Kde začíná a končí sociální role školy?

Vydáno: 3 minuty čtení

Audit vzdělávacího systému ČR

Silný vliv socioekonomického zázemí rodiny na vzdělávací výsledky žáků v našich školách je dnes již známým faktem. Opakovaně ho potvrzují mezinárodní šetření PISA, do kterých se Česká republika zapojuje od roku 2000. Nerovnosti ve vzdělávání v České republice přetrvávají a nepodařilo se je za posledních dvacet let snížit. Je otázkou, nakolik v tom hraje roli to, že tápeme, jakým způsobem má samotná škola kompenzovat sociální znevýhodnění žáků, jaké profese jí v tom mají pomáhat a jak máme funkčně a koncepčně provázat spolupráci resortu školství (MŠMT) a resortu práce a sociálních věcí (MPSV).

Celou analýzu si můžete přečíst na EDUin.cz

Na konkrétních příkladech v oblasti předškolního vzdělávání (dětské skupiny vs. mateřské školy) a v základním školství (záškoláctví, šikana, nereálná očekávání škol od OSPOD) se ukazuje, že existují „bílá místa”, za která nikdo v systému nemá jasně deklarovanou odpovědnost. Jejich řešení závisí na tom, zda jsou v dané lokalitě na rozhodujících místech lidé, kteří dokáží nahlédnout souvislosti mezi sociální situací rodin, vzdělávací úspěšností žáků a rolí a vlivem školy. 

Evidentní bariérou, která komplikuje posun k efektivním řešením, je financování těchto opatření. Na jedné straně je třeba si uvědomit, že investice znamená náklady navíc, ty se ale v dlouhodobém horizontu vrátí. A na druhé straně je také třeba vydiskutovat, kdo ze zapojených ministerstev by měl finanční prostředky na tato opatření spravovat, případně jakým způsobem je rozdělit a jak daná opatření nastavit tak, aby byla jasná odpovědnost i kompetence konkrétních aktérů v systému.  

Je zřejmé, že spolupráce jednotlivých resortů na snižování nerovností a narovnávání podmínek v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny děti je klíčová a měl by se na ní podílet především resort školství (MŠMT) a resort práce a sociálních věcí (MPSV). Při řešení záškoláctví, psychických problémů dětí a mladých lidí pak dává smysl zapojit do řešení také Ministerstvo zdravotnictví. Zatím se ovšem diskuse o těchto nástrojích vede pouze na úrovni obecných deklarací a zdá se, že chybí politická vůle popsat slabá místa a zodpovědnost za jejich řešení. Tato řešení musí stát na vzájemné spolupráci a vědomí toho, že peníze, které budou vynaloženy, plynou do jednotlivých resortů ze společného rozpočtu. 

Zdroj: https://www.eduin.cz/clanky/socialni-role-skoly/#tema11