PhDr. Hana Burešová, Ph.D.

Následujícím textem uzavíráme sérii článků věnovaných problematice dospívajících s dyslexií. V lednovém čísle Školního poradenství v praxi jsme v souvislosti s rozvojem oslabených kognitivních funkcí projevujících se při recepci textu porovnávali konstruktivistický a kognitivně zaměřený model vyučování s instrumentálním obohacováním prof. Feuersteina (dále jen „FIE“). Zajímalo nás, jak lze tyto přístupy využívat při intervenci u dospívajících s dyslexií. Pojďme se tedy společně podívat na závěry výzkumného šetření, v průběhu kterého jsme při intervenci u vybrané skupiny dospívajících žáků s dyslexií pracovali s výukovými materiály vytvořenými na základě FIE.

V předešlém čísle Školního poradenství v praxi jsme se zabývali oblastí vzdělávání dospívajících žáků s dyslexií. Upozornili jsme na problémy, které mohou nastat v případě, že nedojde ke kompenzaci obtíží spojených s dyslexií na prvním stupni vzdělávání. Vše jsme uzavřeli tvrzením, že recepci textu podstatnou měrou ovlivňují metakognitivní procesy. Takovému přístupu odpovídá konstruktivistický a kognitivně zaměřený model vyučování a právě tomu bychom se v souvislosti s dospívajícími s dyslexií chtěli věnovat nyní.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a s ním spojená problematika inkluze bývají poslední dobou tématy mnohých diskusí mezi odborníky i laickou veřejností. Takové diskuse mohou být navíc podněcovány obrazem mediální reality českých médií. Na stránkách Školního poradenství v praxi se budeme v následující sérii článků věnovat dospívajícím s dyslexií, kteří patří podle platné školské legislativy mezi skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Právě proto by jim v rámci vyučovacího procesu měla být věnována zvýšená pozornost.