Když jsme před šesti lety začínali s projektem Minimalizace šikany, podnětem k tomu byl alarmující výskyt šikany na školách. Podle průzkumů se 40 % dětí někdy stalo její obětí. Toto číslo se dostává do prudkého kontrastu s názorem mnoha ředitelů a učitelů, který zmínil David Čáp ve svém článku Mýty o šikaně (Řízení školy č. 3/2011): „Šikana na naší škole? To se u nás stát nemůže!“ Ve svém článku vysvětluje hlavní důvod, proč pedagogové škol toto prohlašují - rodiče to chtějí slyšet. Dalším důvodem ale může být i to, že tomu prostě věří.
Šikana se týká každé školy
Ing.
Kateřina
Vágnerová
Aisis o.s., PR projektu Minimalizace šikany
S názorem, že šikana se týká jen některých škol, se potkávám stále, ale před šesti lety byl ještě vyhraněnější. Proto je nutno ocenit odvahu. Odvahu Nadace O2, která se rozhodla, že bude spojována s tak citlivým tématem, a projekt Minimalizace šikany v roce 2005 finančně podpořila, a odvahu pilotních škol, které se jako první Minimalizace šikany zúčastnily.Vždyť ve svých začátcích byla škola, která se účastnila vzdělávání o šikaně, považována za školu, která má se šikanou problém. Dneska už je přece jen stále více škol ochotno připustit, že se se šikanou potřebují naučit zacházet. A naštěstí se
díky grantu ministerstva školství
(dále jen „MŠMT“)
mohou vzdělávání účastnit desítky škol.
MINIMALIZACE ŠIKANY NENÍ OTÁZKA JEDNOHO DNE
Šikanu nelze nikdy úplně odstranit, můžeme ji jen minimalizovat.
A ani to není běh na krátkou trať. Proto se
vzdělávání Minimalizace šikany skládá ze čtyř dvoudenních seminářů.
Velká část sborovny včetně vedení (8-10 lidí z každé zúčastněné školy) tak projde celým procesem poznání, co to ta šikana vlastně je a jak na ni.
Na posledním semináři si vytvoří vlastní plán prevence šikany a pak za pomoci zkušeného lektora uvedou potřebné změny do života.
ČÍM ZAČÍNÁME?
Jak už jsem zmínila, někdy jsou pedagogové opravdu upřímně přesvědčeni, že se šikana na jejich škole vyskytnout nemůže.Problém je v tom, že je během studií nikdo neučí, jak vlastně mají šikanu poznat. To, co oni považují za nevinné škádlení a dětské pošťuchování, už může být šikanou. Takže první a nejdůležitější věcí, kterou se učitelé na seminářích naučí, je vůbec šikanu „vidět“, pochopit, že agresor nemusí být jen fyzicky zdatný čtyřkař, ale že i ta něžná blonďatá premiantka nebo třídní vtipálek dokáží šikanovat velmi zdatně.
PRAVIDLA A JEJICH NASTAVENÍ
Nastavení pravidel
je dalším důležitým bodem, kterým se v projektu zabýváme. V dnešní době, na rozdíl od dob minulých,
panuje někdy, zvláště v rodinách, názor, že pravidla a hranice jsou něco škodlivého.
(Pravidla nám definují, jaké jsou hranice - kam až můžeme a kam už ne.) Ale
děti pravidla a hranice opravdu potřebují, protože díky nim se orientují ve světě kolem sebe.
Nějaká pravidla si nakonec vytvoří každá třída.
Jde jen o to, kdo pravidla nastaví.
Pokud to nebude pedagog, udělá to třída sama.
A pak už jen otázka náhody či štěstí, nakolik se vám ta pravidla budou líbit. Na druhou stranu
- pravidla nemůže direktivně nastavit sám pedagog.
Jde o to, aby
pravidla tvořil ve spolupráci s dětmi.
EXISTUJE V MÉ TŘÍDĚ ŠIKANA?
