výkon přímé pedagogické činnosti na pracovišti. To ovšem bude záležet od konkrétního obsahu tohoto právního jednání a bude se tedy u různých zaměstnavatelů lišit. Lze doporučit, aby zaměstnavatelé tyto dohody vyhodnotili než přistoupí k sankčním opatřením vůči zaměstnanci. Zaměstnanci bude za výkon práce z domova náležet plat.

Pro úplnost dodávám, že výkon prací souvisejících v době a na místě podle určení zaměstnance (§ 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů) není dohodou o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Pedagogovi jenž takto koná práci může zaměstavatel nařídit výkon práce na pracovišti.

Výkon přímé pedagogické činnosti na pracovišti

Nebrání-li zaměstnanci ve výkonu práce žádná z výše uvedených skutečností, má primárně povinnost práci, včetně přímé pedagogické činnosti, konat na pracovišti zaměstnavatele. Tento pedagog nemůže výkon práce podle pokynů zaměstnavatele odmítnout, neboť by tím porušil povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu.

V případě odmítnutí výkonu práce by šlo o neomluvenou absenci. Zaměstnanci by nenáležel plat a zaměstnavatel by při dlouhodobější neomluvené absenci (zpravidla alespoň 5 dní) byl oprávněn rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru. Zaměstnavateli by také měl právo na náhradu škody vzniklé v souvislosti s neomluvenou absencí zaměstnance.

Lze ovšem doporučit, aby zaměstnavatel zejména potřeby zaměstnanců patřících do rizikové skupiny při znovuobnovení prezenční výuky zohlednil, umožní-li mu to provozní podmínky. To znamená například vhodnou úpravou organizace práce, kdy výuku budou realizovat zejména pedagogové jenž do této skupiny nepatří. Nebo určením čerpání dovolené, volna k samostudiu, požádá-li o to dotčený zaměstnanec, případně uzavřením dohody o čerpání neplaceného volna.

Závěr

Pedagogičtí pracovníci obecně budou mít povinnost splnit pokyn zaměstnavatele konat přímou pedadgogicku činnost na pracovišti. Za výkon práce jim vznikne nárok na plat.

Výkonu této práce mohou bránit výše vyjmenované skutečnosti. Odmítnout výkon práce v jiných než výjmenovaných případech není možné. Případné neoprávněné odmítnutí je spojeno s možností sankčního postupu zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Zaměstnanci pak nevzniká nárok na plat ani žádnou jinou finanční kompenzaci.



[1]Viz. soubor hygienických a a bezpečnostných pokynů http://www.msmt.cz/soubor-hygienickych-pokynu-pro-ms-zs-a-ss

 

Zdroj: Pracovní situace Řízení školy online, autor: Mgr. Martin Kaplán