Jak to děláme v jihočeských Aténách?

Vydáno: 19 minut čtení

Proč my a proč Atény? Když jsem byl paní šéfredaktorkou požádán o článek pro letošní letní speciál na téma spolupráce škol a zřizovatelů, řekl jsem jí doslova: "Tak z toho letos nic nebude. My děláme v Písku jen obyčejné věci. Opravdu nic zvláštního. Občas se potkáme, popovídáme, poradíme se, navštívíme se..." V jejích očích se však objevily jiskřičky... "To je právě to skvělé, určitě o tom napište." Do nadpisu jsem si troufl použít stále živé pojmenování města Písku jako města s bohatými kulturními tradicemi a s velkou koncentrací vzdělávacích institucí. Působilo zde mnoho slavných osobností, které se zapsaly do dějin české kultury. Jen namátkou uvádím několik z nich: Mikoláš Aleš, Adolf Heyduk, August Sedláček, Otakar Ševčík, Fráňa Šrámek... Písek je i dnes kulturním městem a kromě základních a mateřských škol zde sídlí i množství středních a vyšších odborných škol, a dokonce i filmová akademie.

Úvodní slovo paní starostky

Měl jsem původně v plánu popsat ty zdánlivě obyčejné věci mezi našimi školami a zřizovatelem pouze ze svého pohledu, ale později jsem si uvědomil, že by to byla škoda. Oslovil jsem proto všech pět dalších ředitelů základních škol (mateřské jsou součástí) zřizovaných městem Písek a využil jejich zkušeností a rozdílné optiky. Máme mezi sebou pana kolegu "čerstvého" ředitele druhým rokem ve funkci, dva déle sloužící ostřílené profíky i se zkušeností ze zastupitelstva nebo školské komise, dále pana kolegu z waldorfské školy a pana kolegu ze školy, která je zapojena nejen do sítě škol Pomáháme školám k úspěchu a právě prochází nákladnou investiční akcí. Oslovil jsem také paní vedoucí odboru školství a kultury jako zástupkyni "druhé strany" a paní starostku.
Paní starostka Mgr. Eva Vanžurová, která bývala dřív paní ředitelkou, má neocenitelnou zkušenost z obou stran. Proto velmi rád začnu jejím pohledem na spolupráci zřizovatele a ředitelů škol.Řízení školy online
"Spolupráce škol se zřizovatelem? Otázka je jasně položená, ale odpověď není jednoznačná. Důležitý je úhel pohledu. Mám možná výhodu, možná nevýhodu, že jsem prošla, resp. procházím oběma protipóly. Pracovala jsem více než 12 let jako ředitelka ZŠ v Písku a nyní působím ve druhém volebním období na pozici starostky města. Samozřejmě mám v gesci školství. Jako ředitelka jsem mnohdy nechápala, jak může některé rozhodnutí zřizovateli tak dlouho trvat. Dnes samozřejmě vím, že ani starostka nemá velké pravomoci, musí se počkat na rozhodnutí rady, zastupitelstva... A věřím, že kolegové chápou situaci, když nedostanou tolik peněz na investice, o kolik žádali.
V naší spolupráci je bezesporu výhodou, že jsem sama zažila situace, se kterými se ředitelé škol každodenně potýkají. Jsem přesvědčená, že schopnost domluvit se a pomoci je závislá na oboustranné ochotě a rozumném postoji osob, které se v dané chvíli nacházejí na příslušných místech.
Vím, že práce ředitele jakékoliv příspěvkové organizace není jednoduchá, a vím také, že ve škole je o to složitější, že kromě majetku a chodu organizace mají ředitelé škol na starosti děti, žáky a jednají s jejich rodiči. Ve městě Písku je roční práce ředitelů hodnocena na základě pravidel, ve kterých jsou jasně dána kritéria, na základě kterých jsou přidělovány body, a to z oblasti řízení a hospodaření, oblasti prezentace a kvality. Čím větší počet bodů, tím je větší finanční odměna. Jednou ročně probíhá hodnocení za osobní účasti ředitele organizace, starostky, vedoucích finančního odboru a odboru školství a kultury. Ředitel má možnost sám zhodnotit ukončený rok nejen po stránce hospodaření, ale také sdělit, čím by se rád pochlubil a co by rád do budoucna zlepšil.
Z pozice ředitelky školy jsem si vyzkoušela, že spolupráce se zřizovatelem není špatná a můžu se na něj kdykoliv spolehnout. I když jsem ne vždy získala, co jsem pro svoji školu potřebovala. Budu moc ráda, když kolegové budou vnímat naši spolupráci přinejmenším stejně..."
To jsou jistě slova, která musejí v uších ředitelů i pedagogické i nepedagogické veřejnosti libozvučně rezonovat.
Na dalších řádcích bych se chtěl dostat od obecného ke konkrétnímu. Proto bych chtěl popsat především dvě věci, které budou kolegy zajímat a dají se jednoduše sdílet. Tou první je způsob hodnocení (včetně odměňování) nás ředitelů, jak o něm píše již paní starostka, tou druhou systém našich pravidelných porad. Třetí zkušeností je fakt, že všechny základní školy v Písku jsou spojeny do subjektů i s mateřskými školami. Některé školy mají připojeny jednu, některé dvě, "moje" škola dokonce čtyři. O tom ale zase někdy příště.
 

