Mateřská škola v komunitě obce, 3. část

Vydáno: 7 minut čtení

Prostřednictvím tohoto miniseriálu se snažím přiblížit komunitní činnost Mateřské školy Maršovice, jež leží v malebné zvlněné krajině středních Čech. V první části byl specifikován termín komunitní škola a popsána spolupráce MŠ se zřizovatelem (Speciál pro MŠ č. 1/17, s. 26). V následujících kapitolách bude uvedena spolupráce MŠ s organizacemi v rámci obce. Druhá kapitola obsahovala nástin některých aktivit v rámci spolupráce MŠ s místním mysliveckým spolkem (Speciál pro MŠ č. 3/17, s. 13). Představení dalších akcí spolku uzavře třetí kapitolu seriálu.

 

Mateřská škola v komunitě obce - 3. část
Mgr.
Miroslava
Strakatá
ředitelka MŠ Maršovice, lektorka DVPP
Dětský den připravují myslivci
Mateřská škola Maršovice úzce spolupracuje s místním mysliveckým spolkem, jehož členové se spolupodílejí na různých akcích MŠ. Jednou ze společných činností je
oslava dětského dne,
kterou pro děti myslivci připravují každý rok. Dětský den probíhá zpravidla na přírodní zahradě MŠ nebo v areálu myslivecké chaty, kde jsou velmi pěkné vnitřní i venkovní prostory. Ředitelka dohodne s předsedou spolku datum, místo a hodinu a vše další realizují členové spolku, kteří pro děti připravují různá stanoviště s přírodovědnými vědomostními disciplínami. Pojďme společně nahlédnout na průběh slavnostního dopoledne.
Po krátkém přivítání dětí s myslivci rozdělí učitelky děti do menších skupin a doprovází je k jednotlivým stanovištím. Skupinky se u stanovišť střídají.
U prvního stanoviště
má jeden z myslivců připravené rekvizity v podobě kůží různých volně žijících zvířat, například jezevce, kuny, lišky apod., dále rekvizity doplňuje paroží jelena, daňka, srnce a kamzíka, nechybí obrázky zvířat a zvířecí stopy, například stopy daňka, jelena, srnce, prasete divokého, lišky, vlka, psa, jezevce, kuny, vydry, zajíce, kachny divoké, bažanta, výra. Děti zkouší podle obrázků všechna zvířata správně pojmenovat a přiřadit k nim správné rekvizity (kůži, paroží, stopy...), pomůcky si mohou vzít do ruky a zblízka si je prohlédnout. O každém zvířeti se děti od myslivce dovědí, čím se živí, kde přebývá a další informace o způsobu života této i další volně žijící zvěře.
Na druhém stanovišti
očekává děti další myslivec s množstvím různých přírodnin a doplňujících obrázků. Má nachystané větvičky jehličnatých i listnatých stromů, například větvičku smrku, borovice, jedle, modřínu, douglasky, dubu, lípy, kaštanu, javoru a několik rostlin, které mohou děti běžně v přírodě spatřit, například kapradí, kopřivu, jahodu, svízel, vlčí mák, pryskyřník, jestřábník, sedmikrásku a další.
Rovněž u tohoto stanoviště děti zkouší své vědomosti. Snaží se správně určit podle větviček jednotlivé stromy a správně je pojmenovat, porovnávají a slovně popisují rozdíly mezi větvičkami stromů, určují plody, které na stromech rostou, přiřazují větvičky k jednotlivým obrázkům. Na tomto stanovišti si procvičí smyslové vnímání, a to nejen zrakové, ale přírodniny zkoumají také hmatem a čichem. Dovědí se také, které rostliny nemají trhat, protože jsou jedovaté, například pryskyřník a konvalinka.
Úkolem myslivce
na třetím stanovišti
