Na konci ledna letošního roku jsme s projektem Eduzměna vstoupili na Kutnohorsko a zahájili tu pětiletou pilotáž regionální podpory vzdělávání. Protože podobný projekt, založený na principu kolektivního dopadu a zaměřený na podporu vzdělávání, běží už od roku 2012 v německém Porúří, vydali jsme se v únoru na studijní cestu. S projektem RuhrFutur jsme se blíže seznámili, sdíleli se zahraničními kolegy dosavadní zkušenosti a v neposlední řadě získali konkrétní tipy pro svou práci v rámci Eduzměny.
Porúří je největší metropolitní oblastí v Německu, pátou největší v Evropě. V porovnání s ORP Kutnohorsko zde žije stokrát více obyvatel a školy navštěvuje stokrát více žáků a studentů. Zároveň jde o bývalé průmyslové srdce Německa, závislé na těžkém průmyslu. Od 60. let 20. století prochází restrukturalizací, poslední uhelný důl byl uzavřen v roce 2018. V oblasti, kde dříve nebyla žádná vysoká škola či univerzita, je jich dnes 22.
Region se ale stále potýká s řadou strukturálních problémů, jako jsou výrazné vzdělávací a sociální nerovnosti, v posledních letech reaguje také na výzvy související s migrací. To vše se odráží i ve vzdělávacím systému. Zhruba čtvrtina rodin pobírá sociální dávky, třetina dětí má speciální vzdělávací potřeby a pro pětinu dětí není němčina mateřským jazykem.
Kvalitní vzdělání pro všechny
Projekt RuhrFutur tedy vznikl na základě přesvědčení, že klíčem k úspěchu je kvalitní vzdělání a vzdělávací systém postavený na rovných příležitostech. Hlavním cílem je systematický rozvoj škol tak, aby byly připravené na výzvy související s aktuální sociální a demografickou situací.
Zaměřuje se na pět klíčových oblastí: předškolní vzdělávání s důrazem na jeho kvalitu a podporu spolupráce; základní a střední vzdělávání se zaměřením na podporu a vzdělávání vedoucích pracovníků i učitelů a práci na individuálních rozvojových plánech škol; vysokoškolské vzdělávání se zacílením na konzultační a poradenskou podporu určenou zejména studentům z neakademického a sociálně znevýhodněného prostředí; jazykové vzdělávání s důrazem na téma mnohojazyčnosti; a v neposlední řadě na analýzu dat.
Spolupráce s rodinami
S kolegy z RuhrFutur jsme se při naší návštěvě bavili mj. o tom, jakým způsobem podporují spolupráci rodiny a školy. Z tohoto pohledu lze hovořit zejména o dvou případech inspirativní praxe. První z nich jsou tzv. Kinderstuben , které aktivně pracují s rodiči dětí a přímo je zapojují do výuky. Druhým pak tzv. mikroprojekty, které podporují a pilotují inspirativní příklady spolupráce škol s rodinami včetně jejich přenosu do systému.
Kinderstuben
Školky v Porúří se v důsledku přílivu migrantů potýkají s nedostatkem kapacit. V reakci na to přibyl do systému předškolní péče nový prvek, který cíleně podporuje zejména nejmladší děti přistěhovalců i jejich rodiny, je však určen i dětem ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí.
Kinderstuben jsou speciální předškolky, které pracují cíleně s menšími skupinami dětí a do jednotlivých aktivit zapojují také jejich rodiny. Rodiče do školky pravidelně docházejí na vybraná dopoledne a spolu s dětmi se účastní jednotlivých činností či tematického vzdělávání. Mohou také pravidelně využívat konzultace a poradenství. Výuka je pojímána velmi prakticky a důraz je kladen zejména na rozvoj jazyka, pochopení pravidel, seznámení se s kulturou a začlenění do společnosti, ve které migranti aktuálně žijí. Z evaluací vyplývá, že společné vzdělávání a společné aktivity pro děti a rodiče mají pozitivní dopad mimo jiné i na vztahy a komunikaci v rodinách zejména tam, kde přetrvávají tradiční a autoritativní modely výchovy.
Mikroprojekty
Zlepšování vztahů mezi učiteli a žáky a aktivní participace rodin na vzdělávání patří mezi klíčová témata při práci se školami. Jako užitečný nástroj na pilotování programů v této oblasti se osvědčily tzv. mikroprojekty. Municipality rozdělí peníze jednotlivým školám, které z nich financují různé aktivity podporující spolupráci s rodiči a jejich zapojení do vzdělávání. Velký důraz je kladen na spolupráci s neformálním vzděláváním a na oslovování dětí a rodin v jejich přirozeném prostředí, jako jsou hřiště, parky nebo sportoviště.
Takto byly podpořeny různé sportovní či kulturní akce, veletrhy nebo rodičovské kavárny. Sportovní den umožní dětem vyzkoušet si různé sporty přímo s trenéry a se spolužáky, kteří už navštěvují sportovní klub, zažít radost z pohybu a třeba si i vybrat sport, kterému se budou věnovat. Společné divadlo pro rodiče a děti zase podporuje vzájemnou komunikaci a může pomoci přemostit kulturní rozdíly. Dobrá zkušenost je i s rodičovskými kavárnami, kde mohou rodiče získat informace o konkrétním vzdělávacím tématu a zároveň mohou v neformálním prostředí sdílet svůj pohled s ostatními. Zajímavým příkladem je pak projekt, který podporuje roli tzv. rodičovského průvodce. Ten působí jako prostředník mezi školou a rodinou a rodičům, zejména těm z odlišného jazykového prostředí, pomáhá např. tím, že je doprovází na úřady, tlumočí, asistuje při jednání s učiteli, poskytuje informace při přechodu dítěte z 1. na 2. stupeň (v Německu ze základní na střední školu) apod.
To, co se v rámci projektů osvědčí, se následně přenáší do dalších škol, které zároveň otestují různé varianty a odlišné přístupy. Vybraný program je pak zřizovatelům doporučen na systémové úrovni. Příklady dobré praxe se sbírají, publikují a rozšiřují pro inspiraci ostatním školám ve městě, ale i v celém regionu.
Zdroj: Pro Letní speciál časopisu Řízení školy Lenka Hečková a Angelika Gergelová