Předškolní vzdělávání v Maďarsku, 2. část

V první části příspěvku byly zmíněny krátce výstupy projektu GSS a nastíněna náplň projektového setkání v Budapešti. Dále byly poskytnuty obecné informace o maďarském předškolním vzdělávání a převážná část obsahu byla věnována poznatkům o organizaci a vzdělávání v partnerské mateřské škole v Budapešti. V druhé, závěrečné části pojďme společně nahlédnout do druhé budapešťské MŠ, kterou jsme v rámci projektové schůzky také navštívili.

Mateřská škola - Terézvárosi Onkormányzat Óvodája, kterou jsme navštívili, sídlí nedaleko naší partnerské MŠ. Do budovy se vchází z postranní uličky, která nás zavedla nejprve na dlážděný dvorek. Již na dvorku byly venkovní stěny vyzdobeny dětskými pracemi a informacemi pro rodiče, na dlažbě se vyjímaly ve velkých květnících různé rostliny a malé stromky. Z upraveného dvorku nás schodiště zavedlo na pavlač, ze které se vcházelo do prostor MŠ. Třídy byly poměrně malé, ale vkusně vybavené hračkami a pomůckami. Podle zakládací listiny mohou být v této mateřské škole také handicapované děti. Jsou-li zde přihlášeny, pak učitelky plánují vzdělávací činnosti ve třech úrovních: pro běžné děti, pro nadané a pro postižené.

Zhlédly jsme řízenou činnost se zeměpisným tématem. Učitelka nejprve děti motivovala prostřednictvím povídání u globusu a mapy, poté se děti věnovaly velmi pestrým aktivitám na koberci, kde měly spoustu materiálu a pomůcek, z nichž stavěly konkrétní město, samozřejmě Budapešť. Učitelka byla průvodcem činností dětí, přirozeným způsobem dávala dětem prostor pro jejich fantazii, představivost a tvůrčí činnost. Děti evidentně aktivita bavila, se zájmem se zapojily téměř všechny a pracovaly týmově. Do řízené činnosti se nezapojila pouze dvě děvčátka, která si kreslila u stolku, ale zároveň sledovala ostatní děti při jejich aktivitě. Na náš dotaz, proč nevyzve ke spolupráci také tyto děti, nám učitelka vysvětlila, že jsou jiné národnosti a nerozumí maďarsky.

Součástí MŠ je kuchyně a prádelna. V obou zmíněných mateřských školách pracuje jeden zaměstnanec v kuchyni a jeden zaměstnanec v prádelně. Prádelna MŠ zajišťuje kompletní servis - praní, sušení, žehlení/mandlování erárního prádla (dětské lůžkoviny a ručníky, pláště nebo úbory zaměstnanců).

Rovněž se v obou MŠ nachází velmi bohatě vybavená tělocvična. Tělesné výchově věnují v budapešťských MŠ velkou pozornost. Děti cvičí 0,5 hodiny čtyřikrát v týdnu, jednou týdně je tzv. velký tělocvik, jenž trvá hodinu. V tělocvičně visí rozvrh, podle kterého se v ní třídy střídají. Pro TV využívají školy také solnou komoru.

Nevýhodou MŠ jsou prostorově malé třídy, které slouží ke klasickým herním a vzdělávacím činnostem. Zároveň v nich děti také jedí a spí. Při rozložení lehátek ve třídě už moc prostoru nezbývá.

Ve třídách této MŠ nás zaujalo poměrně hodně obrázků českého Krtečka od Zdeňka Milera, Krteček je i na některých šanonech dokumentace MŠ. Dle slov jedné z učitelek jsou pohádky o Krtečkovi jejich oblíbené.

Obě navštívené MŠ jsou od sebe vzdáleny přibližně 20 minut chůze. Organizaci a provozní podmínky mají řešeny velmi podobně. V každé skupině dětí jsou dvě učitelky a podle zákona musí být ve skupině i jedna chůva. Provoz MŠ je od 6:00 hod. do 18:00 hod. Zajímavým způsobem jsou nastaveny směny učitelek: od 6:00-14:00 pracuje s dětmi jedna učitelka, 8:00-16:00 druhá učitelka a 10:00-18:00 třetí učitelka. Toto nastavení se vztahuje ke dvěma skupinám, přičemž v každé skupině je přítomna ještě chůva. Učitelky mají 40hodinovou týdenní pracovní dobu, jejich přímá vzdělávací práce činí 32 hodin týdně. Ředitelka má stanovenu 10hodinovou přímou vzdělávací činnost, ale není podmínka, aby u dětí po celou dobu byla, ve třídách jsou nepřetržitě učitelky. Ředitelka naší partnerské školy nám sdělila, že třídy pouze prochází nebo zastupuje za nepřítomnou učitelku, například v době její nemoci. Délka přímé vzdělávací činnosti ředitelek se stanovuje podle počtu dětí v MŠ, přičemž nejnižší počet hodin přímé vyučovací povinnosti jsou 4 hodiny týdně.

