Většina absolventů učebních oborů bude muset letos prokázat své znalosti a dovednosti při závěrečné zkoušce připravené podle jednotného zadání. O tom, zda to tak bude, rozhoduje škola. Letos se pro nové pojetí zkoušek rozhodlo 402 škol s učebními obory kategorie H a 139 škol s obory kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Oproti minulému školnímu roku se zvýšil podíl škol používajících jednotné zadání v oborech kategorie H z 80,6 % na 85,7 % a v kategorii E ze 61 % na 77,2 %.
Závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání bude v průběhu června skládat celkem 27 805 žáků. Ti, kteří uspějí, se pak kromě výučního listu mohou pochlubit certifikátem projektu Nová závěrečná zkouška 2, který má na starosti Národní ústav pro vzdělávání a přispívá na něj Evropský sociální fond.
Sjednocení požadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v učebních oborech a má také vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi. Pro mnohé školy jsou jednotná zadání náročnější, než ta, která si připravovaly samy. Například v oboru Kuchař mohl žák skládat praktickou zkoušku během jednoho dne, s využitím jednotného zadání ale musí vařit dva dny a kromě toho hodnoticí komisi prezentovat samostatnou odbornou práci, kterou si dříve připravil - a to i v cizím jazyce. „Ale platí to i naopak: některé školy považují jednotné zadání za méně náročné a navíc žákům zadávají ještě vlastní úkoly“ upozorňuje hlavní manažerka projektu Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání a dodává: „Jednotné zadání je tedy tou pověstnou laťkou, kterou žák musí přeskočit, aby prokázal, že svůj obor ovládá. Výšku té laťky stanovují jak odborníci ze škol, tak zástupci zaměstnavatelů - a je pro všechny žáky stejná.“
|
Podíl škol využívajících jednotná zadání
|
Další informace na www.nzz2.cz