Kariérové poradenství na středních školách

Rozvoj kariérového poradenství je další z oblastí krajského akčního plánování, které vám postupně představujeme. Více než 550 středních a vyšších odborných škol, které se už zapojilo, mu ve svých školních akčních plánech věnuje zaslouženou pozornost.

V souvislosti s nedostatkem uchazečů se střední školy začaly už před několika lety orientovat na oblast náboru, tedy směrem k základním školám, jejich žákům a samozřejmě i rodičům. Podle průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání se 91 % žáků ZŠ domnívá, že se o svém dalším profesním zaměření rozhodují především sami. Přestože dospívající děti mají tendenci vliv rodičů na vlastní rozhodování bagatelizovat, ukazuje se, že ve skutečnosti se rodičovské rady promítají do finální volby pětiny uchazečů zcela a z 69 % částečně.

Služby kariérového poradenství však slouží i žákům příslušné střední školy v různých etapách studia. Jejich logickým vyústěním je poradenství směřující k dalšímu uplatnění absolventů v praxi. Podíváme-li se na tuto oblast z perspektivy žáka, dostaneme zároveň odpověď na otázku, jaké aktivity by škola v rámci kariérového poradenství měla nabízet.

Jako první jmenujme aktivity směřující do oblasti sebepoznání. Umožňují žákům, aby poznávali své dovednosti, zájmy, talenty a osobnostní vlastnosti a dokázali je reflektovat. Dále by je mělo kariérové poradenství vybavit informacemi o trhu práce: jaké požadavky jsou kladeny na různé pracovní pozice, jak vypadá pracovní nabídka a poptávka v regionu, ale také jakými cestami mohou sami získávat další, aktuální informace a jak s nimi pracovat. To vše jsou důležité předpoklady ke snížení nereálných očekávání, neuvážených výběrů oboru, který uchazeče v podstatě nezajímá, zklamání z obsahu studia nebo z požadavků kladených na žáky i z nereálných představ o uplatnění po studiu - tedy faktorů, které dospívajícím komplikují počátky jejich profesní přípravy a pracovní kariéry. V souvislosti s dynamickým vývojem v řadě odvětví a s očekávanými změnami na trhu práce by mělo kariérové poradenství rovněž vybavit mladou generaci kompetencemi k rozvíjení vlastní vzdělávací a profesní dráhy.

Dny otevřených dveří, veletrhy vzdělávání, burzy středních škol či miniburzy v prostorách ZŠ už patří "ke klasice". Současný trend náborových aktivit je představit střední školu a obory studia pokud možno zážitkovou a aktivizační formou. Právě ta s sebou nese i zajímavý potenciál sebepoznání. Například , pořádá minikurzy pro žáky základních škol (pokračuje tak v aktivitách již ukončeného projektu OPVK Dámy a pánové, život začíná). Probíhají většinou v prostorách školy, účastníci jsou vtaženi do konkrétních činností a poradci jsou jim žáci SŠ - prakticky zaměřené aktivity se totiž týkají oborů, které ve škole studují: přípravy a servírování pokrmů či nápojů, cukrářské zručnosti, úpravy vlasů a zevnějšku, fotografování, balení dárků, tvorby dekorativních předmětů aj. "V loňském školním roce jsme do nabídky zařadili rovněž online soutěže na našich webových stránkách a soutěže praktických dovedností v rámci dnů otevřených dveří. Účast a výsledky v soutěžích mohou být zohledněny v rámci kritérií pro přijetí," doplňuje ředitelka Jana Marková.

Nabízejí se i další možnosti: "Navázali jsme kontakt s výchovnými poradci spádových základních škol. Zvou nás na různé akce pro žáky 9. tříd a jejich rodiče," říká Lenka Hrubčíková z . Podobné aktivity jsou nejpřínosnější pro gymnázia a některé maturitní obory. V případě oborů ukončených výučním listem už takový úspěch nemají. Kateřina Bínová, která má v na starosti nábor, naráží v hlavním městě na společenské stigma provázející profese spojené s manuální prací. Představuje-li řemeslné obory své školy například rodičům na třídních schůzkách, je prakticky mizivá šance, že by některý z nich veřejně projevil zájem o to, aby se jeho potomek "jen vyučil".

Akademie řemesel Praha SŠt patří ke školám, které hledají nové cesty k prezentaci svých oborů. Pořádá například několikadenní akce na podporu řemesel pro žáky ZŠ i veřejnost (Podívej, co umí tesař, Podívej, co umí montér suchých staveb). "Chceme ukázat řemeslo jako atraktivní a perspektivní volbu pro žáka deváté třídy," říká Ivana Nechvátalová, vedoucí oddělení vzdělávání dospělých, projektů a grantů. Škola se snaží vzbudit zájem už u mladších dětí: "Letos jsme vymysleli Řemeslománii - naložíme do nákladního auta čtyři až pět workshopových stanovišť a instalujeme je v prostorách ZŠ, nejlépe na zahradě, jsme ovšem schopni zvládnout tuto řemeslnou naučnou stezku i v interiéru. Chlapci, ale i děvčata procházejí stanovišti, jsou na chvíli truhláři, pak zedníky atd. Mohou si v rámci workshopu zhotovit výrobky, které si berou do třídy. Přesvědčí se, že tesař nepracuje jen rukama, ale i hlavou, že musí znát technické výkresy, umět leccos spočítat a že kvalita jeho práce je velmi důležitá," dodává Nechvátalová.

