Mateřská škola v komunitě obce, 1. část

S pojmem komunitní škola jsem se poprvé setkala před několika lety v souvislosti s pracovním setkáním s Mgr. Bc. Markem Lauermannem, který se rozvojem a fungováním komunitních škol dlouhodobě zabývá, a to na národní i mezinárodní úrovni. Komunitní škola je výchovně-vzdělávací instituce, jež je otevřena veřejnosti ke spoluúčasti na svém každodenním chodu, vysvětluje (Lauermann, 2015). Kredit tradiční kamenné školy působící nadřazeně a izolovaně nahrazuje školní instituce, která žije a rozvíjí se v participaci s občany. Škola může vytvářet různé druhy komunit, například školní komunitu, místní komunitu, ale i další formy komunit dle svých podmínek a potřeb. Otevřenou školu, jejíž komunitní rozměr se rozšiřuje na kulturní, společenské a vzdělávací centrum obce, charakterizují následující znaky:

V důsledku využívání dalších zdrojů v komunitě, které pomáhají při řešení různých problémů školy a v důsledku vytvořených sociálních sítí a vztahů v komunitě, jež podporují učení a vytvářejí příležitosti pro žáky, se mění vnímání školy veřejností (rodiči i ostatními partnery). Škola není již chápána jen jako vzdělávací instituce pro žáky, ale jako místo pro setkávání, vlastní vzdělávání a jako partner komunitního života regionu.

Rodiče se ve většině případů spolupodílejí na vzdělávacích a dalších aktivitách v prostředí školy, spolupracují v tomto směru s učiteli svých dětí, komunikují s nimi a řeší různé situace. Touto úzkou spoluprací a vzájemným partnerským vztahem se zlepšují vztahy mezi školou a rodiči.

Spolupráce zřizovatele a školy může výrazně přispět ke zkvalitnění života v obci. Zřizovatel vnímá potenciál školy (prostory, vybavení, lidské zdroje) a společnými plány na využití těchto zdrojů a zapojením žáků obohacují a podporují rozvoj obce.

V rámci zapojení školy do života obce se vzdělávání přibližuje běžnému životu. Děti si uvědomují, že jsou součástí komunity v obci a že se mohou aktivně podílet na některých činnostech, čímž si přirozeně rozvíjejí své kompetence v reálném prostředí.

Pokud škola organizuje vzdělávací kurzy pro dospělé, tedy i pro rodiče dětí, bude se u dětí posilovat a rozvíjet vztah k celoživotnímu učení.

Škola, která je aktivní, orientuje se na komunitní život a aktivity pro veřejnost, propojuje vzdělávací program s reálným životem, zvyšuje svou konkurenceschopnost. Zvýšení konkurenceschopnosti neznamená pouze zapsat co nejvíce žáků do školy. Aktivity organizované komunitou školy zaručují publicitu a reklamu, a tím potažmo školy získávají také finanční prostředky v rámci různých projektů.

V otevřené škole je příznivé klima. Management školy by měl jít demokratickou cestou, která podporuje důvěru a spolupráci. Je důležité, aby všichni partneři ve vzdělávání pochopili smysluplnost a přínos jednotlivých aktivit a ztotožnili se s vizí školy. Pak se budou přirozeně prolínat a doplňovat obě role školy - hlavní činnost a komunitní práce.

Komunitní nebo otevřená škola by měla splňovat 9 standardů kvality komunitní školy, které se vztahují k určité oblasti činností posilující její komunitní rozměr:

Předpokladem pro rozvoj komunitní školy je podpora vedení školy, souhlas zřizovatele a pochopení a podpora rodičů. Zcela zásadní je pro rozvoj a udržení standardu komunitní školy pozitivní klima a hluboké vztahy v rámci celé komunity. Na tomto základě lze stanovit vizi a cíle, ke kterým chce škola směřovat. Z cílů pak vychází plán komunitní činnosti, jehož podkladem je zmapování možností a potřeb místní komunity. Nastavenými kritérii pak škola hodnotí, do jaké míry se jí daří standardy kvality naplňovat.

Z velmi stručného úvodu k podstatě komunitních škol lze usoudit, že skutečně komunitní škola má mnoho specifik, a je poměrně náročné nejen ji v participaci s občany smysluplně a strategicky rozvíjet, ale také neustále podporovat a udržovat její komunitní dimenzi. Jakkoli mne princip komunitní školy zaujal, netroufám si tvrdit, že naše mateřská škola je komunitní školou se všemi danými kritérii. Není ani naší prioritou dosáhnout za každou cenu komunitní školy v jejím pravém významu. Avšak naším cílem je být školou otevřenou a spolupracovat v rámci našich možností, podmínek a představ s místní komunitou, do které patří především rodiče dětí, zřizovatel, místní spolky a další veřejnost. Říká se, že cesta je cíl, a já se domnívám, že jsme se vydali správným směrem a že se nám na této cestě bude dařit spolupráci s místní komunitou dále rozvíjet. Jednotlivé kroky na cestě ke komunitní škole budou nastíněny v dalších dílech zmíněného seriálu.