Klíčové dokumenty - pravidla pracovněprávních vztahů a pravidla hospodaření (včetně odměňování)

Klíčovými dokumenty pro nás ředitele ve vztahu ke zřizovateli jsou Pravidla, která stanoví podmínky pracovněprávních vztahů ředitelů příspěvkových organizací a Pravidla hospodaření příspěvkových organizací, která stanoví postup pro stanovení ukazatelů a jejich vyhodnocení, která v novelizovaném znění zatím nejsou na webu k dispozici (zde odkaz na schválenou pracovní verzi).
V těchto pravidlech jsou obsažena i pravidla hodnocení ředitelů školy. To kolegy z jiných míst často zajímá. K zásadní změně došlo nedávno ve způsobu stanovení výše odměn. Namísto výpočtu odměny vycházejícího z ročního příjmu ředitele byl navržen a schválen bodový systém, navázaný na dané rozpětí odměny. Účinnost pravidel je od 1. 3. 2019 s tím, že odměny za rok 2018 byly připravovány již dle těchto aktualizovaných pravidel.
Podle mých zkušeností jde o veskrze příjemný (zatím :)) rozhovor, kde se kromě níže uvedených oblastí probírají také vize škol a profesní plány ředitelů do budoucna a domlouvá se možná pomoc a spolupráce všech zúčastněných. Můj osobní dojem ze zatím proběhlých hodnocení je, že vedoucí odborů i paní starostka vnímají ředitele škol jako odborníky na vzdělávání.
Z pravidel vybírám důležité...
 

IV. Hodnocení ředitele/ky příspěvkové organizace

1. Hodnocení bude provedeno ve vazbě na tabulku "Hodnocení pro přiznání roční odměny ředitele/ky příspěvkové organizace" (tabulka č. 6). Hodnocený/á může získat maximální počet 200 bodů, a to v rámci 3 oblastí
hodnocení - řízení a hospodaření, prezentace a oblasti kvality.
Tabulka č. 6
Řízení školy online
Počet bodů
Výše odměny v Kč
do 80 bodů
0,-
81 - 100 bodů
do 20 000,-
101 - 130 bodů
21 000,- až 40 000,-
131 - 160 bodů
41 000,- až 60 000,-
161 - 190 bodů
61 000,- až 80 000,-
191 - 200 bodů
81 000,- až 120 000,-
2. Hodnocení proběhne v rámci projednání rozboru hospodaření příspěvkových organizací města Písek. Výsledky budou předloženy radě města v rámci souhrnné zprávy o výsledcích hospodaření  (viz článek III.).
3. Kritéria hodnocení:
a) Oblast řízení a hospodaření (120 bodů)
- Výsledky hospodaření za předcházející rok - dle závazných ukazatelů, v případě ziskového hospodaření, které překročí limit pro odvedení daně z příjmů (která by byla odvedena z příspěvku od zřizovatele) se hodnotí jako mírně schodkové.
- Zapojení do projektů a grantů - dotace, získávání darů - podané žádosti, získané finanční prostředky na jednotlivé akce.
- Výsledky plnění poslání dle zřizovací listiny - naplňování poslání a vůle zakladatelů dle zřizovatelské listiny, vykonávání činností, které jsou zřizovací listinou stanoveny.
- Doplňková činnost - hodnotí se existence a eventuální pokračování doplňkové činnosti.
- Hospodárnost, efektivnost, účelnost - priority, zapojení a využití fondů - ve vazbě na použití neinvestičního příspěvku, materiálně technický rozvoj - důraz na řádného hospodáře, závěry z kontrol KHS, PO, BOZ apod., hospodaření s energiemi - zateplování, okna, ventily apod.
- Celková práce ředitele - koncepční řízení, zavádění efektivních procesů - organizace práce, účinnost vnitřního kontrolního systému, vnitřní směrnice, přenos informací z porad vedoucích, rady města a zastupitelstva města a zajištění plnění úkolů, procesní řízení - výkonnost organizace (benchmarking apod.).
b) Oblast prezentace (30 bodů)
- Celková prezentace - informovanost občanů, www stránky, spolupráce s médii - způsob informování občanů a veřejnosti, aktuálnost a přehlednost webových stránek.
- Pořádání akcí a zapojení se do programů a akcí - pořádání různých akcí dle zaměření příspěvkové organizace, zapojení do akcí pořádaných městem i jinými subjekty.
c) Oblast kvality (50 bodů)
- Hodnocení veřejností - kvalita služeb, stížnosti (vyjma výchovně-vzdělávacího procesu), celkové hodnocení příspěvkové organizace - celkové hodnocení příspěvkové organizace ze strany veřejnosti, počet oprávněných a neoprávněných stížností a způsob jejich řešení (vnitřní norma na řešení stížností). U škol
se nehodnotí stížnosti, které patří do kompetence ČŠI.
- Spolupráce se zřizovatelem - komunikace, úroveň a včasnost zpracování materiálů pro radu města a zastupitelstvo města - dále součinnost s jednotlivými odbory městského úřadu.
- Výsledky interních (veřejnoprávní kontrola - auditor města) a externích kontrol (finanční úřad, finanční ředitelství, nejvyšší kontrolní úřad apod.).

