PhDr. Katarína Šafárová, Ph.D.

Dysgrafie, definovaná jako porucha psaného projevu, patří mezi specifické poruchy učení s odhadovanou prevalencí 10–34 % (v závislosti na zdroji). K její diagnostice jsou určeny různé testy, které však nejsou k tomuto účelu primárně určeny. Samotné projevy dítěte s dysgrafií jsou zaznamenávány na základě pozorování dítěte při psaní. V současné době neexistují objektivní testy ani normy pro diagnostiku poruch psaní. Proto vznikla spolupráce mezi týmem psychologů z Psychologického ústavu FF MU pod vedením profesora Urbánka, inženýrů z Laboratoře analýzy onemocnění mozku (BDALab) na FEKT VUT pod vedením dr. Mekysky a Jiřiny Bednářové, speciální pedagožky z pedagogicko-psychologické poradny. Naším cílem je lepší pochopení grafomotorických obtíží u dětí a zároveň vytvoření přesnější a objektivnější metody jejich hodnocení, která by sloužila odborníkům z praxe. V následujícím článku popíšeme současný stav týkající se poruch psaní, jejich diagnostiku, stejně jako nový, objektivní způsob měření. Zároveň nabídneme čtenáři i srovnání dvou dětí vzhledem k vybraným parametrům.