Mnohé školy si při tvorbě svých strategických plánů rozvoje, například školních akčních plánů, uvědomily, že na určité aktivity lze nahlížet z různých úhlů a jejich konkrétní podobu lze modifikovat podle cílů, jimž má akce primárně sloužit. Například besedy s odborníky z praxe, exkurze či stáže na pracovištích mohou být příspěvkem k odbornému či polytechnickému vzdělávání, ale také ke kariérovému poradenství. V jeho rámci se seznamují například žáci Obchodní akademie v Lysé nad Labem se specifiky různých provozů ve Středočeském kraji a v Praze - od cukrovaru přes automobilku a spalovnu až po poskytovatele ICT produktů a služeb.

Akademie řemesel Praha SŠt v rámci projektů mobilit na evropském trhu vysílá své žáky na odborné stáže i do zahraničí, kde zpravidla využívají firmy spolupracující s jejími zahraničními partnerskými školami. V loňském školním roce se uskutečnilo šest stáží - do Švýcarska vyjeli elektrikáři, do Polska automechanici, strojní mechanici byli na Slovensku a žáci stážovali i v Německu či Chorvatsku. Obchodní akademie v Lysé nad Labem rovněž nabízí žákům zahraniční praxi, v současné době ve Velké Británii. Její absolventi obdrží navíc Europass (soubor dokladů o vzdělání, osobních kompetencích, jazykových dovednostech, odborné kvalifikaci a pracovních zkušenostech uznávaných v rámci EU).

Pražské (GEVO) vysílá pro změnu žáky předposledních ročníků na týdenní stáž na vysokou školu: "Spolupracujeme především s 3. LF, FSV nebo Právnickou fakultou UK, s Fakultou architektury i dalšími fakultami ČVUT a VŠCHT," vysvětluje Michal Řezáč, který učí historii, společenské vědy a profesní volbu. "Proděkan fakulty připravuje týdenní program přednášek a seminářů. Mnohdy se nám daří zapojit i naše absolventy, kteří daný obor studují. Ti se stávají průvodci našich žáků, vysvětlují jim organizaci vysokoškolského studia i specifika daného oboru. Někdy proběhne i setkání s vyučujícími. Po skočení stáže zpracovávají žáci obsáhlé hodnocení, které ve škole velmi pečlivě čteme," dodává pedagog. Jako přínosnou hodnotí stáž prakticky všichni žáci, ať už si svůj zájem o obor potvrdí, nebo si uvědomí, že tento typ studia pro ně nejspíš není.

Studium na gymnáziu volí nemalý počet chlapců a dívek i proto, aby rozhodnutí o svém dalším profesním směřování ještě o pár let odložili. "Setkávali jsme se s tím, že ještě dva roky před maturitou neměla polovina žáků jasno, kam dál, a čekali, že jim nějakým způsobem poradíme, jak dospět k rozhodnutí," líčí Michal Řezáč vznik předmětu profesní volba, který je s hodinovou týdenní dotací zařazen do výuky předposledních ročníků. "Je to spíš informační kompendium," dodává. "Hovoříme o tom, jaký obor by koho zajímal, co se v něm studuje, jaké jsou požadavky na přijetí, kde by měly stačit znalosti na úrovni gymnaziálního učiva, u kterých oborů se předpokládá hlubší znalost určité oblasti apod."

V OA Lysá nad Labem se kariérové poradenství promítá do několika předmětů. V rámci povinně volitelné aplikované ekonomie a projektového a grantového řízení žáci 3. ročníku zpracovávají návrhy pracovních pozic, které budou pro svůj projektový tým potřebovat. "Stanovují si kompetence dané pozice, na jejich základě vypisují inzeráty," vysvětluje Lenka Hrubčíková. "Zájemce" o danou pozici předkládá životopis s motivačním dopisem. Následně probíhá strukturovaný pracovní pohovor. "Pohovorem projdou tak čtyři žáci, ostatní jsou účastníky assessment centra (AC), které připravuje vyučující. Žáci, kteří prošli pohovorem, jsou v AC v roli hodnoticí komise. Zbytek žáků hraje heterogenní skupinu uchazečů o stanovené pracovní pozice."

CV a motivační dopisy se ve škole objevují i v předmětech český jazyk, písemná a elektronická komunikace, ale také v cizím jazyce, kde žáci v rámci konverzace procvičují téma pracovního pohovoru. "Simulace pracovního pohovoru probíhá i v předmětu rétorika. Pohovory jsou nahrávány na kameru, žáci hodnotí sami sebe, hodnotí se navzájem a učí se své projevy kultivovat. Ve 4. ročníku je v našem ŠVP předmět odborný jazyk, kde si žáci osvojují odbornou terminologii v prostředí kanceláře. Nacvičují konverzaci a korespondenci, kterou musejí zvládnout na pozicích sekretář/sekretářka dle Národní soustavy kvalifikací (NSK)," doplňuje Hrubčíková.

Všechny oslovené školy zajišťují aktivity kariérového poradenství především vlastními silami.

Ředitelka Marková k zajištění kariérového poradenství v SŠ Charlubova říká: "Od září máme delegovány činnosti na pracovní tým PR. Výhledově počítáme s kariérovým poradcem, zaměstnancem školy, který se této činnosti bude věnovat v rámci projektu Šablony SŠ. Jeho náplní bude i práce se žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávání, zpracování analýz příčin odchodů a návrhy opatření ke zvýšení úspěšnosti absolventů." V OA v Lysé spolupracuje na kariérovém poradenství pracovnice s kvalifikační zkouškou v rámci NSK "Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu". Jejím úkolem je zapracovávání této tematiky do výuky odborných předmětů.

Obecně je poměrně častá praxe, že tuto agendu dostává na starost pedagog, jenž je ve škole zároveň výchovným poradcem. Z psychologického hlediska to však není vždy nejšťastnější řešení, zejména v případě žáků, s nimiž tento pedagog řešil či řeší jejich výchovné problémy.