Další z věcí, které se učitelé dozví, je rozeznávání, zda se šikana ve třídě vyskytuje. Navíc se šikana v čase proměňuje. Rozeznáváme celkem pět různých stádií šikany a je důležité je nejen poznat, ale i vědět, které z nich může ještě pedagog zvládnout sám, a kdy už je potřeba volat na pomoc odborníky.Velkým objevem pro pedagogy může být i to, že v nejpokročilejším stadiu šikany, které odborníci nazývají totalitou neboli dokonalou šikanou,
může třída vypadat navenek velmi poklidně a spořádaně. Vnitřní pravidla jsou nastavena, každý ví, kde je jeho místo a nikdo se proti tomu nebouří.
ŠIKANA SE TÝKÁ CELÉ TŘÍDY
Často se stává, že
nepoučený učitel má snahu řešit šikanu pouhým potrestáním agresora. Šikana je však nemocí celé třídy - není to jen něco mezi agresorem a obětí.
I zbytek třídy, tzv. přihlížející mohou být šikanou velmi citelně zasaženi a to tím více, čím je stadium šikany ve třídě pokročilejší. Proto
je třeba šikanu řešit jako celek.
I to se učitelé na seminářích naučí.NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE BEZPEČNÉ KLIMA
Celým cyklem seminářů se nese téma
bezpečného klimatu. Lektoři vysvětlují jeho důležitost a učí, jak bezpečného klimatu ve školách dosáhnout.
Současně se snaží, aby se pedagogové cítili bezpečně v průběhu jednotlivých setkání. Teprve tehdy, když se všichni cítí bezpečně, může efektivně fungovat výměna zkušeností i celý proces učení. A to platí úplně stejně pro děti jako pro jejich učitele.NESEDÍME V LAVICÍCH
Semináře Minimalizace šikany neprobíhají formou suchých „přednášek“.
Skupinky pedagogů si mnohé prožijí na vlastní kůži.
Na modelových situacích si vyzkouší, co cítí oběť šikany, vypořádají se s agresivním rodičem, ředitelé se naučí ustát mediální tlak.
Na mnohé věci si pod vedením lektorů „přijdou sami.“ Takže na konci jednoho výukového bloku opouští svůj původní názor, že agresor je sebevědomý a oběť ustrašená. Došli k poznání, že
i agresor se může bát a obětí může být úplně každý.
SEJDEME SE DOHROMADY
První tři dvoudenní semináře se třídní sborovny rozdělí do několika jednotlivých skupin. Umožní to výměnu zkušeností mezi různými školami.Současně „ředitelská“ skupina pracuje s tématy, které jsou důležité pro chod celé školy.Mj. se naučí i nastavit bezpečné klima ve sborovně. Pochopí, že to,
pokud se ve škole necítí dobře učitelé, nemohou se tam cítit dobře ani žáci.
Teprve na
posledním semináři se jednotlivé sborovny opět potkají. Teď přišel ten správný čas vytvořit preventivní program proti šikanování ušitý na míru každé školy.
A TEĎ UŽ PRAXE
Často se stává, že se učitel zúčastní nějakého vzdělávání, které ho opravdu nadchne. Ale pak se vrátí do školy a všednodenní starosti ho semelou a on už nemá čas ani sílu uvést do života to, co se naučil.Tomu, aby se to stalo účastníkům Minimalizace šikany, brání dvě věci. Jednak je to síla kolektivu. Je něco jiného, pokud se vzdělávání o šikaně účastní jeden preventista, který jen těžko přesvědčuje kolegy, že by se něco mělo změnit. A jinak to funguje, když se do školy vrátí deset poučených kantorů v čele s ředitelem. Takto se změny prosazují podstatně snáz. Druhou pomocí je
čtyřměsíční období konzultací, kdy na každou školu jezdí zkušený lektor, který pomáhá zavádět potřebné změny do chodu školy.
Jak už jsem napsala,
šikanu nelze nikdy úplně odstranit. Ale i její snížení je důležitým krokem k tomu, aby vaše škola patřila k těm, kde se děti i dospělí budou cítit dobře.
A to je náš hlavní cíl.