Aleš Sedlmeier

Současné změny v RVP ZV, které si vyžádala implementace nové podoby výuky informatiky, se dotkly také výuky dějepisu. Některé výstupy se zúžily, jiné byly vyškrtnuty a oslabila se časová dotace oblasti Člověk a společnost. Ponechme nyní stranou odbornost těchto škrtů. Někdo by přesto mohl jásat: „Konečně se seškrtává přílišný objem učiva, konečně mizí některé části z dějin pravěku…“ Avšak ani jedno nijak nezajistí moderní podobu výuky dějepisu. Její podstata totiž neleží ani v diskuzi, zda ještě více omezit výuku starších dějin ve prospěch nejnovějších období, nebo zda učit chronologicky, či tematicky. Klíčovou otázkou k opravdu modernímu a kvalitnímu dějepisnému vzdělávání je, jakým způsobem dějepis vyučovat, tedy jakou formou, co tato podoba výuky v žácích otevírá a jaké vzdělávací cíle naplňuje.