Ilona Fialová

Onemocnění štítné žlázy (tyreopatie) se týká všech věkových skupin dětí, mužů a především žen. V dětském věku bývá jako vrozené onemocnění u nás diagnostikováno velmi záhy, protože se provádí celoplošný screening u všech novorozenců od roku 1985 (incidence 1: 4 230 živě narozených dětí, 2x častěji jsou postižené dívky). Podle statistik postihuje toto onemocnění 15 až 30 procent světové populace a počet onemocnění stále roste. Poruch činnosti štítné žlázy je celá řada a důsledky mohou být i velmi závažné. Je nutné uvést, že onemocnění štítné žlázy je a bude stále nemocí celoživotní, proto je velmi důležité stanovit včas diagnózu a ihned nastavit vhodnou léčbu.

Perthesova choroba patří do skupiny pohybových vad, v užším členění spadá mezi deformace. Jde o postižení kyčelního kloubu v dětském věku vlivem nedostatečného cévního zásobení hlavice kloubu, přičemž postupně dochází k odumření kostní tkáně. Stanovit příčinu postižení bývá obtížné, může být způsobené úrazem, luxací, prodělaným bakteriálním nebo virovým onemocněním atd. Postihuje zejména děti ve věku od 3 do 12 let (1%). Vyskytuje se častěji u chlapců (4-5: 1). Oboustranné postižení kyčle se vyskytuje asi v 10% případů. Léčba je dlouhodobá, trvá většinou jeden až dva roky. Vyžaduje především klid dítěte na lůžku. Tlakem při pohybu může být hlavice deformována až rozmáčknuta. Pak musí dojít k její výměně (Poul, 2009).

Fenylketonurie (PKU, phenylketonuria) je označována jako onemocnění vzácné, tzn. s nízkým výskytem v populaci. Jde o dědičnou metabolickou poruchu, kdy v organismu dochází ke špatné výměně látky fenylalanin, která je nedílnou součástí všech bílkovin. Tato látka zůstává v moči a není metabolizována, dostává se do celého organismu včetně mozku. Může způsobit vážná tělesná i psychická poškození jedince a také těžkou mentální retardaci. Výskyt je uváděn v poměru 1 : 8000 narozených dětí. V současné době v naší republice žije asi 800 osob trpících fenylketonurií (Michalík, 2012).

Pojem pohybové (tělesné) postižení je velmi široký a vymezuje ho více definicí. Je proto nutné si ho v rámci řešené problematiky specifikovat a stručně definovat z hlediska speciální pedagogiky. Vašek (2006) definuje tělesná postižení jako „anomálie takového výrazného stupně, že odlišují jedince od ostatních“ - jde např. o deformace páteře a dolních končetin, poruchy tvaru lebky, rozštěpy aj. Tělesné postižení lze tedy charakterizovat jako trvalou kvalitativní a kvantitativní změnu v schopnosti vykonávat pohyb v důsledku narušení pohybového a nosného aparátu jako i v důsledku poruchy nervového aparátu, přičemž stupeň závažnosti může být od lehkého až po těžký, případně může jít o úplnou neschopnost pohybu (Harčaríková, 2013).

První zmínky o celiakii pocházejí z konce devatenáctého století, ale její souvislost s intolerancí lepku byla prokázána až v roce 1950. V roce 1956 byl proveden první odběr vzorku střevní sliznice (biopsie). V rámci screeningového vyšetření ze vzorku běžné české populace vyplynulo, že se celiakie vyskytuje proti odhadu častěji (1 : 200-250), tzn., že jeden celiak připadá na 200 až 250 lidí. Zatím je diagnostikováno jen asi 10-15 % z celkového počtu nemocných. Podle výzkumů by mělo být v České republice 40 až 50 tisíc postižených celiakií (Červenková, Lukáš, 2006). Odhaduje se, že 80 % lidí s celiakií o své chorobě ani neví. Pro včasné odhalení celiakie by byl velmi přínosný cílený screening, protože je celiakální onemocnění v české populaci dosud diagnostikováno nedostatečně a v mnoha případech pozdě (Bušinová, 2007).

Výskyt epilepsie v populaci je asi u 0,5 - 1 % lidí. To znamená, že v současnosti trpí tímto onemocněním na celém světě asi 50 milionů jedinců. V České republice žije s diagnózou epilepsie asi 70 000 až 100 000 lidí, jak uvádí Centrum pro epilepsie Brno (2009). Podle statistiky Zdravotnické ročenky ČR mělo v roce 2012 stanovenou diagnózu G40 - G41 (epilepsie a status epilepticus) celkem 8 221 dětí ve věku od 0 do 14 let. Lze tedy předpokládat, že se i v prostředí mateřských škol setkáváme a budeme setkávat s dětmi, které tímto onemocněním trpí.

Předškolní věk je rozhodujícím obdobím ve vývoji člověka. Netýká se to však jen růstu a vývoje celého organismu, ale je to také období, ve kterém se utváří schopnost imunitního systému vyrovnávat se v dalších etapách života s negativními vlivy zevního (viry, bakterie, plísně) i vnitřního prostředí (likvidovat kancerogenní buňky). Proto je velmi nutné už v tomto období vhodně působit na děti, učit je správným návykům a zdravému životnímu stylu.

Zhoršení zdravotního stavu u astmatiků se projevuje v období podzimu a zimy, kdy tito jedinci inhalují smog, studený vzduch aj. To vše způsobuje dechové problémy. V období od listopadu do dubna jsou velmi aktivní respirační viry a ideálně se šíří. K jejich aktivitě také přispívá počasí s teplotou kolem nuly. Počet dětí s astmatem stále stoupá, proto bude prospěšné uvést důležité informace týkající se tohoto onemocnění, a tím tak přispět k jeho prevenci, popřípadě předcházení zhoršení zdravotního stavu dětí s astmatem v prostředí mateřských škol (Fialová, 2012).

Jak jsme se v minulém pojednání o alergiích u dětí předškolního věku zmínili, kožní onemocnění, především atopický ekzém, patří k velmi často se vyskytujícím alergickým nemocem. V naší populaci se takto postižených jedinců vyskytuje asi 15 až 20 %, především dětí.

Alergie můžeme zařadit mezi tzv. civilizační choroby, přičemž jejich problematika je stále aktuální. Výskyt alergií se liší vzhledem k ekonomické a hygienické úrovni společnosti. Podle statistik Světové zdravotnické organizace u mladé generace do patnácti let je výskyt alergií až 25 % a počet alergiků mezi mladistvými stále stoupá. Proto alergie představují významný zdravotní, ekonomický a společenský problém u nás i v zahraničí. Počty takto nemocných dětí jsou velmi alarmující zvláště pro pedagogy, kteří musí na tuto skutečnost zodpovědně reagovat. Závěry výzkumných šetření, které jsme prováděli s pedagogy ze základních a mateřských škol v České republice, jasně dokazují, že učitelé mají někdy nedostatek potřebných informací a rádi by přivítali ucelený informační materiál. V následujícím textu tak předkládáme stručné informace o alergiích obecně.