Grazianu Boscato, psycholožku, poradkyni a ředitelku poradenského centra ve francouzském Štrasburku, jsem měla možnost poznat v rámci evropské sítě Euroguidance, kde jsme spolu úzce spolupracovaly na mezinárodní úrovni. Vážím si jejího přínosu pro rozvoj mezinárodní dimenze v poradenství a toho, nakolik se snaží přispívat k přenosu zkušeností v oblasti kariérového poradenství mezi evropskými zeměmi.
Graziana nejdříve pracovala v informačních a poradenských službách pro mladé lidi. Od roku 1993 jsou její aktivity součástí sítě Euroguidance na podporu mobility v Evropě a rozvíjení evropského rozměru poradenství: poradenství v oblasti mobility pro studenty a dospělé, šíření informací o mobilitě, školení odborníků a jejich organizací na téma "Evropský rozměr poradenství a mobility", stejně jako vytváření sítí s partnery. Koordinuje síť Euroguidance francouzského ministerstva školství, účastní se různých evropských projektů v oblasti poradenství a podílela se na řízení projektu mobility pro poradce Academia (Erasmus+). Je již mnoho let zapojena do přeshraničních poradenských činností. V současné době pracuje v Regionální informační a poradenské službě ve Štrasburku (Krajský úřad Ministerstva školství), jejíž funkce spočívají především v realizaci politiky poradenství a řízení informačních a kariérních center v Alsasku.
Jaká je současná situace v oblasti kariérového poradenství ve Francii?
Ve Francii existuje množství organizací (téměř 9 000), které se zaměřují na kariérové poradenství v celoživotní perspektivě, a pro klienty bylo obtížné se v této nabídce zorientovat. Poslední zákon o odborném vzdělávání a poradenství z roku 2014 upřesnil kontext a stanovil cíle v této oblasti, a to učinit uživatele autonomními při výběru poradenství bez ohledu na to, v jakém okamžiku svého života mají tuto potřebu (tedy pro mládež i dospělé), a zajistit srozumitelné a snadno dostupné nástroje kariérového poradenství. Za všechno, co se odehrává v počátečním vzdělávání ve školách, je odpovědný stát. Jde o to, aby nabídka služeb byla konzistentní. Stát určuje na národní úrovni politiku zaměřenou na kariérové poradenství pro žáky a studenty základních, středních a vysokých škol. Celoživotní poradenství se stalo odpovědností krajů. Byla zřízena regionální veřejná poradenská služba (SPRO), která koordinuje činnost hlavních provozovatelů poradenství na této úrovni. SPRO zaručuje všem občanům přístup k bezplatným, úplným a objektivním informacím o pracovních místech, kvalifikacích, diplomech, mzdách, integraci atd. a rovněž o službách v oblasti kariérového poradenství. Aby byly uspokojeny potřeby všech, je založena na následujících zásadách: na kariérové poradenství má právo každý a po celý život; zahrnuje poskytování informací, poradenství a podporu.
Francie je země s velkou tradicí centralizace a hodně záležitostí prochází legislativou. Zákon stanovuje zásady a hranice, které pak různí aktéři zapracovávají do svých činností. Kariéroví poradci v počátečním vzdělávání jsou placeni ze státního rozpočtu.
A jak to funguje v praxi?
Psychologové ve veřejném školství - kariéroví poradci na úrovni 2. stupně základních škol (college) a středoškolského vzdělávání - pracují jak ve školách, tak v informačních poradenských střediscích, kde nabízejí své služby široké veřejnosti. Učitelé ve školách mají nejen poslání výuky předmětů, ale i misi v oblasti kariérového poradenství. Tím se zabývá celý pedagogický tým, zahrnující vedení školy, učitele a výchovné poradce, kteří mají na starosti život ve škole.
Služby pro dospělé zajišťuje ministerstvo práce, které financuje úřady práce, kde působí síť profesionálů, jejichž úkolem je informovat a doprovázet dospělé při rekvalifikaci a hledání zaměstnání.
Další poradenské organizace pomáhají různým skupinám prostřednictvím kariérového poradenství a ty jsou financovány buď z veřejných prostředků, nebo ze soukromých fondů, nebo jsou to spolky. Jejich cílové skupiny jsou velmi různorodé, např. lidé se zdravotním postižením nebo ti, kdo opouštějí předčasně vzdělávací systém bez dosažené kvalifikace, ženy, zemědělci, manažeři atd.
