PaedDr. Tomáš Bouda

  • Článek
Společnost Wolters Kluwer vydala publikaci „Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+“.
Vydáno: 23. 04. 2024
  • Článek
Je-li možné stručně shrnout podstatu současných problémů našeho školství, a proto potřebu systémových reforem, pak to jsou diskontinuita strategického řízení a dlouhodobé podfinancování.
Vydáno: 23. 01. 2024
  • Článek
Publikace Lucy Crehan Chytrozemě (2022) oprávněně budí zájem všech, kteří o vzdělávání přemýšlejí, vítají dostupná nová data, jejich interpretace a srovnávání, osvojují si evidence-based practice. Tedy jistě i ředitelů škol. Pro mě jsou autorčina zjištění z poznávání školství ve Finsku, Japonsku, Singapuru, Šanghaji a Kanadě inspirativní z několika hledisek.
Vydáno: 24. 01. 2023
  • Článek
Dlouhodobě bývám dotazován, proč byly školské úřady (ŠÚ) zrušeny. Zejména po vzniku krajů jsem byl ve funkci vedoucího odboru školství krajského úřadu takto dotazován i starosty obcí. Zjištění jediného relevantního výzkumu o ŠÚ (1996, doc. Malach, MU), ze kterého vyplynulo, že za opodstatněné považuje ŠÚ 95 % ředitelů a 70 % starostů, dokládají úspěšnost odvětvové řízení školství, která v nějaké míře stále rezonuje. Pokusím se stručně shrnout příčiny, proč ŠÚ 90. léta nepřežily.
Vydáno: 24. 05. 2022
  • Článek
Můžeme se inspirovat při modelování středních článků řízení (podpory) školskými úřady? – 4. část PaedDr. Tomáš Bouda Centrum dalšího vzdělávání při PedF OU Vztah ŠÚ k samosprávám Zákon o...
Vydáno: 20. 04. 2022
  • Článek
Jak školské úřady podporovaly pedagogické řízení škol I v decentralizovaných systémech bývá hlavní zodpovědnost za kvalitu vzdělávání v centrální úrovni a ve škole. Takto se odpovědnost vyvíjela v postupně...
Vydáno: 22. 03. 2022
  • Článek
Při vysvětlování činností odvětvového řízení školství veřejnosti jsem používal formulaci: „Legislativa po školském úřadě chce, aby byl koordinátorem školství v regionu, metodickým rádcem, spravedlivým rozpočtářem a garantem efektivity.“ Co to konkrétně znamenalo? Především jako státní instituce musely školské úřady (dále jen „ŠÚ“) dodržovat právo veřejné, tzn. konat jen v případech a v mezích stanovených zákonem (konkrétně § 5–11 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správěa samosprávě ve školství), a to způsobem, který zákon stanoví.
Vydáno: 22. 02. 2022
  • Článek
Ve Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+ můžeme číst: „V průběhu přípravy Hlavních směrů vzdělávací politiky jsme mnohokrát a opakovaně narazili na požadavek opětovného zřízení školských úřadů, které by koordinovaly školy v daném území, poskytovaly jim cílenou podporu a zároveň sloužily jako ‚prodloužená ruka‘ MŠMT v regionech.“ Byl jsem ředitelem Školského úřadu (dále jen „ŠÚ“) Nový Jičín po celou dobu jeho existence, jako pamětník a přímý účastník éry odvětvového řízení školství se proto pokusím připomenout1) fakta a souvislosti, které zmíněný stálý zájem vysvětlují.
Vydáno: 18. 01. 2022
  • Článek
V obhajobě svých kontroverzních článků „Klimakult“ a „Evropa se bezpochyby islamizuje“ (45/2019 a 3/2020) se redakce Učitelských novin (UN) vymezuje jako publicistický týdeník nabízející alternativní (nekorektní) pohledy na fenomény jako inkluze, migrace, rasismus, extremismus, multikulturalismus, nacionalismus, nejnověji klimatické změny a islamizace Evropy, protože právě učitelé by měli vědět o faktech, jež mnohá média nepovažují za podstatná, nebo o názorech, s nimiž případně nebudou souhlasit.
