Poradna - strana 33

Náš zaměstnanec - paní účetní, tč. na dlouhodobé DPN  podala dne 17.12.2020 výpověď s tím, že vzhledem k dvouměsíční výpovědní lhůtě ji končí pracovní poměr 28.2.2021. Má nemocenská zaměstnance vliv na délku výpovědní lhůty, pokud výpověď podal zaměstnanec sám, navíc v době své dlouhodobé DPN? K zaměstnanci doplňuji: Paní účetní pracovala na pozici vedoucího pracovníka – statutární zástupkyně ředitelky/hlavní účetní, ze kterého byla pro opakované a závažné neplnění si pracovních povinností dne 22.4.2020 odvolána, a to k datu 31.5.2020. Bylo jí nabídnuto jiné pracovní místo na pozici účetní, tuto nabídku přijala. Následující den nastoupila k čerpání dovolené (pozn. s dostatečným časovým předstihem nařízená dovolená, kterou dlouhodobě odmítala čerpat). Následně 27.4.2020 oznámila pracovní neschopnost, DPN k dnešnímu dni nepřetržitě trvá již více než 8 měsíců.  Vzhledem k časovému sledu události neproběhlo její předání agendy vedoucího pracovníka zaměstnavateli… z uvedených dat je zřejmé, že vlastně nebylo kdy. Dohledala jsem si, že dle Vyhlášky č. 263/2007 Sb.,: § 2 Postup související se skončením pracovního poměru a odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance (1) Před skončením pracovního poměru zaměstnanec informuje zaměstnavatele o stavu plnění uložených úkolů. Pedagogický pracovník odevzdá příslušnou pedagogickou dokumentaci a podklady pro hodnocení žáků a studentů. O předání úkolů a odevzdání věcí se vyhotoví záznam. … Nejsem si jista, jestli tato právní norma ještě platí, nebo jestli nebyla nějak novelizována. Mé další dotazy: Pokud by zaměstnanec prodlužoval DPN až do konce výpovědní lhůty, existuje pro zaměstnavatele nějaká možnost, jak lze přimět vedoucího zaměstnance, byť bývalého, aby agendu předal? Jen doplním, že vlivem následných vnitřních kontrol, které probíhaly v období její DPN jsme zjistili další, vícečetná pochybení a její dnešní výpověď je reakcí na naše neúspěšné jednání ohledně případné dohody o ukončení jejího pracovního poměru. Paní účetní požadovala dohodu o ukončení PP k 31.1.2020 a proplacení veškeré nevyčerpané dovolené. Já jsem s tímto neměla zásadní problém, nicméně moji podmínkou bylo, aby se po ukončení DPN vrátila do práce k běžnému výkonu práce alespoň na 3-5 dnů, v rámci kterých zajistí kompletní předání své agendy „účetní/statutárního zástupce ředitelky“ i ostatního převzatého inventáře a podle toho se dohodneme na termínu ukončení PP, včetně možného proplacení nevyčerpané dovolené. Bohužel, k dohodě nedošlo, paní účetní má za to, že když už není vedoucí zaměstnanec, nic předávat nemusí… Odmítá další komunikaci či výkon práce po ukončení DPN, proto i když uvedla , že má v plánu dne 12.1.2021 ukončit nemocenskou, tak předpokládám, že ji cíleně prodlouží až do konce výpovědní lhůty. Kontrolní zjištění jsou poměrně závažné, čili i to je oblast, se kterou by minimálně měla být seznámena a mít i možnost se k záznamům vyjádřit, a také je zaměstnavateli vysvětlit. Má na povinnost předání agendy vliv to, že nyní již paní účetní není vedoucím zaměstnancem? Paní účetní jakékoliv předání ústně odmítla. Jelikož se jedná o oblast účetnictví organizace, je to docela problém, protože se nám nedaří dohledat část dokumentace, kterou spravovala. Jsem přesvědčena, že zaměstnanec musí předání jak dokumentace, tak i převzatého inventáře provést. Pokud bude mít DPN až do konce PP, je toto možné po ni požadovat např. v březnu, kdy už nebude zaměstnancem?