Každá vzdělávací instituce má program kariérového poradenství a její ředitel za tento program ve své instituci zodpovídá. Každý rok musí prezentovat dosažené výsledky kariérového poradenství v předchozím roce, cíle aktuálního roku, stejně jako plánované akce v kariérovém poradenství pro žáky a studenty. Na konci druhého stupně základní školy a na konci střední školy každá instituce informuje o výsledcích kariérového poradenství svých studentů a o kariérní volbě, kterou učinili. Program kariérového poradenství je integrován do plánu celé organizace, který je prezentován krajskému orgánu ministerstva školství. Ředitel školy musí také provádět každoroční zhodnocení programu kariérového poradenství - shrnout, nakolik byly plánované činnosti prováděny a zda byl dosažen cíl.
Cíle vzdělávacích programů jsou přizpůsobeny místní realitě a odkazují se na národní cíle vzdělávacího systému: zvýšit kvalifikaci mladých lidí, zabránit předčasným odchodům ze vzdělávání, zvýšit počet studentů, kteří dosahují úroveň bakaláře. To vše pro zlepšení adaptace lidí na společenské a ekonomické změny na trhu práce; má se zvýšit úroveň vzdělávání mladých lidí, je třeba poskytnout jim kvalifikaci pro lepší přizpůsobení se ekonomickým změnám. Zároveň ale dochází k tomu, že nejsou pokryty potřeby některých konkrétních odvětví, je tedy nutné reformovat i odborné vzdělávání a přípravu. Podle všech statistik ve Francii nemají mladí lidé, kteří získají odbornou kvalifikaci, žádný problém s uplatněním. Diplom zůstává ve Francii nástrojem boje proti nezaměstnanosti. Cílem je tedy zvýšit úroveň kvalifikace.
S jakými problémy se v této souvislosti potýkáte?
Určitým jevem v rámci vzdělávacího systému je to, že studenti v prvním ročníku vysokoškolského studia nejsou úspěšní, často selhávají a mění zaměření. V současné době probíhá reforma toho, co se nazývá "bac - 3 + 3" (tři roky před maturitou a tři roky po maturitě). Na základě politiky asistence, informování a dlouhodobého poradenství se očekává, že míra selhání během vysokoškolského studia klesne v nadcházejících letech. Kariérové poradenství bude sloužit k podpoře mladých lidí při výběru studia a ke snížení míry neúspěchu při studiu. Další novinka je rok volna. Studenti, kteří si to přejí, si mohou po maturitě vzít rok volna (gap year), aby dělali něco jiného (dobrovolnictví, jazykové vzdělávání atp.), a pokračovat ve studiu po svém návratu.
Jak probíhá kariérové poradenství na školách?
Druhý stupeň ZŠ (ve Francii se nazývá college), který začíná v 6. ročníku, tedy po pěti letech 1. stupně základní školy, navštěvují všichni žáci po dobu čtyř let a střední školu pak po dobu tří let. Ministerstvo školství poskytlo rámec pro kariérové poradenství:
Parcours Avenir (Cesta pro budoucnost).
Tento nástroj se používá od 6. ročníku základní školy až po konec střední školy, podporuje kariérní rozvoj žáků a seznámení s ekonomickým a odborným světem. Je určen všem žákům.
Parcours Avenir mobilizuje veškerý pedagogický tým, učitele, ředitele vzdělávacích institucí, kariérové poradce, koordinátory komunikace s partnery ze sféry byznysu, rodiče... A mohou do něj být zapojeni i další aktéři ze světa práce. Jedná se o kooperativní přístup, hlavní myšlenkou je propojit se v rámci jednoho společného nástroje zaměřeného na kariérové poradenství.
Parcours Avenir je součástí společného kompetenčního rámce, který žáci musejí naplnit. Není to předmět, ale nástroj, který lze použít ve všech předmětech. Kariérové poradenství je také průřezovou aktivitou, kterou může učitel realizovat v různých předmětech. Součástí nástroje Parcours Avenir je plán akcí, mezi které patří následující:
- kolektivní akce - poskytování informací ve třídách, tematické workshopy o profesích a požadovaných dovednostech, návštěvy různých firem, veletrhy pro studenty, kde rodiče prezentují svou práci, atd.;
- individuální akce - rozhovory s kariérovým poradcem, týdenní stáže ve firmách pro všechny žáky, návštěvy středisek odborné přípravy pro ty, kteří si plánují zvolit učňovský obor, atd.
