Dynamické vyšetření podle Davida Tzuriela

V nultém čísle Školního poradenství v praxi jsme se v článku „Dynamické vyšetření - alternativní diagnostický přístup, který má budoucnost“ snažily čtenářům přiblížit základní principy dynamického vyšetření. V mezidobí se v České republice konal týdenní kurz profesora D. Tzuriela, který účastníky seznámil se svými metodami dynamického vyšetření. V současné době může tedy bezmála třicet odborníků v České republice realizovat dynamické vyšetření dětí podle D. Tzuriela.

Dynamické vyšetření podle Davida Tzuriela
Mgr. et Mgr.
Zuzana
Bodnárová
 
DYS-centrum® Praha o. s., katedra psychologie FF UK v Praze
PhDr.
Lenka
Krejčová
Ph. D.
katedra psychologie FF UK v Praze, DYS-centrum® Praha o. s.
V květnu 2014 zorganizovala nezisková organizace DYScentrum® Praha o.s. společně s katedrou psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením profesora Davida Tzuriela z Izraele kurz Dynamické vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku. Kromě teoretických východisek dynamického vyšetření (R. Feuerstein, L. S. Vygotskij), cílů dynamického vyšetření a odlišností od klasického standardizovaného testování se účastníci kurzu
prakticky seznámili se sedmi diagnostickými nástroji, které jsou součástí Tzurielovy komplexní diagnostické baterie.
Dynamické vyšetření
sleduje vnímání jedince, jeho učení, přemýšlení a řešení problémů. Celý proces se zaměřuje na změnu kognitivních (poznávacích) funkcí a pozorování vývoje v procesu učení a řešení problémů, které vycházejí z testové situace. Dynamické vyšetření hledá možnosti jedince, které je vhodné dále rozvíjet jak v rámci následné intervenční péče, tak ve školním a domácím prostředí. Proti standardizovanému vyšetření má odborník, který s dítětem pracuje, roli zprostředkovatele (mediátora). To znamená, že je v procesu testování aktivní, reaguje na způsob zpracování úloh dítětem, klade jedinci doplňující otázky, snaží se mu předat efektivní strategie řešení úkolů a současně se zajímá o způsoby, jak diagnostikovaný o problémech přemýšlí, jak dospěl ke svým odpovědím, z čeho pramení případné chyby.
Jednotlivé úlohy v rámci dynamického vyšetření sestávají vždy ze tří fází - pretestu, intervence a posttestu. Právě porovnání výkonů vpretestu aposttestu, tedy rozdíl mezi výkonem před a po intervenci diagnostika, je pro závěry vyšetření a doporučení pro další práci velmi důležité. Dynamické vyšetření je vhodné použít u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, dále u jedinců, u nichž standardizované testy ukazují nižší výsledky, než bychom očekávali, u dětí pocházejících se sociálně znevýhodněného prostředí nebo v případě, že jsou viditelné rozdíly mezi výkony dítěte při testování a jeho běžnými projevy.
Není v možnostech rozsahu tohoto článku popsat veškeré nástroje, s nimiž se účastníci kurzu seznámili. Pro bližší představu
uvádíme popisy tří subtestů dynamického vyšetření podle D. Tzuriela, které pokládáme za velmi ucelené
a které si zaslouží bezpochyby naši pozornost.
Subtest
The Children’s Analogical Thinking Modifiability Test (CATM)
je zaměřen na zhodnocení úrovně analogického myšlení. Při jeho administraci je využíván testový materiál - geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník), které mají dvě velikosti a tři barvy. Nejprve je nutné zjistit, zda dítě zvládá třídit prvky podle tvaru, velikosti a barvy, zda aktivně používá názvy kategorií a dokáže o nich uvažovat v abstraktní rovině, tedy bez zrakové opory. V samotném testu je dítěti předložena karta s dvěma prvky; na základě jejich vztahu má dítě doplnit další kartu, kde je pouze jeden prvek.
Při plnění úkolu je nutné hovořit s dítětem, doptávat se ho, která kritéria jsou v daném případě podstatná, jaký je vztah mezi objekty. Neméně důležité je zjistit, jaké jsou jeho myšlenkové pochody, zda si všimne nesprávného řešení a dokáže ho samostatně opravit atd.