Zaměstnankyně má vystudovoanou VŠ - Ing. Absolvovala studium pedagoggiky o délce 120 v. hodin  a získala kvalifikaci pedagoga volného času. Když ji zaměstnám jako vychovatele ve školní družině, bude mít kvalifikaci? Ve vyhlášce 317/2005 je pro vychovatele studium pedagogiky o délce min. 80 hodin.

Může student z vysoké školy zdravotnického oboru přestoupit na vyšší odbornou školu zdravotnickou nebo musí jít cestou přijímacího řízení?

Když jsou prázdniny, musí být zavřeny i školní družiny? Má být provoz přerušen? Bude nutné vrátit poplatky, když k uzavření provozu dojde na více než 5 dnů? Kvůli situaci kolem Covid-19 se na poslední chvíli odhlašují děti a chodí domů po obědě. Kolik dětí v oddělení je povoleno nejméně? Platí stále 20 dětí na oddělení?

Jaký je rozdíl v napsání dokumentu pedagogické koncepce a koncepce rozvoje školy? Máme v obci výběrové řízení na místo ředitele MŠ, ale jedná se MŠ která je ve výstavbě, čili nelze vycházet ze žádných dat a skutečnosti pro budoucí koncepci školy.

Z FKSP dáváme pedagogům dárkové flexi passy (Sodexho). Na tuto formu čerpání prostředků se různí názory. Můžete nám v tomto poradit?

Špatná spolupráci mezi zřizovatelem a školou. Zřizovatel pouze upozorňuje na domnělé nedostatky, ale ty často pramení z neznalosti školské legislativy. Jsou někde zakotveny povinnosti starosty vůči řediteli a škole. Řeší toto nějaký předpis?

V měsíci listopadu děti 3.- 5. ročníku dle nařízení vlády zůstaly doma až do 30.11. Což znamená, že školní družinu využijí pouze 1 den v měsíci. Úplatu máme stanovenou na 100 Kč/měsíc. O kolik korun máme úplatu úměrně snížit? Je správná částka 50 Kč za měsíc listopad, když se jedná o 1 den? A dále, kdo zajišťuje vrácení přeplatků úplaty zájmového vzdělávání? 

Jak postupovat, pokud nesouhlasím s některými ustanoveními v dohodě o výkonu práce z domova?

Je v pořádku, či je potřeba speciálně ošetřit to, že při distanční výuce rodiče/prarodiče vidí výuku i ostatní žáky?

Dotazuji se na situaci volba člena školské rady. Volební řád říká, že volební komise se skládá z 3 členů. Paní ředitelka zvolila 2 členy – pí školnici a pí ředitelku. ŠR dle řádu má mít 3 členy školské rady. Nyní máme zástupce rodičů a zástupce zřizovatele, zástupce pedagogů rezignoval. Paní ředitelka dle volebního řádu zahájila volby nového člena ŠR. Volili pedagogičtí pracovníci. Lze akceptovat tento postup viz příloha volby? (zvolila dalšího zástupce rodičů dětí)Bude při kontrole akceptován?Doplnit: volba člena je na rok 2020. V řádu je 3 roky.  

Vykazujeme žáky, kteří dle podpůrných opatření mají nárok na pedagogickou intervenci. Zároveň máme z dotačního programu  kroužek doučování, který jsme otevřeli pro tyto žáky. Zajímá nás, zda je možné tyto intervence platit přednostně z dotačního projektu.  Domníváme se, že hlavní je poskytnout dětem intervenci a na její formě tolik nezáleží. Finanční prostředky poskytnuté krajem na intervenci nám zatím zůstávájí na mzdovém účtu a použijeme je na odměny na konci školního roku. Je to takhle možné?

