Dynamické vyšetření podle Davida Tzuriela

V květnu 2014 zorganizovala nezisková organizace DYScentrum® Praha o.s. společně s katedrou psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením profesora Davida Tzuriela z Izraele kurz Dynamické vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku. Kromě teoretických východisek dynamického vyšetření (R. Feuerstein, L. S. Vygotskij), cílů dynamického vyšetření a odlišností od klasického standardizovaného testování se účastníci kurzu

sleduje vnímání jedince, jeho učení, přemýšlení a řešení problémů. Celý proces se zaměřuje na změnu kognitivních (poznávacích) funkcí a pozorování vývoje v procesu učení a řešení problémů, které vycházejí z testové situace. Dynamické vyšetření hledá možnosti jedince, které je vhodné dále rozvíjet jak v rámci následné intervenční péče, tak ve školním a domácím prostředí. Proti standardizovanému vyšetření má odborník, který s dítětem pracuje, roli zprostředkovatele (mediátora). To znamená, že je v procesu testování aktivní, reaguje na způsob zpracování úloh dítětem, klade jedinci doplňující otázky, snaží se mu předat efektivní strategie řešení úkolů a současně se zajímá o způsoby, jak diagnostikovaný o problémech přemýšlí, jak dospěl ke svým odpovědím, z čeho pramení případné chyby.

Jednotlivé úlohy v rámci dynamického vyšetření sestávají vždy ze tří fází - pretestu, intervence a posttestu. Právě porovnání výkonů vpretestu aposttestu, tedy rozdíl mezi výkonem před a po intervenci diagnostika, je pro závěry vyšetření a doporučení pro další práci velmi důležité. Dynamické vyšetření je vhodné použít u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, dále u jedinců, u nichž standardizované testy ukazují nižší výsledky, než bychom očekávali, u dětí pocházejících se sociálně znevýhodněného prostředí nebo v případě, že jsou viditelné rozdíly mezi výkony dítěte při testování a jeho běžnými projevy.

Není v možnostech rozsahu tohoto článku popsat veškeré nástroje, s nimiž se účastníci kurzu seznámili. Pro bližší představu a které si zaslouží bezpochyby naši pozornost.

Subtest je zaměřen na zhodnocení úrovně analogického myšlení. Při jeho administraci je využíván testový materiál - geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník), které mají dvě velikosti a tři barvy. Nejprve je nutné zjistit, zda dítě zvládá třídit prvky podle tvaru, velikosti a barvy, zda aktivně používá názvy kategorií a dokáže o nich uvažovat v abstraktní rovině, tedy bez zrakové opory. V samotném testu je dítěti předložena karta s dvěma prvky; na základě jejich vztahu má dítě doplnit další kartu, kde je pouze jeden prvek.

Při plnění úkolu je nutné hovořit s dítětem, doptávat se ho, která kritéria jsou v daném případě podstatná, jaký je vztah mezi objekty. Neméně důležité je zjistit, jaké jsou jeho myšlenkové pochody, zda si všimne nesprávného řešení a dokáže ho samostatně opravit atd.

Subtest vyžaduje vysokou míru hypotetického myšlení, usuzování, plánování a porovnávání, znalost a schopnost používání pojmů souvisejících s prostorovou orientací. Dítěti je předložen testový sešit a na každém listě má vyvodit pravidlo umístění objektů do „domečků“ ze zadání v řádcích. Při plnění jednotlivých položek tohoto subtestu se osvědčuje tzv. přemýšlení nahlas, tedy slovní doprovod při plánování postupu práce, verbální formulace úsudku (jestliže - tak), kontrola zpracování s ohledem na posloupnost (první řádek, další, poslední).

Velmi zajímavým subtestem je The Seria-Think Instrument. Pro práci se využívá kostka s odlišně hlubokými otvory, do kterých se vkládají různě dlouhé kolíky podle určitého pravidla (např. od nejmenšího po největší). Test se zaměřuje na početní dovednosti související se serialitou, na plánování a systematické vyhledávání. Důležité je vést děti od práce pokusem a omylem ke stanovování cílů, systematické práci a prozkoumávání problémů před samotným splněním úkolů. Další testy, které D. Tzuriel vytvořil pro mladší děti (předškolní věk a počátek školní docházky), se zaměřují na pojmové myšlení, percepci, prostorovou představivost, sekvenční myšlení, analogické myšlení, práci se vzorci a mnohé další kognitivní operace. Některé z testů jsou vlastně samy o sobě obsáhlými bateriemi, jež se skládají z řady dalších subtestů. Materiál pro práci s dětmi je tedy takřka nevyčerpatelný a nabízí bezpočet možností, jak poznávat způsoby přemýšlení našich klientů.

Nesmírně zajímavou , kterou vedl přímo D. Tzuriel za přítomnosti všech účastníků. Pro tyto účely byl pozván chlapec, kterému byl za využití tradičních statických testů diagnostikován syndrom ADHD. Ve škole pracuje s pomocí asistenta, rodiče se mu velmi intenzivně věnují a dlouhodobě s ním docházejí na reedukace a terapie. Naše mnohaleté zkušenosti s ním skutečně ukazují, že potřebuje jistou míru podpory a čelí obtížím při školní práci (nutno však zdůraznit, že péče rodičů i kvalitní základní škola vedou k neustálému vývoji a zlepšování situace). Při práci s D. Tzurielem, navzdory komplikaci spočívající v nutnosti simultánního překladu, přihlížející nechtěli věřit, že chlapec čelí výraznějším obtížím. Jeho reakce byly rychlé, přesné, bylo patrné, že ho učení i řešení problémů baví, dokáže o nich přemýšlet a na práci se koncentrovat. Nechceme tímto říci, že předchozí diagnózy byly stanoveny mylně ani že chlapec nemá žádné trable. Spíše chceme poukázat na fakt, že nám umožňuje nahlédnout práci dítěte z jiného úhlu pohledu. Možná neumí stanovit diagnózy, ale je otázka, zda je to pro praxi ve školství to nejdůležitější. My se domníváme, že nikoli - vyžaduje to po nás možná systém, ale pro pomoc dětem, jejich rodičům a učitelům to nemá valný význam.

Dynamické vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku D. Tzuriela je vedle metody LPAD R. Feuersteina další možností, V rámci kurzu byli proškoleni speciální pedagogové a psychologové jak ze školských poradenských zařízení a neziskových organizací, tak z akademického prostředí z celé České republiky i ze Slovenska. V případě zájmu o spolupráci s nimi se můžete obrátit na DYS-centrum® Praha o.s. (www.dyscentrum.org), kde vám na ně budou poskytnuty kontakty.