Ing. Miroslava Nebuželská
Jsme ZŠ a MŠ, příspěvková organizace, bez doplňkové činnosti, nejsme plátci DPH. Můžeme i tak vystavit fakturu např. za sběr odpadů (papíru, hliníku)?
Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?
Provozujeme doplňkovou činnost (DČ): pronájmy, stravování cizích strávníků. Potřebujeme alokovat určité procento mzdových nákladů provozních zaměstnanců (uklizečky, školník, ekonom, mzdovka, kuchařky) na DČ, v kalkulaci těchto doplňkových služeb s nimi počítáme. První varianta: je nutné rozdělit úvazky těchto zaměstnanců na hlavní činnost a doplňkovou činnost? Druhá varianta: nebo plně postačí měsíčně vyčlenit z jejich mzdových nákladů určité procento na DČ a pouze v účetnictví takto odděleně sledovat? První varianta je složitější, bude k tomu nutný dodatek k pracovní smlouvě, kde bude uvedeno rozdělení úvazků na HČ a DČ, s tím např. nemusí zaměstnanec souhlasit. Novou pracovní smlouvu/dohodu nechceme, DČ není pro ně činností navíc, mají ve svém úvazku na ní kapacitu. Druhá varianta je jednoduchá, ale nevím, zda neporuším rozpočtovou kázeň. Pokud pouze vyčlením mzdové náklady na DČ a nerozdělím úvazky na HČ a DČ, budou mi celé úvazky vstupovat do P1c-01 jako hrazené ze SR. Prosím jak by to mělo být správně?
Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?
Jsme základní škola zřízená obcí. Má povinnost ZŠ k 31. 12. 2024 mít účet peníze na cestě (262) nulový? Pokud ano, kde přesně najdu tuto povinnost v zákoně. Nyní pan ředitel dne 31. 12. 2024 vybral hotovost 10 000 Kč z bankomatu. Ihned tyto peníze vložit do pokladny, ale banka ještě k 31. 12. 2024 vybrané peníze na účtu neodepsala. Jak tento pohyb vyřešit správně dle účetních předpisů a dle jakých stanovení zákona? Bylo by řešení situace stejné jako v podnikatelské sféře?
Chci si ověřit správnost mého výkladu zákona. Pokud soukromé gymnázium v Hl. m. Praha pobírá zvýšenou dotaci (90 %), musí vynaložit vzniklý zisk (z dotací i školného) na vzdělávaní a školské služby, a že toto platí, ačkoliv by bylo možné doložit vyúčtováním dotace a jejím využitím na zákonem předepsané účely, že zisk vznikl z výnosů ze školného nikoliv dotace. Pokud si zákon a paragraf smlouvy o dotacích s HLMP vykládám správně, zajímá mě, do kdy musí škola vynaložit onen zisk na vzdělávaní a školské služby. Zcela prakticky by mě zajímalo, jakým způsobem soukromé školy vynaložení zisku na v. a š. s., nikoliv jeho vyplacení společníkům, dokládají. Prošla jsem si smlouvy o dotaci několika velkých soukromých škol v Praze s vysokým školným. Zcela logicky musí být schopné po odečtení nákladů generovat zisk v řádu desítek milionů a zajímá mě tedy, jaké podmínky pro ně platí v jeho nakládání.
Je možné hradit z FKSP zaměstnancům stravenky? Máme vlastní stravovací zařízení, na obědy ale nepřispíváme.
Jsme příspěvková organizace (ZŠ a MŠ) zřízená obcí. Nyní účetně odpisujeme DHM od 40 000 Kč. Je možné požádat zřizovatele o navýšení odpisů majetku až od částky 80 000 Kč?
Lze z FKSP čerpat na nákup smuteční kytice při úmrtí bývalého zaměstnance, který odešel do starobního důchodu? Jsme střední škola.