Učitelky s dětmi navštěvují během školního roku muzea, divadla, zoologickou zahradu apod. Návštěvu ZOO a divadla ve městě hradí dětem samospráva, úhrada za divadelní představení ve školce jde na vrub MŠ. Jednou za čtvrt roku se koná výlet pro celou MŠ. Samospráva tohoto obvodu disponuje dětským rekreačním střediskem nacházejícím se u Dunaje, kam jezdí děti z MŠ na 5 dnů, ale pouze děti 5-6leté.

Velká pozornost je věnována odborné péči o děti. V každé budapešťské MŠ pracuje jeden speciální pedagog, dále je k dispozici logoped a psycholog, kteří mají na starost více mateřských škol. V září probíhá screening dětí speciálním pedagogem. Speciální pedagog předá informace učitelce o úrovni dětí ve třídě, s doporučením, jakým způsobem pracovat s dětmi v různých vývojových fázích nebo s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Dle těchto pokynů pracují učitelky s dětmi, kdy se do ledna snaží vyrovnat rozdíly mezi nimi. Nepracují s dětmi individuálně, ale ve skupinkách (například 3-5 dětí). Skupinu tvoří děti na stejné úrovni a učitelky s nimi pracují dle jejich možností a schopností. Pokud má dítě velké problémy, které se objeví při jeho vstupu do MŠ nebo v průběhu docházku do MŠ, jde s rodiči před komisi, která rozhodne, zda bude docházet do mateřské školy, nebo do speciálního zařízení. Pokud je postižení dítěte v takové míře, že není možné řešit jeho vývoj zdárně v mateřské škole, odchází dítě do jiného specializovaného zařízení, kde je mu poskytnuta rozsáhlejší odborná pomoc.

Samozřejmá je v tomto směru také spolupráce s rodiči dětí. Při nástupu dítěte do mateřské školy dělají učitelky s rodiči během září anamnézu dítěte. Poté jdou obě třídní učitelky navštívit rodinu dítěte, které mají ve své třídě. Tyto návštěvy nejsou ze zákona povinné, rodiče mohou návštěvu odmítnout, ale většina z nich učitelky ve své rodině vítá, na návštěvu se připravují a obvykle je také pohostí. Návštěvy v rodinách patří k běžným praktikám spolupráce s rodiči. Návštěva se může opakovat, pokud se u dítěte vyskytne nějaký problém (za důvod opakování návštěvy je v některých případech považováno i narození sourozence, kdy dítě může žárlit, začne se chovat neadekvátně apod.). Maďarské kolegyně potvrzují, že se tímto způsobem vyvíjí a upevňuje oboustranný vzájemný vztah, který je důležitý při výchově a vzdělávání dětí. Dodávají, že v Maďarsku vznikají snadno přátelství i s cizinci, což je dáno zřejmě družnou a otevřenou mentalitou národa. Návštěvy (míněno obecně) se v Maďarsku nezouvají.

Každé dítě v MŠ má založeno portfolio. Při nástupu dítěte do MŠ do něj učitelky na základě prvotních konzultací s rodiči zapisují, co dítě umí nebo jaké dovednosti zvládne již v této době. Dále do něj průběžně zaznamenávají další pokroky dítěte. V portfoliu jsou dále záznamy dalších odborníků (například speciálního pedagoga, logopeda apod.), pokud je potřeba. Učitelky realizují pravidelné konzultace s rodiči nad rozvojem dítěte, do portfolia se zapíše datum konzultace a rodiče se do portfolia podepíší. Tímto způsobem spolupracují učitelky s rodiči po celou dobu docházky dítěte do MŠ. Společně také řeší případný odklad dítěte do základní školy. Pokud ovšem mají v tomto směru obě strany rozdílný názor a nedohodnou se, dítě jde rovněž před komisi, která rozhodne, zda dítě nastoupí, nebo nenastoupí do první třídy. V případě rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky zůstává dítě ve stávající MŠ nebo přechází do jiné mateřské školy, která je na to připravená a má v zakládací listině uvedeno, že může přijímat děti s OŠD.

Je velmi podnětné a zajímavé navštívit mateřské školy v jiných zemích Evropy a diskutovat s kolegyněmi tamních zemí o předškolním vzdělávání. Poznávání zahraničních vzdělávacích systémů umožňuje komparovat je s českým školstvím, dává možnost vyniknout přednostem i rezervám vzdělávání předškolních dětí v České republice a zamýšlet se nad jejich možným řešením. V každé zemi nesou školské systémy punc vysoké kvality, ale i míst, která je třeba zdokonalit. Proto je dobré vzájemně se inspirovat a vést předškolní vzdělávání k větší efektivitě v rámci celé Evropy.