Mgr. Dita Fuchsová

Před dvěma staletími bylo nemyslitelné, abyste si povídali s člověkem, který je od vás kilometry daleko (narážím na vynález telefonu, „vzdáleného hlasu“). Bylo i nepředstavitelné, že by cokoli, co vidíte, věrně zachytila zázračná krabička (fotoaparát) a to se pak přeneslo na fotografii. Dějiny lidstva jsou složené z kouzel a některá z nich vynálezy přenesly do reálného světa lidí. Pojďte tedy se mnou přijmout tezi, že je možné, abyste na chvíli třeba opustili své tělo a vydali se na výlet. Na dovolenou. Prostě vypadli načerpat energii. Nechcete? Energetická centra těla vás nezajímají, lidé načichlí jógou vám přijdou podezřelí a tak trochu mimo? Tak rovnou přeskočte k anketě, která vás snad přesvědčí, že jsem docela normální.

Zeptejte se osmiletých holčiček, čím chtějí být, a docela velká část vám odpoví, že učitelkou v mateřské škole. Zajímejte se o totéž u maturantek a dost pochybuji, že se zrovna ony ve velkém hrnou směrem ke kariéře „tety ve školce“. A zkusila jsem se na to, jaká práce by je v jejich věku lákala, zeptat seniorek. Hádejte, co jsem se dověděla? Práci s malými dětmi sice neshledávají jako odpočinkovou, ale padají charakteristiky jako „věnovat se dětem má smysl“, „děti jsou upřímné a na nic si nehrají“ či „celý den má pevný a logický řád“.

Jaký je rozdíl mezi venčením psa a družinou? Skoro žádný, snad jen ten, že vychovatelka ve školní družině nemůže použít obojek. Bohužel, chtělo by se říci. Snažit se zkrotit hlučné stvoření plné energie a mít jen omezené možnosti zabránit kolizi je nemírně namáhavé. Jedná se o takový ženský adrenalinový sport.

Je Zdeněk Pohlreich slavný, protože umí vařit, nebo protože umí mluvit? Určitě by mu ke slávě jen ta kuchařská dovednost nestačila. Dokonce si myslím, že mnozí kuchaři z různých televizních zábavných pořadů bývají na první pohled zajímaví lidé, kteří se prostě nebojí mluvit. O to jídlo a vaření tam vlastně nejde. Vy nepotřebujete být potravou pro televizní kamery. Vy umíte vařit, jen je škoda, že se někdy zdráháte mluvit. Určitě by bylo o čem. Každý člověk je jedinečný, každý v sobě schovává „koření“, kterým se odlišuje od ostatních.

Proč to neřekl jinak? Proč se lépe nebránil? Proč jim nevysvětlil, jak to bylo? To jsou běžné reakce nás diváků, když sledujeme online vystoupení politiků či jiných známých osobností, třeba na televizní obrazovce. ZKUSTE SI TO. Zkuste sami okamžitě a přesně odpovědět na průměrně složitý dotaz. Přidejte si stresující faktory, jimiž jsou nervozita, nevypočitatelná tvář tazatele (novináře), namířené „hlavně“ kamer, kolemstojící publikum čekající na vaši chybu. A vědomí, že NEMÁTE DRUHÝ POKUS. Věřte, je to těžké, a neznám nikoho, kdo by byl v disciplíně KOMUNIKACE vždy stoprocentní.

"Zvoní." Co se vám vybaví, když si přečtete slovo "zvoní"? Zvony kostela? Hrana z Hemingwayova románu? Zvonek u dveří? Nebo ve škole? A začátek hodiny nebo její konec?