Ve Francii je stále více individualizovaných studijních plánů přizpůsobených mladým lidem, kteří potřebují adaptovaný přístup nebo kteří jsou zdravotně znevýhodnění. Kariérové poradenství je rovněž přizpůsobeno jejich potřebám.
Kdo školám v tomto směru pomáhá?
Máme také organizaci pod názvem ONISEP (Národní úřad pro informace o studiu a profesích), který je financován ministerstvem školství. Vytváří podpůrné dokumenty (papírové, digitální, stejně jako službu kariérového poradenství na dálku) s cílem poskytovat informace a nástroje kariérového poradenství, které pomáhají pedagogickým týmům a rodičům.
Digitální nástroj, který se nazývá Folio, byl vyvinut na národní úrovni, aby sdružoval aktivity prováděné v rámci kariérového poradenství a pod hlavičkou Parcours Avenir. Může být použit v rámci výuky - učitel skrze něj může sdílet materiály, žáci si mohou uložit vše, co dělají v rámci Parcours Avenir: zprávy ze stáží a návštěv ve firmách, výsledky zájmových dotazníků, vlastní životopis apod. V systému Folio si žáci uchovávají všechny své zdroje pro kariérní rozvoj až do konce střední školy.
Druhý stupeň základní školy a následně i střední školy využívají ke své práci online prostředí a měly by používat i nástroj Folio. O proškolení svých pedagogických pracovníků v používání tohoto nástroje mohou požádat u organizace ONISEP. Ministerstvo školství vyvinulo také webové stránky
Eduscol, kde je vysvětlen rámec Parcours Avenir a které nabízejí učitelům aktivity a nástroje, jež mohou používat ve výuce.
Jak probíhá individuální podpora žáků v oblasti kariérového poradenství?
Většina žáků, kteří nemají specifické problémy, může řešit otázky svého kariérního rozvoje s třídním učitelem. Třídní učitelé mají příplatek za to, že se věnují kariérovému poradenství. V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jsou jim nabízeny kurzy kariérového poradenství. To neznamená, že je to dostačující, ale stát na takové aktivity vyčlenil část finančních prostředků z rozpočtu.
Psychologové - kariéroví poradci, kteří pracují ve školách, mohou také realizovat více psychologických aktivit. Jednou týdně jsou ve školách k dispozici a mladí lidé je mohou navštívit za účelem individuálního poradenského rozhovoru. Tyto rozhovory se domlouvají buď z iniciativy daného žáka, který může přijít sám nebo s rodiči, nebo intervenci navrhne učitel. Od té doby, co jsou rozvíjeny individuální vzdělávací plány, došlo k nárůstu požadavků na psychologické vyšetření žáků. Jeho výsledky jsou poté navrženy odborné komisi, která rozhodne, jak konkrétní individualizovaný vzdělávací plán vytvořit. To se netýká pouze kariérového poradenství, ale celého individualizovaného pedagogického přístupu ke konkrétnímu žákovi.
Jaká je role rodičů v kariérovém poradenství?
Kariérové poradenství a jeho proces jsou velmi komplikované. Ve Francii přetrvává dominantní role známek v kariérním rozvoji a také můžeme konstatovat vysokou míru sociální reprodukce v tomto směru. Děti reprodukují stejný sociální model jako jejich rodiče. Abychom bojovali proti takovému determinismu v souladu se zákonem, máme povinnost šířit srozumitelné a dostupné informace o kariérovém poradenství směrem ke všem skupinám rodičů. Tím se zabývá zejména organizace ONISEP, která poskytuje bezplatné informace o kariérovém poradenství a souvisejících postupech ve svých brožurách, jež jsou distribuovány všem žákům na druhém stupni ZŠ a středních školách. Publikuje také materiály určené rodičům, zejména rodičům cizího původu, které vysvětlují, jak funguje škola ve Francii. Tyto dokumenty jsou vydávány v 10 jazycích, kterými mluví nejpočetnější skupiny imigrantů ve Francii.