Vydáno: 14. 02. 2020
  • Článek
Většina skutečných odborníků na vzdělávání (nikoliv těch, kteří mají vzdělávání jako politické zviditelnění) ve školství i mimo ně nepochybuje o tom, že vzdělávání musí projít změnami, aby nabídka škol byla relevantní, tj. reagovala na vývoj společnosti, na její potřeby aktuální a perspektivní. (Je třeba si stále připomínat Masarykovo: „Školství klesá v míře, v níž se vzdaluje proměnám života.“)
Vydáno: 19. 03. 2019
  • Článek
Situace v personálním zabezpečování vzdělávání ve školách se stala vážnou, ba velmi vážnou - chybějí učitelé odborných předmětů, odborného výcviku, cizích jazyků, informatiky (výroční zpráva ČŠI 2017/2018, dále „VZ“), matematiky, fyziky (média), strádá Středočeský kraj, Karlovarsko... Stát musí reagovat a MŠMT připravilo novelizaci zákona o pedagogických pracovnících (dále „ZPP“), která (mimo jiné) zvyšuje prostupnost různých kvalifikací, pouští do škol na tři roky nekvalifikované učitele a poskytování programů na doplňování učitelské kvalifikace rozšiřuje i na vzdělávací zařízení mimo univerzity.
Vydáno: 22. 01. 2019
  • Článek
Na vojně jsem byl u spojařů (kdysi časté konverzační téma, stačilo naznačit a pánové asociovali, dámy předstíraly pochopení). Zdůrazňovali jsme svůj význam: Bez spojení není velení. Proč mě to napadlo, když uvažuji o strategickém plánování, řízení, obecně o současném školství? Dosadil jsem si místo velení vedení a spojení jsem nahradil strategií, respektive strategickým řízením. Proč? Protože fungující strategické řízení obsahuje výstupy z analýz a výzkumů (je tedy tzv. evidence-based), cíle, nástroje, postupy, odpovědnost, evaluaci. Protože zapojuje všechny relevantní aktéry vzdělávací politiky, protože spojuje zájmy nadnárodní (evropské), centrální, regionální i lokální. Protože podporuje informovanost, komunikaci, sdílení. Spojuje. Pokud je.
Vydáno: 18. 09. 2018
  • Článek
Téměř vše, co jsem napsal k Auditu vzdělávacího systému ČR 2016 (dále jen Audit), bych mohl zopakovat i k Auditu 2017. Tedy také to, že jde o dokument otevřený, nezávislý, podnětný a strategický. Nově zdůrazním atribut odborný, neboť Audit důsledně naplňuje požadavek tzv. evidence-based policy. Nicméně fakt, že bych svůj komentář téměř beze změny mohl opakovat, mě netěší. Problémů neubylo, spíše naopak. Proto je i hodnocení vlivu jednotlivých témat na český vzdělávací systém převážně negativní.
Vydáno: 15. 05. 2018
  • Článek
Volby přinesly nebývalou frekvenci témat o vzdělávání v médiích. Nyní je po volbách, boj o mocenské pozice střídá starost o programy, zájem o vzdělávání slábne (známé "odvolávám, co jsem slíbil"?). Ještěže máme polemiky doprovázející vznik Pedagogické komory (PK) a Učitelské platformy (UP). Jde zde o moc či o programy? Jistě o obojí. Proč oba spolky vznikly? Aby něco prosazovaly, ovlivňovaly, zajišťovaly - a to bez moci a vlivu nelze. Snaží se být řádnými aktéry vzdělávací politiky (zdůrazňuji slovo politiky).
Vydáno: 15. 12. 2017
  • Článek
Zamýšlet se nad pojmem expert je ošidné, protože je zneužívaný, nadužívaný, významově spíše pejorativní. Obecně, natož ve školství. Abych se o to mohl pokusit, navrhnu nejdříve vymezení, zúžení pojmu. Motto: „Ptáš-li se, co jest být vzdělaným, odpovídám: Znát rozdíly věcí a umět označit každou věc jejím vlastním jménem." (J. A. Komenský: Věječka moudrosti)
Vydáno: 23. 05. 2017