PaedDr. Věra Čadilová

V současné době se v běžných základních školách vzdělává řada žáků s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich počty mají v posledních letech vzrůstající trend. Z podstaty handicapu, který je dán jejich diagnózou, je vzdělávání a fungování ve školním prostředí pro tyto žáky velmi náročné. Míra symptomatiky PAS, komorbidita s dalšími poruchami a onemocněními ovlivňují průběh vzdělávání. Čím těžší je míra tohoto handicapu, tím náročnější je intervence a tím častěji se objevuje chování náročné na péči.

Od 1. 9. 2016 dojde ve školách k řadě změn, které souvisejí se zaváděním tzv. společného vzdělávání. Změny jsou doprovázeny legislativními úpravami, se kterými by měly jít ruku v ruce také změny ve financování. Mediální kampaň, která již několik měsíců probíhá a která ne vždy cílí na jádro problémů souvisejících s inkluzivním vzděláváním, vede k některým závěrům, které nejsou ve shodě s reálnou praxí. Představa, že 1. září přibude ve školách hlavního vzdělávacího proudu velké množství dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, je určitě mylná. Nicméně obavy ze zavádění nových legislativních předpisů do praxe jsou namístě.

Článek nastiňuje problematiku vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra a žáků s psychickým onemocněním. Popisuje současný stav, aktuální metodická doporučení při vzdělávání těchto žáků a věnuje se pojmu podpůrná opatření. Uvádí návrh členění podpůrných opatření do pěti stupňů podpory a jejich specifikaci pro žáky s poruchou autistického spektra a s vybranými psychickými onemocněními.