Porady ředitelů

Nejvíce bych se však chtěl věnovat našim pravidelným poradám ředitelů s vedoucí odboru školství a kultury. Proto jsem paní Ing. Marii Cibulkovou požádal také o krátký popis této aktivity: "Všichni máme své zkušenosti a víme, že spolupráce zřizovatele a zřizovaných škol obcí/městem je na různých úrovních. A jak je to u nás? V Písku jsme již v roce 2003 společně s řediteli našich základních škol nastavili systém pravidelných měsíčních porad. Těchto porad, samozřejmě v rámci svých časových možností, se účastní i starosta či místostarosta, který má momentálně oblast školství ve své gesci. Jako hosté jsou zváni dle potřeb i kolegové z jiných odborů. Ať je to z oblasti sociálně-právní ochrany dětí, životního prostředí, nebo veřejného pořádku v okolí škol. Účelem je vyslechnout přání a zároveň slyšet možnosti jednotlivých aktérů. Prostor dostávají i ředitelé dalších organizací, například v oblasti kulturní, pokud je vhodné seznámit ředitele škol a nastavit podmínky pro děti a žáky pro nové aktivity v knihovně, kině, divadle, muzeu, Sladovně atd.
Naše setkávání vnímáme spíše jako neformální schůzky, neboť kromě otázek potřebných k řešení ze strany města je ponechán větší prostor ředitelům škol k diskusi. Vždy mají možnost v rámci ‚kolečka' vyslovit svá přání či požadavky směrem k městu, ale také položit otázky či zkonzultovat vše potřebné se svými kolegy. Ať už se jedná o oblast řízení školy, či aktuální otázky, které přináší každodenní život ve škole. Na poradách se většinou scházíme na odboru školství, ale jsou i výjimky, kdy pozvou nás a své kolegy ředitelé jednotlivých škol. V tom případě je součástí porady i prohlídka budov školy. Myslím, že jsou ředitelé právem hrdí na to, co nového se podařilo v jejich škole udělat.
Setkání v červnu a v prosinci jsou trochu odlišná. Společně se zástupci vedení města si zajdeme na společný oběd. Je to chápáno i ze strany města jako malé poděkování za celoroční nelehkou práci."
Jak píše paní vedoucí, hlavním cílem je rozdat úkoly, nicméně o všech úkolech se radíme, připomínkujeme je, často je vyřešíme na místě. V části "kolečko", kdy má každý šanci promluvit o všem, co ve škole potřebuje, často začínáme: "Kolegové, poraďte mi prosím..." Osobně mi dost chybělo, že jsem neznal okolní školy. Jít se podívat jako kolega z vedlejší, někdy možná i tak trochu konkurenční školy je složité. V organizovaném houfu je to jednodušší. Máte možnost se pochlubit, prezentovat svou práci, trochu si i postesknout... Kolegové pak něco okouknout, možná se i uklidnit, že podobné problémy máme všichni. Za sebe musím říci, že když dostane kolega ředitel finance na něco ve své škole, co sám shledávám u něj za důležité, žije se mi s tím pocitem, že jsem je nedostal já, lépe. Tento systém jsem doporučil, protože podobně mám toto také zavedeno s vedoucími učitelkami všech čtyř mateřských škol, které jsou součástí naší školy.
Pan kolega Mgr. Miloslav Machač, ředitel Základní školy Svobodná a Mateřské školy Písek, shrnul svou zkušenost z porad takto: "Porady ředitelů na odboru školství jsou pro mě výbornou příležitostí zkonzultovat záležitosti ze všech oblastí chodu školy se svými kolegy a operativně se domluvit na zajištění akcí celoměstského charakteru. Cenné je sdílení zkušeností a ladění koordinovaných postupů, kdy je snaha respektovat odlišnosti a přitom zohlednit společné zájmy. Jako ředitel alternativní školy mám možnost setkat se se svými waldorfskými kolegy pouze dvakrát až třikrát za rok. Díky zájmu zřizovatele a odboru školství a kultury je v rámci našeho města vytvořen prostor pro osobní setkání s kolegy ze základních škol zřízených městem Písek každý měsíc, což považuji za přínosné, obohacující a jsem za to rád. Velmi příjemný a osvěžující je i neformální průběh setkání v čase adventu a závěru školního roku za účasti paní starostky a dam z odboru školství. Je povzbudivé, že i přes řadu projednávaných záležitostí, ne vždy snadných a bezproblémových, vládne na všech našich setkáních pozitivní duch, dobrá nálada, vzájemné pochopení a pocit sounáležitosti nejen v pracovní, ale též v lidské rovině."
Pan kolega Mgr. Jan Adámek, ředitel Základní školy J. Husa a Mateřské školy Písek, jak jsem psal v úvodu, může promítnout do svého pohledu také zkušenost zastupitele i předsedy školské komise města. Navíc působil dříve i jako ředitel ZŠ Svobodná: "Školu vedu už 20 let a jsem mezi kolegy služebně nejstarší (vlastně i věkově). Začínal jsem v době školských úřadů, zažil jsem krátké působení okresního úřadu a na všechny své kolegy, kteří už nejsou ve funkci, vzpomínám rád. V současnosti si užívám naše společná pracovní setkání (pojem porada mně úplně nesedí), jejich pohodovou, uvolněnou atmosféru. Skvělé je, že společně nejenom pracujeme, ale také se dobře bavíme, hlavně na společných obědech před Vánoci a před prázdninami (to je také krásná tradice). Vážím si spolupráce se zástupci zřizovatele (kterou nebrzdí žádné formality a je velmi otevřená), zejména s paní starostkou Evou Vanžurovou a s paní vedoucí Marií Cibulkovou. Pamatuji už mnohé, a mohu tedy srovnávat. Nejvíc mě těší, že mám kolem sebe lidi, na které se mohu vždy obrátit, jednat s nimi otevřeně, a těším se na spolupráci s nimi."
 

