Poradna - strana 17

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 

Mohu zařadit ředitelku mateřské školy do 11. platové třídy? Má dosažené středoškolské vzdělání s maturitou pro učitelky mateřských škol. Paní ředitelka také řídí školní jídelnu a odloučené pracoviště. Byla by v 11. platové třídě stále pedagog s nárokem na 40 dnů dovolené, nebo by byla zařazena v nepedagogické tabulce?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to se zařazením učitelů střední školy – praxe? Na škole máme tyto učitele, kteří nemají vysokou školu. Doposud jsme je měli zařazené dle katalogu prací 2.16.2, bod 10.2 – tedy v 10. platové třídě s odpočtem na vzdělání ve výši 3 roků. „Výchovně vzdělávací činnost praktického vyučování studijních oborů nebo odborného výcviku náročných učebních oborů“. Nyní, v novém katalogu prací, od 1. 1. 2019 jsme toto zařazení v 10. platové třídě již nenašli, je tam pouze: „10.2 – Vzdělávací a výchovná činnost v odborném výcviku při přípravě žáků v oborech středního vzdělávání s výučním listem“ a my jsme střední škola, takže jsme se našli v 11. platové třídě odstavec 3: „Vzdělávací a výchovná činnost praktickém vyučování v oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou nebo v praktickém vyučování nebo odborné praxi v oborech vyššího odborného vzdělávání“. Odpočet na vzdělání by měl být v tomto případě 5 let. Je naše úvaha správná? Máme tedy přeřadit od 1. 1. 2019 naše učitele střední školy – praxe do 11. platové třídy?  Doplnění dotazu: Jedná se o zařazení učitele praxe na střední škole s maturitou nově od 1. 1. 2019 z 10. do 11. platové třídy. Náš pan učitel měl v té době (od 1. 1. 2019 - 31. 8. 2019 asi 4 změny v platových výměrech. Musíme mu všechny změny nově napsat platové výměry, nebo stačí souhrnné shrnutí v jednom platovém výměru, nebo jak toto správně vyřešit?   

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Chtěli bychom se zeptat, co vlastně znamená „druh práce“. V pracovní smlouvě např. uvedeme, že zaměstnankyně bude vykonávat druh práce sekretářka, nebo činnost sekretářky. Pracovní náplň však např. odpovídá katalogu prací část 1.01.01 – 8.1.2, což je administrativní a spisový pracovník. Jak to má být správně?

Při pobírání rodičovského příspěvku je možné dát malé dítě 2-3 roky, na které je pobírán příspěvek do státní školky, resp. do školky příspěvkové organizace, které je zřízená městem? Jsou tam nějaké omezení hodinové nebo to není vůbec možné? V případě, že by mi školka zapsala dítě na rok 2019/2020 - mohu ho tam dát na nějaký den v týdnu? Do školky dítě mohu přivést od 06:30-08:30 a vyzvednout v 12:30-13:00 hod, případně až po 14:15 hod odpoledne. Musím si přesně zaznamenat v kolik jsem dítě přivedla, abych dodržela nějaký počet hodin týdně či za měsíc? Školka si píše pouze denní docházku, tj. zda dítě přišlo či nepřišlo a zda bylo pouze na dopoledne či na celý den. Jak se toto řeší, resp. neřeší?

 Dle § 30 odst. b) zákona č. 250/2000 Sb. lze rezervní fond použít k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady. Toho jsme v průběhu l. pololetí 2019 využili a finanční prostředky rezervního fondu jsme čerpali. Koncem roku 2019 již tyto finanční prostředky nebudeme potřebovat a chtěli bychom je opět do rezervního fondu vrátit. Lze to takto provést? Zákon o tom nic neříká.

