Marek Lauermann

Škola, která chce naučit své žáky uspět v dnešní společnosti, musí provázat svou činnost s reálným životem za svými zdmi a respektovat jedinečnost rodinného zázemí každého dítěte.

Školy mohou koncept komunitního vzdělávání realizovat za předpokladu, že vedení školy takové směřování podporuje. Dalším důležitým předpokladem pro zahájení činnosti komunitní školy je souhlas zřizovatele a pochopení a podpora od rodičů, přičemž oba tyto vlivy mohou podobu jejího programu zásadně ovlivnit. Zavádění a následné koordinování činností komunitní školy se musí stát pracovní náplní jedné či více osob v případě, že má být kvalitně rozvíjeno. Proto dnešní článek budeme věnovat pozici komunitního koordinátora. Jak jí rozumět, kde ji usadit v rámci organizační struktury školy, jak vymezit její zodpovědnosti a v čem očekávat její přínosy směrem ke vzdělávání žáků.

Historie školství se vyznačuje dlouhotrvajícím napětím mezi „progresivními“ vizemi vzdělávání, které vyžadují, aby školy přispívaly k řešení sociálních a vzdělávacích potřeb žáků a studentů, a „tradiční“ vizí, která je postavena na akademickém úspěchu, kde školy mají převažující, ne-li výhradní postavení ve vzdělávání.

Chcete do své vychovatelské práce zařazovat stále něco nového a vzrušujícího, co podporuje a rozvíjí sociální dovednosti a strategie v rámci zábavného a sociálně podnětného prostředí? Hledáte hru, která má tempo, ale nikoho předem nevylučuje z možnosti zapojit se do hry, a naopak umožňuje každému, aby se zapojil podle svých schopností, nezávisle na vlivu ostatních hráčů? Potom by pro vás mohla být zajímavou příležitostí míčová hra nazvaná tchoukball.

Jak už bylo na stránkách Řízení školy několikrát popsáno, role školy se v průběhu posledních 20 let proměňuje. Tato proměna zasahuje do různých aspektů školního života, od forem hodnocení, spolupráce s rodiči, provázání výuky s životem obce až po celoživotní vzdělávání.