Jiří Sejkora

Znám v Praze čtyři kamarády. Každý z jiné branže, nikdo už neví, jak a kdy se vlastně potkali, ale chodí spolu každej pátek na pivo a mají se rádi. Tak...

Když si představím školství, tedy základní školy, gymnázia, střední odborné a průmyslové školy, vysoké školy a ty, které jsem nejmenoval, v České republice, vidím obrovskou mašinérii. Učitelé v první linii, za každým z nich dvacet dětí, za každým z dětí dva rodiče. A úplně vzadu, za všemi těmito nasazenými jednotkami, stojí jako bájný fénix instituce školy a její ředitel, nad kterým mává svým mocným ukazovákem magistrát školy. Celý tento kolos je poté velkolepě zastřešen samotným ministerstvem školství.