Pro představu života mateřské školy v obci je vhodné zmínit stručně její charakteristiku. Mateřská škola se nachází v městysu s počtem obyvatel cca 800. Do roku 2002 zde plnilo svou funkci společné málotřídní zařízení základní a mateřská škola. V roce 2002 z důvodu úbytku žáků základní škola zaniká a dále zůstává pouze jednotřídní mateřská škola, a to až do roku 2011. Stoupající demografická křivka v pozdějších letech ovlivnila rozšíření mateřské školy a od roku školního roku 2011/2012 zde plní vzdělávací činnost dvoutřídní mateřská škola s celkovou kapacitou 52 dětí. Kapacita školy, která sídlí ve starší budově původní základní školy, je stále plně obsazena.

Profilací mateřské školy, která dostala do názvu neoficiální pojmenování Slunečnice, je environmetální výchova a vzdělávání. Ve třídě „motýlků“ se vzdělává 28 dětí a ve třídě „včeliček“ se připravuje na školu i do života 24 dětí. O výchovu a vzdělávání dětí společně s rodiči pečují čtyři pedagogové (včetně ředitelky MŠ) a provoz školy pomáhají zajišťovat tři provozní pracovnice. Součástí MŠ je rovněž školní jídelna. Budovu školy obklopuje klasická zahrada s herními prvky, na kterou navazuje certifikovaná přírodní zahrada. K vycházkám dále učitelky s dětmi využívají okolní přírodu, která nabízí pestré přírodní prostředí luk, rybníka, lesa a polí.

Starosta městyse je svou původní profesí pedagog, což lze považovat za velkou výhodu. Ve své době vykonával funkci ředitele zdejší základní a mateřské školy (až do roku 2002, kdy základní ukončila svou existenci a dále zůstala pouze mateřská škola). Starosta tedy rozumí školské problematice a rovněž mu záleží na kvalitní činnosti mateřské školy. Vedení mateřské školy informuje starostu o všech důležitých plánech školy a zároveň je starosta zván na všechny akce MŠ, především pak na ty nové nebo neobvyklé. Zúčastňuje se například besídek dětí, rozloučení s předškoláky, kdy dětem za obec s jejími dalšími členy předává pamětní listy a dárky, školního vánočního jarmarku, Dne otevřených dveří, přijal pozvání na besedu s odborníkem, která byla realizována pro rodiče a učitelky okolních MŠ, apod.

Velmi se osvědčila zkušenost účasti starosty na zahajovací schůzce rodičů na začátku každého školního roku. Na zahajovací schůzku všech rodičů, která se koná vždy na začátku září, zve ředitelka také hospodářku školy a starostu obce. Ředitelka schůzku vede, avšak v programu má svůj prostor rovněž hospodářka, která rodiče seznamuje s dalšími provozními záležitostmi (například platby stravného a úplata za předškolní vzdělávání apod.). Starosta je v roli hosta, ale má možnost na vyzvání ředitelky vyjádřit se k přednesenému programu, stejnou možnost mají samozřejmě rodiče. Schůzka zpravidla končí přáním úspěšného školního roku ze strany zřizovatele a s rodiči se rozvine diskuze s doptáváním na některé záležitosti přednesené během schůzky. Vzhledem k převažujícím pozitivům je zahajovací schůzka tímto způsobem realizována již několik let.

Pracovní schůzky ředitelky a starosty během školního roku se uskutečňují v nepravidelných termínech, avšak v poměrně častých intervalech, a to většinou přímo v mateřské škole nebo na úřadě obce. Schůzky, na kterých jsou řešeny aktuální záležitosti i dlouhodobější plány, jsou domlouvány operativně, dle potřeb ředitelky nebo potřeb starosty.

Zastupitelé obce jsou rovněž vtaženi do dění mateřské školy. Pomineme-li pravidelná jednání zastupitelstva obce, běžné kontroly zástupců obce v mateřské škole (například finanční kontroly), hned několik zastupitelů přichází do školy téměř denně z důvodu docházky svých dětí do mateřské školy. To znamená, že se rovněž zúčastňují důležitých akcí školy, ale zároveň vidí také běžnou každodenní činnost MŠ. Při denním potkávání s rodiči zastupiteli ve škole vzniká příležitost ke vzájemné výměně některých podnětných sdělení s ředitelkou nebo ke krátkým informativním schůzkám.

Materiální zajištění MŠ se daří vzhledem ke vstřícným vztahům MŠ a zřizovatele také velmi dobře naplňovat. V posledních pěti letech došlo k přestavbě nové střechy na budově MŠ, vyměnila se postupně všechna okna a vchodové dveře, při rekonstrukci během uplynulých letních prázdnin byla realizována nová fasáda a nové chodníky kolem budovy. Na podnět ředitelky a z její iniciativy byla vybudována nová přírodní zahrada navazující na stávající zahradu. Postupně se také renovuje vybavení interiéru MŠ.

V úvodní části seriálu na téma činnost mateřské školy v komunitě obce byl nastíněn princip komunitních škol a zmíněna spolupráce mateřské školy se zřizovatelem. V následujících částech nabídneme pohled na spolupráci mateřské školy s dalšími partnery.

ZDROJE