je naučit děti nejen poznat některá volně žijící zvířata, ale také mohou slyšet jejich charakteristické hlasy. Mezi pomůckami jsou vypreparovaná zvířata, například bažant, divoká kachna, koroptev, holub, kuna, sele prasete divokého a další. Myslivec dětem pomocí vábniček zprostředkuje zvuk divoké kachny, bažanta a hlas zajíce v okamžiku, kdy ho napadne liška, a dalších zvířat. Děti si vypreparovaná zvířata mohou opatrně pohladit, s nadšením také zkouší vábničkami napodobit hlasy jednotlivých zvířat. Velkým lákadlem pro děti je fenka zlatého retrívra Nelinka, kterou si rády hladí.
Myslivec na
čtvrtém stanovišti
čeká na děti s dalším živým překvapením. Dříve, než si mohou děti překvapení prohlédnout, mají za úkol poznat a pojmenovat mláďata různých druhů zvířat, například mládě srnky, zajíce, poštolky, prasete divokého, ježka, lišky, muflona, výra, veverky, holuba, kuny, sovy pálené apod. A právě živé mládě sovy pálené má myslivec schované v pelíšku. Děti si hladí jemňoučké peří malé sovičky a porovnávají mládě s dospělou sovou pálenou. Zde si děti mohou vyzkoušet podívat se mysliveckým dalekohledem a prohlédnout si další myslivecké pomůcky.
Na
pátém stanovišti
plní děti poměrně náročný, ale zajímavý úkol. Zkouší vnímat přírodu smysly, především čichem, a snaží se identifikovat různé pachy a vůně. V jednotlivých kelímcích jsou různé suroviny, například sušené houby, česnek, pryskyřice, sušený květ lípy, med a další. Čichají také k různým květinám a větvičkám jehličnatých stromů. Hádají, kterou surovinu nebo rostlinu cítí, popřípadě ji zkoumají ještě hmatem, než se podívají, zda ji správně uhodly.
Po ukončení přírodovědných činností u jednotlivých stanovišť, kde se myslivci věnují dětem s maximální trpělivostí a ochotně jim předávají své zkušenosti a znalosti doplněné poutavým vyprávěním, se děti s myslivci rozloučí a vrací se do mateřské školy, kde na ně čeká slavnostní oběd k jejich svátku a jako sladká tečka ovocný pohár ke svačince.
Závěr
Jak již bylo naznačeno v úvodu článku, členové mysliveckého spolku zajišťují veškeré přípravy i realizaci Dětského dne sami, bez pomoci personálu mateřské školy. Pro ředitelku, na jejíchž bedrech leží veškerá zodpovědnost za činnost MŠ a je zvyklá zařizovat mimo jiné také akce pro děti, je velmi příjemné slyšet na obligátní otázku, zda nepotřebují myslivci s něčím pomoct, následující odpověď: „Nic nepotřebujeme, vše připravíme, stačí, když s dětmi přijdete.“ Je namístě zmínit, že členové mysliveckého spolku realizují Den dětí i další akce pro děti již několik let, a to zcela zdarma. O jejich vstřícném vztahu k mateřské škole svědčí také nabídka vedení spolku k užívání mysliveckého areálu dětmi z MŠ.
V loňském roce, kdy probíhala rekonstrukce mateřské školy a budovu MŠ oklopovalo lešení, jsme s dětmi nemohli využívat rozlehlé školní zahrady. Vzhledem k rozmanité okolní přírodě v bezprostřední blízkosti MŠ můžeme s dětmi chodit na vycházky na louku, k rybníku nebo do lesa, tudíž mají děti dostatečně bohaté vyžití při vycházkách. Byli jsme smíření s tím, že se bez obou zahrad několik měsíců obejdeme. Avšak místní myslivci přišli s nabídkou, kterou jsme vůbec nečekali. Členové výboru spolku nám předali klíče od myslivecké chaty a nabídli nám pro děti využívání vnitřních i venkovních prostor, s tím, že můžeme využít i vybavení kuchyňky. Toto velkorysé a nezištné gesto, které myslivci dle svých slov považovali za samozřejmost, nás velmi mile překvapilo.
Spolupráce mateřské školy s mysliveckým spolkem v Maršovicích má dlouholetou tradici a svou rozsáhlou a zajímavou činností i vzájemnou důvěrou patrně překračuje míru obvyklé spolupráce, které si velmi vážíme.