Mgr. Jitka Musilová, DiS.

Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Náš pohled při práci ovlivnilo mimo jiné učení J. A. Komenského, kde nás oslovuje myšlenka rozvoje lidskosti, a učení A. Adlera, zejména potřeba porozumět prožívání a posilovat zdroje, dodávat odvahu. Chceme sdílet, jak podporujeme pedagogy, aby uměli s tímto konceptem nakládat, a jaké je naše další směřování.

Přemýšleli jste někdy nad tím, o čem všem duševní zdraví je a není? Pravděpodobně ano, neboť témata z této oblasti se na nás doslova valí odevšud. A to je dobře. Jen když jsme (si) vědomí, můžeme začít proměňovat své postoje a přispívat ke zdravému fungování společnosti. Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Jak jsou však podporováni pedagogové, aby uměli s tímto konceptem nakládat?

Cílem článku je upozornit na strategii předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování, kterou školy zpracovávají v rámci poskytování poradenských služeb ve školách. Obsah článku je zaměřen na základní a střední školy všech zřizovatelů.

Systém výkaznictví preventivních aktivit budí stále rozporuplné reakce. Vyplňování tohoto výkaznictví není zatím povinné, a proto je na každém z nás, jak k tomuto úkolu přistoupí. V tomto příspěvku bych chtěla ukázat, jak na vyplňování online výkazu nahlížíme my, metodici prevence při PPP a SPC v Královéhradeckém kraji.

Co je základním úkolem primární prevence na střední škole? Z rozhovorů s některými školními metodiky prevence a dalšími pedagogy vyplývá, že na středních školách není z jejich pohledu na realizaci prevence tolik času, kolik by třeba i někteří z nich chtěli. Učitelé věnují svou energii zejména učení, potřebují žáky vybavit vědomostmi a dovednostmi do profesního života a to se jim někdy těžko kloubí s tzv. výchovnou nadstavbou. Já si ale kladu otázku, jestli by všeobecná primární prevence měla být nadstavbou, nebo spíše základem pro všechny další školní aktivity, včetně učení.

Bezpečné klima školy je možné nastavovat mimo jiné prostřednictvím preventivního programu školy. Školní metodik prevence v úzké spolupráci s dalšími pedagogickými pracovníky preventivní program školy (PPŠ) každý rok aktualizuje a koordinuje jeho tvorbu tak, aby vycházela z reálných a aktuálních potřeb konkrétní školy. Jak se do plnění preventivního programu školy může zapojit i metodik prevence v pedagogickopsychologické poradně?

Co obnáší spolupráce školního metodika prevence (ŠMP) a metodika prevence v pedagogicko-psychologické poradně při tvorbě preventivního programu školy, který je ve své podstatě plánem efektivní primární prevence ve škole? V tomto článku se budu snažit vystihnout, o čem diskutujeme se školními metodiky prevence při konzultacích, jak vytvořit preventivní program školy.