Subtest
The Children’s Inferential Thinking Modifiability Test (CITM)
vyžaduje vysokou míru hypotetického myšlení, usuzování, plánování a porovnávání, znalost a schopnost používání pojmů souvisejících s prostorovou orientací. Dítěti je předložen testový sešit a na každém listě má vyvodit pravidlo umístění objektů do „domečků“ ze zadání v řádcích. Při plnění jednotlivých položek tohoto subtestu se osvědčuje tzv. přemýšlení nahlas, tedy slovní doprovod při plánování postupu práce, verbální formulace úsudku (jestliže - tak), kontrola zpracování s ohledem na posloupnost (první řádek, další, poslední).
Velmi zajímavým subtestem je The Seria-Think Instrument. Pro práci se využívá kostka s odlišně hlubokými otvory, do kterých se vkládají různě dlouhé kolíky podle určitého pravidla (např. od nejmenšího po největší). Test se zaměřuje na početní dovednosti související se serialitou, na plánování a systematické vyhledávání. Důležité je vést děti od práce pokusem a omylem ke stanovování cílů, systematické práci a prozkoumávání problémů před samotným splněním úkolů. Další testy, které D. Tzuriel vytvořil pro mladší děti (předškolní věk a počátek školní docházky), se zaměřují na pojmové myšlení, percepci, prostorovou představivost, sekvenční myšlení, analogické myšlení, práci se vzorci a mnohé další kognitivní operace. Některé z testů jsou vlastně samy o sobě obsáhlými bateriemi, jež se skládají z řady dalších subtestů. Materiál pro práci s dětmi je tedy takřka nevyčerpatelný a nabízí bezpočet možností, jak poznávat způsoby přemýšlení našich klientů.
Nesmírně zajímavou
součástí celého kurzu byla také praktická ukázka vyšetření
, kterou vedl přímo D. Tzuriel za přítomnosti všech účastníků. Pro tyto účely byl pozván chlapec, kterému byl za využití tradičních statických testů diagnostikován syndrom ADHD. Ve škole pracuje s pomocí asistenta, rodiče se mu velmi intenzivně věnují a dlouhodobě s ním docházejí na reedukace a terapie. Naše mnohaleté zkušenosti s ním skutečně ukazují, že potřebuje jistou míru podpory a čelí obtížím při školní práci (nutno však zdůraznit, že péče rodičů i kvalitní základní škola vedou k neustálému vývoji a zlepšování situace). Při práci s D. Tzurielem, navzdory komplikaci spočívající v nutnosti simultánního překladu, přihlížející nechtěli věřit, že chlapec čelí výraznějším obtížím. Jeho reakce byly rychlé, přesné, bylo patrné, že ho učení i řešení problémů baví, dokáže o nich přemýšlet a na práci se koncentrovat. Nechceme tímto říci, že předchozí diagnózy byly stanoveny mylně ani že chlapec nemá žádné trable. Spíše chceme poukázat na fakt, že
dynamické vyšetření
nám umožňuje nahlédnout práci dítěte z jiného úhlu pohledu.
Dokáže diagnostikované zaujmout a pomůže nám popsat, co skutečně potřebují pro svůj rozvoj.
Možná neumí stanovit diagnózy, ale je otázka, zda je to pro praxi ve školství to nejdůležitější. My se domníváme, že nikoli - vyžaduje to po nás možná systém, ale pro pomoc dětem, jejich rodičům a učitelům to nemá valný význam.
Dynamické vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku D. Tzuriela je vedle metody LPAD R. Feuersteina další možností,
jak odhalit učební potenciál dětí, popsat jejich pracovní strategie a zprostředkovat jim další možnosti řešení problémů.
V rámci kurzu byli proškoleni speciální pedagogové a psychologové jak ze školských poradenských zařízení a neziskových organizací, tak z akademického prostředí z celé České republiky i ze Slovenska. V případě zájmu o spolupráci s nimi se můžete obrátit na DYS-centrum® Praha o.s. (www.dyscentrum.org), kde vám na ně budou poskytnuty kontakty.
POZNÁMKA REDAKCE
Článek odkazuje na nulté číslo Školního poradenství v praxi. V případě zájmu o zaslání nultého čísla pište na adresu mondekova@wolterskluwer.cz nebo volejte na 246 040 475.

Související dokumenty