Obracíme se na vás s dotazem ohledně financování projektu Interreg a možnosti čerpání finančních prostředků z rezervního fondu na překlenutí v roce 2019, než dojde k vyúčtování a proplacení dotace během roku 2020. V rámci projektové činnosti školy jsme se zapojili projektem KPF-02-090 „Společně za poznáním“ do programu INTERREG V-A RAKOUSKO – ČESKÁ REPUBLIKA Fond malých projektů Rakousko-česká republika, zabezpečující další rozvoj školy v oblasti mezinárodní spolupráce. K financování jednotlivých aktivit, tj. oboustranných návštěv partnerských škol spojených s poznáním zajímavostí sousedních regionů, jsme použili prostředky z rozpočtu školy (prostředky na provoz), neboť podmínkou bylo předfinancování celého projektu. Po ukončení realizace projektu jsme předložili Závěrečnou zprávu za malý projekt a požádali o proplacení. Následně jsme byli informováni správcem Fondu malých projektů RRAJM v Brně, že vyúčtování projektu a proplacení dotace nebude provedeno do konce roku 2019, jak bylo původně inzerováno, ale termín bude až na jaře 2020. Lze zapojit a čerpat na pokrytí neinvestičních nákladů rezervní fond organizace? Jsme příspěvková organizace JMK a v příloze zasíláme dokument týkající se čerpání rezervního fondu. 

Od 1. 10. 2019 se mění funkce hlavní kuchařky ve školském zařízení. Původní hlavní kuchařka končí dnem 30. 9. 2019 a nová nastupuje dnem 1. 10. 2019. Mají si předat sklad potravin. Inventura skladu potravin bude k 30. 9. 2019. Jaké však má být napsané datum na tom předání skladu? Může tam být datum 30. 9. 2019, i když nová hlavní kuchařka má pracovní smlouvu až od 1. 10. 2019? Nebo jak to má prosím správně být? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Dle zákona § 27 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, máme zřizovat fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy. Dle zkušeností z minulých asi 5 let neměl nikdo o tyto učebnice zájem, nebyl nikdo tak sociálně slabý. Musíme i přesto tento fond učebnic zřizovat a obnovovat ve výši minimálně 10 %? Nestačilo by např. v případě potřeby pro sociálně slabé žáky tyto učebnice zajistit? 

Popis situace - žáci v říjnu absolvovali pětidenní pobyt v Popradu. Na jednom pokoji se v penzionu vyskytly štěnice, které poštípaly naše dvě žákyně a ty skončily na pohotovosti s alergickou reakcí, kde byly ošetřeny. Vyučující okamžitě informovala smskou rodiče a po konzultaci s hygienou obě žákyně poučila, jak mají postupovat při desinsekci po návratu domů. Rodiče požádali školu o spolupráci při vymáhání kompenzace za způsobenou škodu a újmu na zdraví. Vše jsme konzultovali s naším pojišťovacím poradcem, který nám sdělil, že škola nenese vinu na vzniku události, a tím pádem ani povinnost na úhradu nákladů. Chtěli jsme rodičům alespoň trochu pomoct, a proto jsme oslovili i penzion a požádali jej o kompenzaci ve formě vrácení platby za ubytování a stravu, což se také stalo a rodiče dostali zpět celou platbu. Rodičům toto řešení ale nestačí a požadují, abychom jako zprostředkovatel zájezdu na penzionu vymáhali náhradu za majetkovou škodu a újmu na zdraví. Nejsme však schopni doložit, zda rodiče skutečně postupovali podle rad hygieny, jaké věci měly žákyně s sebou, jaké věci zničili a bylo-li to vůbec nutné apod. Můžete mi prosím poradit, jak správně postupovat?

Jsme příspěvková organizace - základní škola. V září letošního roku přinesla zaměstnankyně školy podklady od předchozího zaměstnavatele - zápočtový list s opravenou délkou trvání pracovního poměru. Na základě nového potvrzení měla mít v roce 2014 postup do vyššího platové stupně dříve asi o 6 měsíců. Podklady, které přinesla a které ovlivnily výpočet platového postupu v roce 2014 nedodala, což přiznává. Nyní požaduje doplatit rozdíl v základní mzdě za celou uvedenou dobu. Jsme povinni mzdu doplatit? Pokud ano, tak za celé období, které zaměstnankyně požaduje?

Jsme příspěvková organizace, základní škola, ve které bude docházet ke stavebním úpravám v hodnotě asi 350 000 Kč. Je povinností dodavatele uvádět seznam použitého materiálu včetně cen, nebo stačí, když bude na faktuře celková spotřeba materiálu: xxx Kč, zednické práce: xxxxx Kč? 

