Audit vzdělávacího systému za rok 2023

Vydáno: 4 minuty čtení

Audit vzdělávacího systému  za rok 2023 nabídl nezávislou analýzu toho, jak se v České republice daří zavádět Strategii 2030+, jak probíhá proměna středoškolské oborové soustavy a zda a jak se má začlenit sociální práce do škol. EDUin publikuje Audit každoročně, letos již po jedenácté.

Všechny analýzy si můžete přečíst na webu - eduin.cz; ke každé analýze si můžete poslechnout podcast.

Články týkající se auditu na webu Řízení školy

Strategie 2030+ je stále platná. Kde a proč se nám její cíle vzdalují?

Při naplňování závazného dokumentu Strategie 2030+ jsme nyní v druhé fázi pro roky 2023 až 2027. Autorem kapitoly je programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký a věnuje se především tomu, jak poslední vzdělávací strategii Česko naplňuje, potažmo spíš dostatečně nenaplňuje. Implementační plán Strategie je rozdělený do pěti karet a pro přehlednost je v analýze Auditu každá z karet označená formou semaforu. „U tří z nich svítí na pomyslném semaforu oranžová. To znamená, že je ministerstvo naplňuje jen zčásti. U karty Revize RVP a Inovace oborové soustavy bliká dokonce červená, jejich realizace má vážné rezervy,” popisuje Hřebecký. 

Inovace oborové soustavy jde pomalu. Kde jsme a co je třeba řešit?

V poslední době sílí tlak na změnu výuky na středních školách. Konkrétně na větší nabídku v oblasti všeobecného vzdělávání. Gymnázia ve velkých městech jsou přeplněná, ve vybraných krajích se budují lycea. Analytička EDUinu Nikola Šrámková se ve své kapitole věnuje dlouhotrvající reformě středního školství v oblasti nabízených oborů. Intenzivně se o změnách diskutuje dlouho, což dokazují i zmínky ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Nyní se na reformě konečně cíleněji pracuje, i když s výrazným zpožděním. Nikola Šrámková navíc upozorňuje, že stále nejsou vyřešené klíčové otázky, jako je například posílení všeobecného vzdělávání a jak to udělat, nebo podle jakého klíče má dojít k redukci oborů. 

„Některé aspekty této debaty se dokonce vedou již od roku 2014, kde se ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020 mluví o potřebě větší prostupnosti mezi obory, o posilování společného základu odborných programů a o tom, že velká část absolventů středních škol pokračuje na vysoké školy, zatímco ‚současná struktura ale mnohem spíše odpovídá stavu, kdy velká většina jeho absolventů mířila bezprostředně na trh práce‘. Dokument také zmiňuje nízkou úroveň základních gramotností a omezenou adaptabilitu absolventů nematuritních oborů na rychlé změny na trhu práce,” popisuje Šrámková v kontextu, jak se v Česku přistupuje ke změnám ve vzdělávání. 

Škola má plnit i sociální roli. Kde začíná a kde končí?

Poslední kapitola z pera analytičky EDUinu Kateřiny Lánské se věnuje souvislostem mezi úspěchem žáků ve škole a jejich rodinným zázemím, předškolnímu vzdělávání a nerovnostem. „Na vzdělávací úspěšnost a dokončování základního vzdělávání má kromě socioekonomického znevýhodnění, které souvisí především se vzdělanostní strukturou regionu a zaměstnaností, vliv také destabilizující chudoba,” popisuje v kapitole Kateřina Lánská. Chudoba se projevuje exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí. V kapitole se pak analytička věnuje tomu, jak by v takové situaci mohla žákům pomáhat škola, ač na to od státu často nedostává ty správné nástroje.

EDUin připravuje Audit vzdělávacího systému od roku 2014 a jednotlivé analýzy popisují vybraná témata, která byla v uplynulém roce důležitá. Každá z kapitol má kromě autorů také nezávislé oponenty z řad odborníků. Na konci každé z nich jsou také doporučení pro vzdělávací politiku. Audit nabízí analytické texty, které hodnotí, srovnávají a upozorňují na problémy školství.

Zdroj: Redakce Řízení školy, Audit vzdělávacího systému - EDUin