Ing. Martin Černý

Co jsou poruchy příjmu potravy, je většině odborníků zřejmé a jejich závažnost a vysoký výskyt jsou rovněž známy. Lidé, kteří pracují s pacienty s tímto spektrem diagnóz (od restriktivní mentální anorexie přes mentální bulimii a záchvatovité přejídání až k novým formám, jako jsou bigorexie, ortorexie nebo drunkorexie), si začali všímat, jak rozmanitý může být konkrétní individuální průběh a hloubka onemocnění. Mnozí z těch, kdo trpí nějakou formou poruchy příjmu potravy, nesplňují kritéria pro určitou diagnózu uvedenou v Mezinárodní klasifikaci nemocí nebo se podoba jejich problému dramaticky rychle mění.

Opomíjet vliv virtuálního světa a jeho trvalé prolínání se světem „offline“ již dávno není možné. Od úvah o rizicích rozporuplných informací, přetěžování nervové soustavy a o možné epidemii digitální „demence“ (která stále není a snad ani nebude proka? zatelně potvrzená) je vhodné se přesunout k pohledu do oblasti vztahů – jejich navazování, upevňování a formám jejich „uskutečňování“.

Poruchy příjmu potravy mají stále více tváří a patří mezi aktuální, rychle se proměňující diagnózy. Odborníci jsou vždy několik kroků za těmi, kteří některé formě poruch příjmu potravy propadnou a „vynaleznou“ její novou, „vylepšenou“ verzi. Dopředu lze jen těžko odhadovat, kam se bude patologické jídelní chování vyvíjet. Jakmile se však rozšíří, stane se jedním z témat, které pak nemocní řeší s psychology, lékaři a lidmi s dalšími pomáhajícími profesemi. Ti cítí potřebu vědět o narůstajícím problému co nejvíce, aby dokázali nejen lépe pomoci, ale také aby ho byli schopní co nejdříve rozpoznat a zahájit včasnou vhodnou intervenci - od předání kontaktu na odborníka po samotnou terapeutickou práci s nemocným.

Výhoda prakticky okamžité dostupnosti informací na internetu je při zběžném pohledu a lineární úvaze jasná - všechno, co potřebuji vědět právě teď, mohu zjistit. Dokonce si to mohu i ověřit z několika zdrojů, pokud si kriticky uvědomuji, že důvěryhodnost jednotlivých pramenů je přinejmenším proměnlivá a diskutabilní. Informační bohatství na dosah ruky je skutečně přednost a přidaná hodnota internetu a bylo by možné předpokládat, že v souladu s ní bude stoupat také množství znalostí a dovedností každého z nás. Zkusme se zamyslet, jak je to s ukládáním těchto informací, jejich uchováním a následnou schopností využít je v praktickém, reálném životě a světě.

Na dnešní adolescenty (ale nejen na ně) číhá všude kolem spousta nebezpečí. K těm velmi zákeřným patří poruchy příjmu potravy. V poslední době narůstá počet chlapců, kteří ve snaze dosáhnout ideálu mužského těla, jak ho prezentují některé časopisy, hazardují se svým fyzickým i psychickým zdravím. Učitelé by s riziky světa, ve kterém žijeme, měli být dobře teoreticky obeznámeni, neboť s mladými lidmi tráví spoustu času, a mohou tak přispět k odhalení závažných problémů.

Porozumět myšlení a jazyku dnešních dětí a dospívajících, kteří tráví podstatnou část svého času v takzvaném virtuálním světě, není snadné pro rodiče ani pro pedagogy. Přesto jsou alespoň částečný vhled a pochopení velkou výhodou pro tvorbu fungujícího vztahu mezi pedagogem a jeho žáky. Nejspíš se také stanou nezbytností pro to, aby pedagog obstál v nových kontextech, nárocích a podmínkách své profese. Předkládaný text představuje úvod do teorie iLive, biopsychosociálních souvislostí současného fenoménu virtuálního světa dětí a adolescentů a jejich pohybu v něm.