Konference se koná 12. listopadu 2018 v Brně a bude akreditovaná u MŠMT (DVPP).
Je pravdou, že už v mateřských školách jsou děti tlačeny ke stále vyššímu výkonu? Nestává se mateřská škola univerzitou předškolního věku? Co a jak vlastně učíme předškolní děti? Uvědomujeme si specifika, která předškolní věk přináší, a využíváme jich při vzdělávání? Jak bychom to měli dělat, aby vzdělávání bylo pro děti hravě přirozené a nenásilné? Uvědomujeme si, že méně znamená více? A nebojíme se, že když ubereme na nárocích, bude mít veřejnost pocit, že ubíráme na kvalitě? Kam a proč se ženeme?
Na tyto a další podobné otázky se pokusíme spolu s přednášejícími nahlédnout na konferenci s příznačným názvem Méně znamená více. Budeme se snažit vás inspirovat k zamyšlení a hledání cest k pozitivní změně.
- Rozsah hodin: 8 vyuč. hodin
- Cílová skupina: pedagog. pracovníci mateřských škol
- Místo konání: Brno, Hotel Voroněž
- Den konání: 12. listopadu 2018 - od 9 hodin
- Cena: 1750 Kč (V účastnickém poplatku 1.750 Kč je zahrnuta účast na všech přednáškách, studijní materiály a celodenní bohaté občerstvení včetně oběda.)
- Přihlášky: https://kurzy.infracz.cz/kurzy/mene-znamena-vice/
Přednášky
Jak využít všech příležitostí - vzdělávání je proces, který probíhá od prvního okamžiku kdy dítě do školky přijde a až do doby než odejde
Mgr. Eva Svobodová
Předškolní vzdělávání má mnohá specifika, kterými se liší od vzdělávání v ostatních etapách lidského života. Pokud jsme si jich vědomi a pracujeme s nimi, můžeme s minimálním nasazením dosáhnout maximální efektivity. Pokud tato specifika nerespektujeme, promění se učení v hmoždění s minimálním výsledným efektem (pro dítě) mnohdy doprovázeným nepříjemnými pocity, které mohou ovlivnit jeho postoj k institucionálnímu vzdělávání. Na některá z těchto specifik stručně upozorní tento příspěvek.
Příležitosti k rozvoji polytechnické výchovy v MŠ
Mgr. Hana Nádvorníková
Příspěvek bude zaměřen na možnosti využití běžných situací a aktivit dětí v mateřské škole, které přirozenou cestou rozvíjejí základy polytechnické gramotnosti: možnosti využití spontánních činností dětí – zejména volných her a pobytu venku pro vytváření základů polytechnické gramotnosti, rozvíjení zručnosti jako jeden z předpokladů polytechnické gramotnosti, pokusy a manipulace s materiály – zkoumání jejich vlastností, vytváření základních prekonceptů k postupnému chápání některých přírodních zákonitostí, možnosti využití některých záměrně navozených činností s dětmi pro obohacení vzdělávacích záměrů i o aspekty polytechnického vzdělávání.
„TO BY SE MĚLO PROZKOUMAT..." aneb vzdělávací příležitosti k rozvoji čtenářské pregramotnosti
Mgr. Hanka Švejdová
Rozvíjení čtenářské pregramotnosti nelze vnímat odděleně od ostatního vzdělávání dětí jako předmětové vzdělávání, ale naopak ho vnímat jako součást a svým způsobem jako možný princip. Chci-li dělat s dětmi cokoliv, má to dvě základní podmínky: dítě se musí cítit dobře, jistě a bezpečně a musí porozumět tomu, co je mu sdělováno, což při dnešní verbální vybavenosti dětí, inkluzi a integraci, absenci lidského vyprávění a četby pohádek doma atp., není samozřejmostí. Rozvíjet schopnost porozumění slovu, zadání, sobě, druhému, ale i situaci, příběhu, umět nebát se dát najevo, že nerozumím, mít prostor a čas k tomu, abych porozuměl, to je základní předpoklad nejen k rozvoji čtenářské pregramotnosti, ale i všech ostatních pregramotností. To garantuje pedagog jako motivační činitel, jako trpělivý průvodce, vypravěč, nositel příběhů, zprostředkovatel setkávání dítěte s knížkou. Pedagog, který umí najít příběhy v situacích, říkadlech, písničkách, knížkách a vytvoří příležitost ke společnému zkoumání i prožití příběhů. Pedagog, který příběh využívá místo sankcí. Pedagog, který zná cíle i čtenářské strategie a umí je využívat a naplňovat spontánně při každé příležitosti v mateřské škole.
Jednoduše, pomalu a spolu
Mgr. Eva Muroňová Ph.D.
Předškolní vzdělávání je mnohdy zbytečně přeplněné hračkami, aktivitami a výkonem. Jak jimi dítě rozvíjet a nezasypat, vám ukáže příklad praxe vzdělávacího konceptu pedagogiky Franze Ketta, která jde cestou jednoduchosti, pomalosti a vztahů. V příspěvku se pokusíme upozornit na hloubku každodenních situací během dne, které se dají bez velké přípravy pojmout s pedagogickou vnímavostí jako spontánní vzdělávací příležitosti.
Poruchy chování - když tygr řádí, kulhá nebo skomírá
Kamila a Petr Kopsovi (autoři metody Životních map a knih "Tygr dělá uáá uáá", "Jak se domluvit s tygrem", "Jak se krotí tygr", "Kniha neobyčejných kouzel")
Vysvětlíme vám souvislosti mezi poruchami chování a narušenou komunikací u dítěte. Principy, na základě nichž dochází k poruchám chování, odkud se berou, v jaké fázi vstupuje do hry pedagog a jaké má možnosti ovlivnit tuto skutečnost.
Seznámíme vás s principy tzv. "Tygřího světa®" a zkušenostmi ze škol, kde s ním již pracují. Jak mít ve své třídě soustředěnější děti, které dokáží převzít zodpovědnost za své chování a snížit tím vaši zátěž a únavu?
Vzdělávací příležitosti a příprava na přechod do základní školy
Mgr. Jiří Halda
Nástup dítěte do školského zařízení je pro něj velkou a často dramatickou změnou. Je třeba, by si zvyklo na režim, systematickou práci a nové vrstevnické vazby. Vše je pro něj nové, i když zpravidla školu již navštívilo a ví, že jde do bezpečného prostředí. Je však v jiné roli, je starší a hra se mění v povinnosti.