Lékařské prohlídky

Kategorizace prací se provádí na základě § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Podle § 37 odst. 2 zákona o zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice).

Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (zaměstnavatel), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že

Zařazení do druhé kategorie musí oznámit krajské hygienické stanici, která může zařazení akceptovat (v tom případě nevydává rozhodnutí), nebo rozhodnout, že práce zařazuje do vyšší skupiny nebo jako druhou rizikovou.

Podle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. se za

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že nelze na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, které uvádíte v dotaze, automaticky konstatovat zařazení práce zaměstnanců do určité kategorie, protože zařazení prací do druhé až čtvrté kategorie závisí na míře výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zaměstnance, a jejich rizikovosti pro jeho zdraví. Do kategorie první se zařazují především práce administrativního charakteru, ale mohou sem být zařazeny i další práce, jejichž výkon nemá pravděpodobně nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.

Proto bych se domnívala, že do první kategorie lze zařadit v každém případě práci pedagoga, patrně i kuchařky či školníka. U některých z profesí uvedených v dotaze nelze bez znalosti pracovních podmínek a pracovního prostředí a výskytu faktorů ovlivňujících rizikovost prací (kritéria kategorizace prací jsou uvedena v příloze 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb. – například prach, vibrace, fyzická zátěž, pracovní poloha, psychická zátěž, zátěž teplem atd.) stanovit kategorii práce – to se týká například uvedených druhů práce topič, svářeč. V tomto směru se musí zaměstnavatel obrátit na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajskou hygienickou stanici).

Pokud uvádíte mezi zaměstnanci řidiče-referenty, předpokládám, že máte na mysli zaměstnance, kteří při pracovních cestách souvisejících s výkonem jejich práce sjednané v pracovní smlouvě používají silniční motorové vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem, nemají však řízení vozidla uvedeno v pracovní smlouvě jako druh práce. U nich se četnost periodických prohlídek musí řídit kategorií práce, do níž je zařazena práce sjednaná v pracovní smlouvě jako druh práce. Lékařské periodické prohlídky týkající se řidičů z povolání se na tyto zaměstnance nevztahují.

Pokud jde o noční práce, je dotaz příliš obecný. Noční prací je podle § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce) práce konaná v noční době; noční dobou je doba mezi 22. a 6. hodinou. Předpokládám, že dotaz se vztahuje k periodickým prohlídkám zaměstnanců pracujících v noci. Zaměstnancem pracujícím v noci je podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 ( jedná se o období 26 týdnů po sobě jdoucích). Podle § 94 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb:

Pokud jde o úpravu obsaženou v příloze 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb., u kritéria 10 – Psychická zátěž se do třetí kategorie zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu pouze v noční době. Jestliže zaměstnanec splňuje kritéria zaměstnance pracujícího v noci, je třeba při provádění periodických prohlídek vycházet z § 94 odst. 2 zákoníku práce.

Podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), se periodické prohlídky provádějí u zaměstnanců zařazených podle zákona o ochraně veřejného zdraví:

Podle § 54 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. je poskytovatelem pracovnělékařských služeb:

Zaměstnavatel je pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak, povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1.

Jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele uvedeného v odstavci 1 písm. a), který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní pracovnělékařské služby podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele uvedeného v odstavci 1, s nímž uzavřel písemnou smlouvu. (tj. u jeho „obvodního lékaře“).