Covidové školství prohloubilo dlouho neřešené problémy v českých sborovnách.

Vydáno: 4 minuty čtení

Organizace Učitel naživo vyzývá k systémové podpoře pro učitele

Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.

Pandemie covidu-19 znamenala psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se však potíže projevují ve větší míře, upozornil jeden z autorů výzkumu Daniel Prokop. „V průběhu pandemie se středně těžké symptomy úzkostí a depresí projevily u 11 až 19 % Čechů. U učitelů je to až 38 %, ačkoli u některých může jít jen o krátkodobé problémy,” uvedl sociolog. Problémy v duševním zdraví podle výzkumu úzce souvisí s tím, že zejména ženy učitelky musely sladit distanční výuku z domu se starostí o vlastní rodinu a děti v době zavřených škol.

Nárůst psychických problémů souvisí s větším pracovním vytížením a stresem. Více práce zejména s přípravou výuky a komunikací s rodiči a žáky mělo téměř 80 procent učitelů. Skoro tři čtvrtiny učitelů uvedly, že výuka na dálku byla více stresující než zajištění běžné prezenční výuky před pandemií. 

Zdrojem stresu byly situace spojené s přípravou samotné výuky a s jejím hodnocením, a to téměř pro 70 % z nich. Kolem 60 % učitelů stresovala zodpovědnost za výsledky žáků v nové situaci, technické zajištění výuky na dálku a obavy o motivaci a wellbeing žáků.

Ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel podotkl, že výzkum částečně odpovídá na to, jak situaci řešit. „Učitelé uváděli, že jim pomáhalo sdílení problémů s kolegy, společné hledání řešení, podpora a vedení od ředitele – to všechno jsou věci, které se v některých školách začaly dít přirozeně, kvůli nutnosti zajistit distanční výuku. Tyto postupy běžně fungují ve vyspělých vzdělávacích systémech jiných zemí – například Finsku nebo Nizozemsku a úspěšně s nimi pracujeme i v našich vzdělávacích programech pro učitele a ředitele,“ uvedl Kozel. 

„Pokud máme ověřeno, že tyto věci učitelům pomáhají, pak je na místě, aby se staly v českých školách standardem. Do jisté míry to mohou zajistit ředitelé, ale podpora by měla přijít i ze strany ministerstva školství,” dodal.

Další systémová opatření na podporu učitelů byla součástí novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou do Sněmovny vrátil Senát a poslanci ji zatím neprojednali a pravděpodobně ani neprojednají. Novela zajišťuje adaptační období pro začínající učitele, podporu zkušenějšího kolegy při nástupu do školy (tzv. uvádějící učitel) a posilovala postavení podpůrných profesí jako jsou psycholog, speciální a sociální pedagog nebo školní logoped.

„Tato nesmírně důležitá opatření podporující učitele by se neměla ztratit ze zřetele zákonodárců. Mohou totiž zmírnit dlouhodobé negativní trendy nyní ještě posílené distanční výukou a jejími důsledky, na které nás upozornil tento unikátní výzkum,“ podotkl Kozel a připomněl, že český pedagogický sbor nebyl v dobré kondici ani před pandemií. 

„Dlouhodobý stres, nemalé procento mladých učitelů, kteří profesi opouštějí, malý zájem o studium učitelství - to jsou problémy, o kterých víme už roky. Covid-19 do té výbušné směsi přidal ještě další palivo,“ dodal.

 

Zdroj: Tisková zpráva ucitelnazivo.cz ze dne 24. 6. 2021