V souvislosti s událostmi kolem COVIDU-19 zvažujeme doplnění směrnice ke stanovení výše úplaty za předškolní vzdělávání o ustanovení, že zákon. zástupce může, pokud dítě nedocházelo do MŠ ani jeden den přísluš. kalendářního měsíce, požádat o snížení školného o 50%. (Za předpokladu, že je MŠ stále v provozu). Dosud tato možnost ve směrnici nebyla. Nejsme si ale jisti, zda pak můžeme v průběhu července i srpna, kdy bývá provoz přerušen na zhruba 6 týdnů, tak jako dosud stanovit, že pokud dítě nedocházelo do MŠ ani jeden den v tyto měsíce, bylo od úplaty osvobozeno. 

Od 18. 11. se nám vrací 1. a 2. třídy do školy a nesmí se míchat. A protože jsme velká škola, s více třídami v každém ročníku, tak je nás vychovatelů málo, abychom zajistili, aby byla každá třída zvlášť. Za normálního stavu jsou v oddělení školní družiny děti z více tříd. Vedení školy chce nasadit učitele plavání a tělesné výchovy na výpomoc do školní družiny. (nemají výuku) Může učitel práci vychovatele odmítnout? Je mimořádná situace a doufám, že všichni pochopí daný problém, ale co když ne? Ale co když se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne?

Co lze dělat, pokud zaměstnanec v pracovní neschopnosti nekomunikuje se zaměstnavatelem? Nebere telefon, nekomunikuje. Potřebujeme vědět alespoň předpokládanou dobu léčby. Lékař řekl, že má informovat zaměstnanec. Existuje nějaký postup?

Dobrovolnická činnost v MŠ ,kteráje zřízena obcí. Může MŠ sepsat s VOŠ "Smlouvu o výkonu dobrovolnické činnosti studenta VOŠ"?

Může obec jako územně správní celek, tedy zřizovatel příspěvkové organizace školní jídelny či školy, kde je jídelna s doplňkovou činností, žádat na základě níže uvedené právní normy o úhradu ztráty vzniklé v doplňkové činnosti vlivem vyhlášení nouzového stavu s nařízením omezení činnosti? Při tom, že by územně správný celek (USC), myšleno obec nebo kraj, mohl žádat ministerstvo vnitra o náhradu za škody způsobené vyhlášeným nouzovým stavem, vycházím ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Konkrétně z § 36 Náhrada škody, kde je psáno: (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. USC je podle definice právnická osoba, ztráta u doplňkové činnosti školní jídelny je v příčinné souvislosti s vyhlášeným krizovým opatřením podle krizového zákona (navíc, žádný z dotačních programů vyhlášených Vládou ČR neumožňuje žádat USC o tyto peníze). ŠJ si škodu nezpůsobila sama. (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. (4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. Tady by se dle zákona mělo jednat o Ministerstvo vnitra a žádat by měl USC. (5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. ŠJ by měla vyčíslit ztrátu za vyhlášený nouzový stav na jaře tohoto roku.

Jsme malá škola, jednotřídka s jednou pí učitelkou na plný úvazek s nadúvazkovými hodinami a jednou vychovatelkou ŠD. V průběhu minulých tří let jsme přijali opakovaně řetězením pracovních poměrů zástup za učitelku ZŠ,která byla na MD a RD a již nastoupila zpět na své místo. Potřebujeme, aby původně zastupující učitelka mohla učit dále některé nadúvazkové hodiny. Lze nějak ošetřit opětovné uzavření pracovního poměru, abychom se vyhnuli uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou? Bývalá zastupující učitelka je nekvalifikovaná a těžko budeme hledat učitelku na 2h týdně. Lze využít nějaké výjimky?

Chtěla bych se zeptat, jak správně jmenovat zástupce ředitelky MŠ. Nyní má jmenování dodatkem smlouvy, ale to je prý chybné.

Při pracovnělékařských prohlídkách vyžaduje závodní lékař výpis ze zdravotní dokumentace zaměstnance. Ten je vystaven jeho praktickým lékařem za úplatu. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci náklady uhradit. Doklad je však vystaven na jméno zaměstnance, nikoliv na zaměstnavatele. Jak správně postupovat? Je možno zaměstnanci takový doklad proplatit?