Prodloužení pracovního poměru na dobu určitou

František Muška

Vydáno: 22. 11. 2016

Dne 1. 12. 2013 jsme uzavřeli s jinou osobou pracovní poměr na dobu určitou za zaměstnankyni, která šla na mateřskou dovolenou a pracovala jako učitelka v mateřské škole. Pracovní poměr byl sjednán do 3 let věku dítěte, nejdéle do 23. 1. 2017 (dítě se narodilo 23. 1. 2014). 1. Je správná formulace s použitím slova „nejdéle"? Nenaskýtá se tím pro zaměstnavatele možnost ukončit se zastupující osobou pracovní poměr i dříve (žena na rodičovské dovolené má zájem nastoupit dříve do zaměstnání). 2. Je možné s toutéž osobou uzavřít dne 23. 1. 2017 (po skončení pracovního poměru na dobu určitou) dohodu o prodloužení pracovního poměru s platností od 24. 1. 2017 do 30. 6. 2017? V této době by tato osoba zastupovala jinou zaměstnankyni na rodičovské dovolené. Nebude prodloužením pracovního poměru dotčen § 23a zákona o pedagogických pracovnících? Pozměnění 2. části otázky: Uvedla jsem, zda je možno se zastupující osobou sepsat dohodu o prodloužení pracovního poměru od 24. 1. 2017 do 30. 6. 2017 z důvodu zástupu jiné zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Zastupovaná zaměstnankyně není na mateřské dovolené, ale ke konci roku 2016 ukončí pracovní poměr. V srpnu 2017 se vrací jiná zaměstnankyně z rodičovské dovolené, proto je prodloužení pracovního poměru do 30. 6. 2017 pro nás dostačující.

JUDr.

František

Muška

PRÁVNÍ PŘEDPISY:

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 39

ODPOVĚĎ:

Zákon o pedagogických pracovnících sice v § 23a odst. 2 upravuje pro pedagogické pracovníky odlišně od zákoníku práce dobu určitou, avšak v odstavci 4 písm. a) tohoto paragrafu je stanoveno, že ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem, jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka. Protože výše uvedený § 23a v odst. 1 stanoví, že na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanovíli tento zákon jinak, je třeba postupovat podle výše uvedeného § 23a odst. 4 písm. a zákona č. 379/2015 Sb. a při posuzování pracovního poměru postupovat podle § 39 odst. 2 zákoníku práce. Ujednání o délce trvání pracovního poměru co do formulace je právně v pořádku, avšak jak je v dotaze uvedeno, zaměstnavatel pak nemůže umožnit zaměstnankyni návrat do práce, pokud by se chtěla vrátit dříve, než její dítě dosáhne tří let věku. Vhodnější by bylo ujednání: „Po dobu mateřské a rodičovské dovolené paní XY, nejdéle do.........“.

K porušení zákoníku práce však může dojít v souvislosti s tím, že pokud je sjednán pracovní poměr zastupující zaměstnankyně od 1. 12. 2013 a měl by skončit 23. 1. 2017, pak bude trvat déle než tři roky. Zákoník práce totiž v § 39 odst. 2 stanoví, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. Správně měl být tedy sjednán maximálně na dobu tří let, tedy do 20. 11. 2016, a pak je možné jej dohodou o sjednaných pracovních podmínkách prodloužit do 23. 1. 2017.

S toutéž osobou je možné uzavřít dne 23. 1. 2017 (po skončení pracovního poměru na dobu určitou) dohodu o prodloužení pracovního poměru s platností od 24. 1. 2017 do 30. 6. 2017, tak aby zastupovala jinou zaměstnankyni na rodičovské dovolené. Tímto prodloužením pracovního poměru nebude, jak z výše uvedeného vyplývá, dotčen § 23a zákona o pedagogických pracovnících.

Související dokumenty

Pracovní situace

Způsob poskytování poradenských služeb školským poradenským zařízením