Co by nám ještě pomohlo?

Hlavní podporu ředitelům škol a školních zařízení od státu / ministerstva / školní inspekce a zřizovatelů bych viděl především v tom, aby byl vytvořen takový profesní podpůrný systém, který by ředitelům šetřil čas, který by pak měli možnost věnovat řízení a vedení škol směrem k pedagogickému procesu. Za sebe tím myslím především všechny podpůrné profese a služby typu správa počítačové sítě, grantové řízení, správa a ostraha budov, právní služby a další odborné poradenství, ekonomický servis včetně výběrových řízení apod. To se zatím daří pouze částečně, nicméně si nemyslím, že jde o hlavní úkol a povinnost zřizovatelů.

Také tuto zkušenost potvrzuje zatím nejkratší dobu sloužící kolega Mgr. Filip Rádr, ředitel Základní školy Edvarda Beneše a Mateřské školy Písek: "Ne všude funguje spolupráce mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi tak dobře jako u nás. Za sebe mohu potvrdit 100 % podporu v mých začátcích a ochotu kdykoliv poradit a pomoci a hlavně bych vyzdvihl lidský přístup. Jako další pozitivum bych uvedl propojenost s dalšími institucemi, jako je OSPOD, PČR, ale i teplárna atd. Kde bych naopak uvítal trochu víc podpory, resp. odebrání odpovědnosti, je při výběrových řízeních. Když ještě jako nedávno klasický kantor musím rozhodovat ve velkých výběrových řízeních, jsem z toho trochu nervózní."
Se svou zkušeností s pomocí zřizovatele při velké investiční akci přišel i kolega Mgr. Jaroslav Volf, ředitel Základní školy Tomáše Šobra a Mateřské školy Písek: "Spolupráce školy a jejího zřizovatele se uskutečňuje ve dvou rovinách. Jednak je tu běžná agenda a operativa, (téměř) každodenní řešení čehosi. Ne že by nezáleželo na tom, jak komunikace v tomto režimu funguje. A v Písku nám opravdu funguje. Na čem se ale pozná skutečná podpora, to jsou velké projekty. Projekty, které se připravují roky, vyžadují nasazení řady lidí, předfinancování a spolufinancování a v případě nutnosti i dofinancování. Tady se láme chleba a mnohdy jsou ho celé bochníky rozmělněné na tisíce drobečků.
Základní škola Tomáše Šobra požádala zřizovatele o podporu v přípravě a realizaci ambiciózního projektu s názvem Adaptace učeben pro technické vzdělávání při využití digitálních technologií v rámci 47. výzvy Regionálního operačního programu (IROP). Rozpočet akce je cca 25 mil. Kč s DPH, přičemž dotace EU činí 85 % a 5 % je příspěvek ze státního rozpočtu. Cílem je rekonstrukcí pavilonu družin a jeho vybavením vytvořit polytechnické centrum pro výuku fyziky, pracovních činností, chemie, přírodopisu a jazyků. Unikátnost projektu spočívá v zaměření na moderní techniku a technologie - CNC stroje (fréza, router, soustruh, laser), robotika, 3D tiskárny a skenery, drony. Projekt se nachází ve fázi dokončení stavebních prací a učebny se vybavují. Současně škola inovuje ŠVP, pedagogové