Mgr. Miloslav Kvapil

Cílem tohoto seriálu, zaměřeného na problematiku finanční kontroly, je zejména objasnit postavení a význam vnitřního řídicího a kontrolního systému (dále jen „VŘKS“) ve školských zařízeních. Zaměříme se také na často opomíjenou návaznost VŘKS na oběh účetních dokladů a na účetnictví a naznačíme jeho přínosy pro zefektivnění řízení celé organizace. Ve druhém díle seriálu o finanční kontrole se zaměříme na úpravu vnitřního řídicího a kontrolního systému (dále jen "VŘKS") v běžné praxi školských zařízení v České republice, upozorníme na hlavní nedostatky a na základě praxe podáme nejvýznamnější doporučení, jak k celému systému přistoupit a jak ho nastavit tak, aby byl zároveň efektivní a v souladu se zákonem. V tomto díle se rovněž zmíníme o souvislosti zákona o trestní odpovědnosti a vnitřních předpisech škol a o způsobech, jak předejít rizikům, která vyplývají z tohoto zákona. Poslední díl odborného seriálu o finanční kontrole se zaměřuje na kontrolní mechanismy a trendy v oblasti vnitřního řídicího a kontrolního systému (dále jen "VŘKS") školských zařízení a na funkci interního auditu v tomto komplexním systému.

Poslední díl odborného seriálu o finanční kontrole se zaměřuje na kontrolní mechanismy a trendy v oblasti vnitřního řídicího a kontrolního systému (dále jen "VŘKS") školských zařízení a na funkci interního auditu v tomto komplexním systému.

Ve druhém díle seriálu o finanční kontrole se zaměříme na úpravu vnitřního řídicího a kontrolního systému (dále jen "VŘKS") v běžné praxi školských zařízení v České republice, upozorníme na hlavní nedostatky a na základě praxe podáme nejvýznamnější doporučení, jak k celému systému přistoupit a jak ho nastavit tak, aby byl zároveň efektivní a v souladu se zákonem. V tomto díle se rovněž zmíníme o souvislosti zákona o trestní odpovědnosti a vnitřních předpisech škol a o způsobech, jak předejít rizikům, která vyplývají z tohoto zákona.

Cílem tohoto seriálu, zaměřeného na problematiku finanční kontroly, je zejména objasnit postavení a význam vnitřního řídicího a kontrolního systému (dále jen „VŘKS“) ve školských zařízeních. Zaměříme se také na často opomíjenou návaznost VŘKS na oběh účetních dokladů a na účetnictví a naznačíme jeho přínosy pro zefektivnění řízení celé organizace.

V prvních dvou dílech seriálu jsme se věnovali zákonu o registru smluv spíše v teoretické rovině. Vydefinovali jsme, kdo je povinen uveřejňovat, co má být uveřejněno, dokdy je třeba dokumenty uveřejnit, a následky a odpovědnosti v případě neuveřejnění či nesprávného uveřejnění. Poslední věcí, o které jsme se zmiňovali, byla fakta o metodice vydané Ministerstvem vnitra ČR a o Informačním systému registru smluv (ISRS). Tentokrát se zaměříme na nejčastější chyby, se kterými se v rámci monitoringu denně setkáváme. A jelikož by bylo bezpředmětné pouze na ně poukazovat, ukážeme si, jak tyto chyby vznikají, jak je řešit a jak chybovosti předcházet.

V prvním dílu seriálu jsme se věnovali subjektům, které mají povinnost uveřejňovat své závazky v registru smluv, dále také jednotlivým dokumentům, které mají být uveřejňovány, a posledním bodem bylo několik faktů o metodice, kterou vydalo Ministerstvo vnitra ČR, a o Informačním systému registru smluv (dále také "ISRS"). V tomto díle se zaměříme na lhůty, sankce a odpovědnosti, které vyplývají ze zákona o registru smluv.

Článkem o řádné registraci smluv otevíráme seriál zaměřený na problematiku registru smluv, jehož cílem je vysvětlit jednotlivé zákonné požadavky, poukázat na často se vyskytující rizika a představit řešení, jak rizika ošetřit a předcházet jim.

Zákon o registru smluv: Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, je platný od 14. 12. 2015, tedy již více než dva roky. Účinnosti nabyl 1. 7. 2016, nicméně v plném znění, tedy i se všemi sankčními mechanismy, je účinný až od 1. 7. 2017. Zákon o registru smluv má v gesci Ministerstvo vnitra České republiky.