Mgr. Roman Musil

Vždycky se mi líbilo, když mi někdo četl pohádky a později příběhy. Pohodlně jsem seděl nebo ležel, naslouchal a ani nedutal. S postupem věku už mi dospělí odmítali číst, s tím, že si mám číst sám. Musím přiznat, že čtené slovo mi chybělo. Proto jsem si později začal shánět namluvené knihy nebo rozhlasové hry. A s Františkem Nepilem, Miroslavem Horníčkem nebo Terezou Bebarovou ve sluchátkách projíždím mnoho cest vlakem a autobusem.