Výsledky šetření mezi "deváťáky" po odevzdání zápisových lístků

Ke studiu na střední škole bylo přijato 97% dotazovaných žáků devátých tříd. Téměř tři čtvrtiny (73%) z nich pak byly navíc přijaty na obě školy, kam podaly přihlášku. Nebyl rozdíl ani mezi těmi, kteří podali jednu přihlášku, a těmi, kteří podali přihlášky dvě - i ve skupině těch, kteří měli pouze jednu šanci u přijímacích zkoušek, bylo na střední školu přijato 97% dotazovaných. Nepotvrdila se tak obava některých kritiků státních přijímacích zkoušek, že možnost pouze jednoho pokusu může být handicapem u přijímacích zkoušek.

Ukázalo se také, že přijímací zkoušky pro žáky devátých tříd nepředstavovaly nepřekonatelnou výzvu - za velmi obtížné je po prvním pokusu považovalo pouze 10% respondentů, za spíše obtížné pak 34% dotazovaných. Při druhém pokusu je za velmi obtížné považovalo pouze 6% dotazovaných, 29% respondentů je považovalo za spíše obtížné. Vzhledem k výsledkům průzkumu a situaci, kdy školy vypisují i druhá a třetí kola přijímacích zkoušek, tentokrát ve své gesci (nehledě na fakt, že kritéria pro přijetí si nastavují samy), je nasnadě se zamyslet nad otázkou, zda státní přijímací zkoušky dostály svému hlavnímu účelu - tedy zajištění toho, aby se na maturitní obory dostaly děti, které maturitu opravdu zvládnou.

Poměrně překvapivé výsledky přinesly otázky zaměřené na situaci po . Přestože jsou ve většině případů zápisové lístky již odevzdány, našlo se mezi respondenty 10% žáků devátých tříd, kteří připustili možnost, že v září nastoupí do jiné školy, než kam podali zápisový lístek. Existuje tak riziko, že škola může přijít až o desetiprocentní podíl již zapsaných žáků. Pro některé střední školy, které bojují s nezájmem uchazečů, pak mohou být tyto ztráty katastrofální. Nejčastějšími zmiňovanými způsoby, kterými by žáci devátých tříd chtěli změny školy dosáhnout, bylo využití práva odvolat se, druhá a třetí kola přijímacích zkoušek v gesci škol či možnost žádosti o přestup na jinou školu.

V průzkumu se opět potvrdil dlouhodobý trend růst významu dnů otevřených dveří při rozhodování žáků o volbě školy. v náborových aktivitách škol není žádnou novinkou, potvrzují to i další průzkumy Než zazvoní¹⁾. Zkušenost, kterou si žáci devátých tříd odnášejí ze dne otevřených dveří, však nemá vliv pouze na podání přihlášky, ale přetrvává až do finální fáze rozhodování se mezi dvěma školami - více než třetina žáků devátých tříd uvedla, že den otevřených dveří byl jedním z nejdůležitějších důvodů pro podání zápisového lístku na jejich budoucí střední školu.

Den otevřených dveří by tak měl být nepřekonatelným zážitkem, který uchazeče přesvědčí o správnosti rozhodnutí podat přihlášku a následně i zápisový lístek na střední školu. Zároveň skýtá příležitost jiného druhu - sběr dat, která jsou studnou informací o uchazečích a mohou být využita pro profesionální výběrové šetření, jež škole pomůže zvolit vhodnou marketingovou strategii nejen pro den otevřených dveří. V neposlední řadě by jeho cílem měl být i sběr kontaktů na uchazeče pro potřeby aktivit, které umožní udržet zájem uchazečů o školu od návštěvy dne otevřených dveří až po usednutí žáka do lavice, v marketingovém prostředí nazývané jako . Vhodná follow-up aktivita následující po dni otevřených dveří je poděkování za účast, nejlépe i s přiloženým věcným dárkem v podobě vzorového testu přijímacích zkoušek či fotografie z návštěvy školy.

Zatímco follow-up aktivity po odevzdání přihlášek či dni otevřených dveří bývají u středních škol spíše sporadické, jak ukazují průzkumy Než zazvoní²⁾, podání zápisového lístku se setkává ze strany škol s větší odezvou. Celkem 30% dotazovaných žáků devátých tříd obdrželo děkovný dopis, 11% žáků devátých tříd dostalo e-mail s poděkováním a 10% pak děkovný telefonát. Desetiprocentnímu podílu dotazovaných se pak dostalo ústního poděkování při osobním předání zápisového lístku. I po něm by však měl následovat kontakt s budoucími prváky písemnou či telefonickou formou - jak již bylo výše zmíněno, 10% dotazovaných stále uvažuje o změně školy. Ztráta jednoho žáka z deseti se rovná ztrátě desítek tisíc korun každý rok.

až do září nemusí být pouze formální a neosobní. Žáci devátých tříd stojí o seznámení se svými budoucími spolužáky ještě před začátkem školního roku. Velmi rádo by se s nimi seznámilo 58% dotázaných. Pouze 6% žáků devátých tříd pak o seznámení nemá žádný zájem. Seznámení celé třídy ještě před zasednutím do lavic a vytvoření pout mezi spolužáky se v rámci follow-up aktivit může vyplatit.

Žáci devátých tříd byli v této souvislosti dotazovaní i na to, zda by se akce pořádané školou zúčastnili a následně jaký druh akce by to dle jejich názoru měl být. Respondenti by událost, kde se seznámí se svými budoucími spolužáky, uvítali v 79% případů. Nezájem o účast na akci pro budoucí prváky vyjádřilo pouze 6% dotazovaných, 15% by si muselo rozmyslet, zda se zúčastní. V otevřené otázce na druh akce, který by žáky devátých tříd nejvíce lákal, se pak nejčastěji objevovaly různé variace na prosté setkání budoucích spolužáků ať již ve formě oslavy, nebo sportovního dne či výletu.

Závěry průzkumu poskytují inspiraci pro náborové aktivity středních škol. Školy by měly mít na paměti, že nelze usnout na vavřínech. Obdržená přihláška, ba ani zápisový lístek nejsou jistotou, že v září budou jejich lavice plné. Proto je nutné a využít každé příležitosti, která se pro setkání se zapsanými naskytne - ať již ve formě akce pro budoucí prváky, či efektivně spravované skupiny na Facebooku. Jedinečnou událostí, kterou lze v počátečních fázích náborové kampaně k tomuto účelu využít, jsou dny otevřených dveří - ty by neměly být v žádném případě zanedbány, jelikož jsou jedním z nejdůležitějších faktorů pro rozhodování žáků devátých tříd o volbě školy a zároveň příležitostí pro sběr dat o uchazečích a jejich kontaktů.