Na školách jsou rodiče přítomni prostřednictvím svých zástupců rodičovských sdružení. Podílejí se na fungování školských rad a jsou přítomni na zasedání pedagogických rad. Pedagogické rady se konají pokaždé na konci trimestru, kdy se všichni učitelé sejdou, aby zhodnotili výkony žáků. Tohoto jednání se účastní ředitel, všichni učitelé, kariéroví poradci - psychologové, zástupci rodičů a zástupci žáků.
V ročnících, v nichž se žáci rozhodují, zda si zvolí všeobecné, nebo odborné vzdělávání (na konci 2. stupně ZŠ a po prvním ročníku na střední škole), rodina navrhuje preferované směřování pro své dítě, které je řešeno na pedagogické radě, a ředitel pak na základě doporučení rady podává návrh kariérního rozvoje daného žáka. Jeho rozhodnutí není nijak překvapivé, je připravováno a diskutováno po celý rok mezi učiteli, kariérovým poradcem - psychologem a ředitelem školy. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím školy, ředitel školy s nimi musí záležitost projednat a najít pro žáka nejlepší řešení. V případě, že rodina nesouhlasí ani s tímto rozhodnutím, které je přijato, existuje odvolací komise mimo školu. Rodina tam může vysvětlit, proč nepřijala navržené rozhodnutí ze strany školy, a komise pak definitivně rozhodne.
Jak ve Francii měříte dopady kariérového poradenství?
To je nejtěžší otázka, protože identifikovat dopad kariérového poradenství není snadné. Cílem veřejného vzdělávání je dostat 80 % populačního ročníku na úroveň maturity a 60 % na úroveň bakalářského titulu. Pokud tedy uznáme, že má kariérové poradenství na zvyšování úrovně vzdělání určitou zásluhu, znamená to, že má dopad. Že je to jen zásluhou kariérového poradenství, to si ale nemyslím. Co můžeme vyhodnocovat, je, nakolik každý ředitel školy rozvíjí program kariérového poradenství, a stejně tak určité jeho výsledky (počet žáků, kteří si například zvolí odborné vzdělávání, kolik jich směřuje do učebních oborů), protože ředitelé disponují konkrétními čísly. Lze konstatovat, že aktivity kariérového poradenství přispívají k cílům vzdělávacího systému, jako je prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a diverzifikace kariérních voleb. Nejnovější údaje ukazují snížení počtu osob, které opouštějí systém bez kvalifikace.
Náš systém je silně strukturovaný, ale je to systém, který má vůli starat se o všechny žáky v jejich různorodosti. V poslední době byly zavedeny rámce a struktury, které umožňují více individualizovaná řešení. To se týká i vysokoškolského vzdělávání, současná reforma umožní studentům, kteří potřebují více času, získat bakalářský titul až za čtyři roky, pro ostatní to může být i za dva roky místo tří let.
Navzdory tomu stále existuje napětí mezi cíli, kterých je třeba dosáhnout, a tím, jak co nejvíce reagovat na potřeby mladých lidí. Systém musí také reagovat na masifikaci vzdělávání, musí se přizpůsobit stále různorodějším cílovým skupinám. Mnozí mladí lidé nyní zůstávají v systému až do úrovně bakaláře, takže se musíme přizpůsobit rozmanitosti této skupiny, abychom je přijali, vzdělávali a provázeli, abychom je připravili na kvalifikaci, která jim umožní se odborně uplatnit. Normy a podpůrné organizace za tím účelem už existují, implementace je někdy obtížná v samotných školách, protože je nutné rychle změnit mentalitu a postupy. Existují instituce, které jsou inovativnější než jiné. To souvisí s historickým vývojem našeho vzdělávacího systému, máme více "klasických" institucí, které jsou elitářské. Některé školy byly nuceny se přizpůsobit různým skupinám žáků a nabízet jim diverzifikovanou výuku už dříve. Na druhém stupni základních škol (college), kde jsou povinni přijmout všechny žáky až do 16 let, byli jako první schopni pedagogicky reagovat na různé potřeby žáků a realizovat aktivity různého zaměření. Teď záleží na středních a vysokých školách, nakolik budou schopné se přizpůsobit novým studentům tím, že rozvinou další metody výuky a nabídnou nástroje pro kariérové poradenství v průběhu celého vzdělávání.
Zdroj: pro časopis Školní poradenství v praxi (2/2018) vedla rozhovour Silvie Pýchová, manažerka programů EDUin