- Článek
Vedoucí školní jídelny předložila přeplatky za stravné (některé jsou starší dvou let), které si strávníci nevyzvedli v hotovosti a nemáme je ani kam vrátit (neznáme číslo účtu, adresu atd.). Jak máme postupovat ohledně těchto přeplatků z hlediska účtování atd.?
Jsme základní škola (zřizovatel město) a chceme si pořídit chlazený stůl v hodnotě celkem 162 000 Kč (stůl 131 890 Kč; podávací šachta 17 545 Kč; montáž 8 712 Kč, nákladní doprava 3 146 Kč, jízdné 1 331 Kč). Náš zřizovatel nám plánuje schválit investiční příspěvek ve výši 150 000 Kč. Chce po nás, abychom si zbytek dofinancovali sami. Můžeme 12 000 Kč čerpat z provozního příspěvku zřizovatele a jak budeme celé toto pořízení účtovat?
Jsme školské zařízení SVČ tvořící FKSP. V zásadách hospodaření s prostředky FKSP na rok 2024 máme nově příspěvek na produkty spoření na stáří. Přispívat budeme pololetně (za 1.pololetí v květnu). Někteří zaměstnanci si uzavřeli dodatek s poskytovatelem produktu spoření o příspěvku zaměstnavatele např. v březnu 2024, mají nárok na příspěvek od ledna, nebo od března, případně dubna? Doporučujete uzavřít se zaměstnancem dohodu o poskytování příspěvku, nebo by si měl o příspěvek zaměstnanec písemně požádat?
Dodavatel mi pošle fakturu např. za plyn za měsíc březen. Datum vystavení faktury je 2. 4., datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 2. 4. Plnění se týká měsíce března (je uvedeno na faktuře), mohu zaúčtovat do března? Nebo musím respektovat datum zdanitelného plnění a zaúčtovat do dubna, i když se plnění týká měsíce březen?
Provoz školní družiny byl v březnu 2024 dvakrát přerušen a to v době jarních prázdnin od 11. 3. - 15. 3. 2024 na dobu 5 dnů a v době velikonočních prázdnin dne 28. 3. 2024 na dobu 1 dne. Celkově byla činnost školní družiny přerušena v měsíci březnu na dobu 6 dnů. Přerušení v délce 6 dnů však nebylo souvislé. Ve vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, se neuvádí, že by dny přerušení v délce více než 5 dní měly být souvislé, proto se domníváme, že by v tomto případě mělo dojít ke snížení úplaty za školní družinu. Je tento názor správný?
Můžeme z ONIV koupit počítače, které jsou ve třídách a jsou určené k výuce?
Jsme základní škola. Do registru smluv zveřejňujeme smlouvu s dodavateli zboží nad 50 000 Kč (bez DPH). Pokud smlouvu nemáme - do registru smluv zveřejňujeme fakturu nebo objednávku?
Je možné hradit pronájem kávovaru z FKSP, příčemž suroviny a materiál pro přípravu nápojů bude hrazen z vlastních zdrojů organizace a poplatek zaměstnance za odebraný nápoj bude příjmem organizace?
Lze z dotace poskytované na základě zákona o dotacích soukromým školám dle vyhlášky č. 306/1999 Sb. zakoupit IT vybavení do výuky za více než 80 000 Kč, např. SMART tabuli?
Jsme nestátní nezisková organizace, škola a máme rezervní fond, do kterého vkládáme zlepšený/zhoršený HV. Nyní ho máme dost vysoký a chceme čerpat na další rozvoj (odměny, nákup nábytku do tříd). Můžeme ho čerpat v průběhu roku, nebo máme počkat, až spadne HV do ztráty a tím snížit rezervní fond? Zřizovatel je církev.
Vedoucí školní jídelny předložila přeplatky za stravné (některé jsou starší dvou let), které si strávníci nevyzvedli v hotovosti a nemáme je ani kam vrátit (neznáme číslo účtu, adresu atd.). Jak máme postupovat ohledně těchto přeplatků z hlediska účtování atd.?