Jsme střední škola, zřízená krajem. v rámci doplňkové činnosti provozujeme svářecí školu. Pro jiné školy - žáky fakturujeme bez DPH jako osvobozené, pro cizí - firmy - fakturujeme s DPH. Je to takto správně?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Musí absolvovat vstupní prohlídku i zaměstnanci na základě dohod o provedení práce- DPP a dohod o pracovní činnosti – DPČ. Konkrétně bezpečnostní pracovník, který zajišťuje dohled nad žáky v posilovně.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i činnost doplňkovou. Např. ve školní kuchyni se vaří pro žáky školy i pro strávníky v rámci doplňkové činnosti. Zakoupili jsme lednici - DDHM – drobný dlouhodobý majetek za Kč 5 000. Jak dáme její část dát i do nákladů doplňkové činnosti? Chtěli jsme situaci řešit tak, že jednou by se nakoupil takovýto majetek ze školy, podruhé z DČ, pochopitelně ve správném poměru - např. 90 % majetek z nákladů školy a 10 % z doplňkové činnosti, ale bylo nám řečeno, že z doplňkové činnosti můžeme nakoupit jen takový majetek - DDHM, který je využíván jen pro doplňkovou činnost. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme řešit např. náklady spojené s akcí zkoušky „zkoušky na nečisto“? Škola tyto přijímačky organizuje sama. Jedná se o pořádání zkoušek ještě před termínem skutečných přijímacích zkoušek, aby si žáci mohli vyzkoušet, jak by asi dopadli. Je s tím spojeno spousta administrativní práce i skutečných nákladů. Např. na papír, kopírování, učebnu, opravy těchto písemek od učitelů apod. Je možné, abychom za tuto činnost vybírali třeba poplatek 50 Kč od žáka, který se ke zkouškám na nečisto přihlásí? Předpokládám, že by k tomu musela být i patřičná kalkulace, a pokud by to bylo příjmem školy, tak by poplatek neměl být ziskový. Nebo je třeba tuto činnost vykonávat v rámci doplňkové činnosti? 

Chtěla bych se zeptat na aplikaci § 69 odst. 5 a 6 při hodnocení při praktickém vyučování v odborném vzdělávání. Uvedu dva konkrétní případy: 1. Žák v prvním je 1. pololetí nehodnocen z odborného výcviku. V tomto případě i při nejlepší vůli nemá podle mě v průběhu 2. pololetí ředitel žádnou možnost, na kdy naplánovat tomuto žáku termín na „dohodnocení“ v odborném výcviku, neboť i v 2. pololetí má jeden týden teoretické vzdělání a druhý týden opět odborný výcvik s daným obsahem vzdělání. Není tam tedy žádný prostor, kdy by mohl tzv. navíc chodit na odborný výcvik a mohl být dohodnocen. V podstatě totéž platí i v 2. pololetí. 2. Žák je v prvním pololetí nehodnocen z předmětu Chemická laboratorní cvičení (obor Aplikovaná chemie). Žák je v tomto předmětu vždy hodnocen po vykonání všech laboratorních prací, které má v daném pololetí vykonat. I v tomto případě je hodnocení v náhradním termínu spojeno s přítomností žáka v chemických laboratořích v takovém množství času, které mu umožní práce dodělat a být tak dohodnocen. Což je při chybějícím velkém počtu laboratorních cvičení opět ze strany ředitele nenaplánovatelné. Totéž může platit i v 2. pololetí. Lze v těchto praktických výukách, kdy nastavení termínu dohodnocení brání objektivní důvody vycházející z povahy konkrétního praktického předmětu, použít znění z výše zmíněného paragrafu „Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí“?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Může zaměstnanec použít k pracovní cestě vozidlo jiného zaměstnance? Má v tomto případě nárok na náhradu za ujeté km a spotřebované pohonné hmoty? Je tato náhrada na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Zaměstnanci byl povolen k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však místo něj použil vlastní auto a odůvodnil to tím, že mu autobus ujel. V cestovním příkazu nárokuje jízdné ve výši tarifu IDOS JMK pro autobus. Můžeme takový cestovní příkaz proplatit?

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)