se školí a vzdělávají. V září 2019 polytechnické centrum zahájí provoz. Je to malý velký zázrak. Jsou to více než dva roky, co jsem byl u paní starostky představit koncepci polytechnického vzdělávání školy. A získal jsem její podporu. Chceme dětem nabídnout praktickou zkušenost s moderní technologií, a co nejlépe je tak připravit pro budoucí povolání. V projektu je obsažena prozíravost a sdílená vize školy a města. Oboustranná důvěra, obrovská dávka odvahy spolu s nezbytnou trpělivostí. Zužitkovaná zkušenost s vyjednáváním s mnoha úřady a orgány ze strany úředníků píseckého odboru školství. S tím by si škola sama neporadila. A samozřejmě je v realizaci projektu investována nemalá suma. Je to dobrý pocit, že se něco mimořádného daří. Když spolu škola a zřizovatel komunikují nejenom v rámci běžné agendy, ale hodně nad její rámec, mohou se podařit opravdu velké věci."
 

Co říci závěrem?

Závěrem nelze než konstatovat, že v Písku se nám ředitelům žije se zřizovatelem dobře. Slyšel jsem kdysi přirovnání kolegy, že oni u nich hrají míčem zřizovatele na hřišti zřizovatele podle pravidel zřizovatele. Já mám pocit, že zcela jistě hrajeme na hřišti školy. Jestli míčem školy, nebo zřizovatele? Tak asi nejspíš tím, který je zrovna podle vývoje hry ten správně nahuštěný. A pravidla? U nás zatím fair play.
Na závěr přidávám krátké zhodnocení toho všeho od kolegy Mgr. Jiřího Kothánka, ředitele Základní školy Tomáše Garriguea Masaryka a Mateřské školy Písek: "Přístup zřizovatele ke škole/řediteli je velmi důležitý. Pokud bude házet klacky pod nohy, nesmyslnými pokyny a omezeními ovlivňovat (nebo se o to snažit) chod školy, určitě po čase ředitele/ku otráví. To se projeví na jeho/jejím přístupu k práci, následně na pedagogickém sboru a pak už i na dětech a rodičích. Pokud rodiče budou vnímat, že zřizovatel své školy a ředitele podporuje, myslím si, že procento velkých konfliktů s rodiči bude menší.
Naše pravidelné porady vedoucí odboru se všemi řediteli jsou perfektní, podle mého je i správně nastavená perioda opakování, nezatěžuje nás to, ale umožňuje nám to efektivně předat potřebné informace a úkoly a umožnit vzájemné konzultace ředitelů. Celé bych to shrnul tak, že kde se lidé chtějí domluvit, řešení se najde."
To znovu potvrzuje i paní vedoucí odboru Ing. Cibulková: "Mám velkou úctu k práci ředitelů, uvědomuji si, co všechno mají na svých bedrech a jak rozmanitou práci musí zvládat. V šesti zřizovaných školách působí šest ředitelů. Když jim píšu nějakou zprávu, většinou začínám: ‚Vážení páni ředitelé...' Přiznám se, že mám mnohdy sto chutí napsat: ‚Moji milí chlapci...' Vážím si naší spolupráce a jsem přesvědčena, že dobře funguje."
Co víc dodat? Snad jen požehnané a klidné léto (třeba někde v okolí Písku) vám všem!
Zdroj: Pro časopis Řízení školy Mgr. Bc. Pavel Koc, ředitel školy