Jednotné závěrečné zkoušky se stále rozvíjejí

Vydáno:

V červnu 2017 proběhly závěrečné zkoušky na pěti stech škol, které měly ve třetích ročnících učebních oborů téměř 30 000 žáků. Všechny části závěrečných zkoušek se už třetím rokem provádějí podle jednotného zadání, mají tedy na všech středních školách vyučujících učební obory srovnatelnou úroveň. Ve 39 oborech mohli navíc žáci psát písemnou zkoušku na počítači.

 

 

 

 

Jednotné závěrečné zkoušky se stále rozvíjejí
PhDr.
Zoja
Franklová
Národní ústav pro vzdělávání
Hned po sjednocení závěrečných zkoušek v roce 2014/2015 se začala chystat jejich další modernizace. Byla vyvinuta elektronická písemná zkouška (e-zkouška), kterou bylo možné v minulém roce skládat v 15 oborech, letos jejich počet vzrostl na 39 (z celkových 120). Pro skládání zkoušek v elektronické formě byla vyvinuta speciální softwarová aplikace a jednotná zadání jsou postupně transformována do banky úloh. Během dalších dvou let bude elektronická písemná zkouška připravena pro všechny obory.
"Počítač vygeneruje zadání pro každého žáka zvlášť, takže se úlohy nemohou dopředu vyzradit,"
zdůrazňuje garantka pro novou závěrečnou zkoušku v NÚV Dana Kočková.
Novinky pro žáky s handicapem
Loňská novela školského zákona ukládá pedagogům povinnost starat se více než dříve o to, aby podmínky pro skládání zkoušek nebyly pro žáky s handicapem diskriminační. Průběh jednotných zkoušek je tedy třeba uzpůsobit podle individuálních potřeb žáků. Národní ústav pro vzdělávání
připravil pravidla, podle nichž je možné těmto žákům např. prodloužit čas zkoušky, zvětšit písmo či zjednodušit
instrukce
(více v následujícím v článku Romany Jezberové).
Jakých výsledků žáci dosáhli
Po skončení závěrečných zkoušek měly školy možnost zhodnotit průběh zkoušek, výsledky žáků a úroveň témat. K výsledkům žáků se vyjádřilo 363 škol (72,6 %), které vyplnily údaje za 102 oborů vzdělání a 15 074 žáků. Jako obvykle dosáhli žáci nejhorších výsledků
při písemné zkoušce
. Průměrnou známku představovalo hodnocení 2,76, u vygenerovaných témat 2,75. Je tedy vidět, že generování na počítači nevede k horším výsledkům. Na výbornou složilo tuto zkoušku 14,7 % žáků, dvojku či trojku dostalo 55 %, čtyřku 22,8 % a nedostatečnou 6,1 %. Nejlepší průměrnou známku získali žáci
při praktické zkoušce
, a to 2,28. Jedničku či dvojku má z této zkoušky 60 % žáků, neuspělo jen 2,6 %.
U ústní zkoušky
je průměr 2,46, jedničku či dvojku dostalo 51 %, pětku 2,7 %.
Cenné zkušenosti škol
K elektronické formě písemné zkoušky se školy přidávají dobrovolně. Podle zpětné vazby skládali letos žáci písemnou zkoušku na počítači v 16 % škol (přibližně 80 škol), loni to bylo necelých 6 % (28 škol). Až na výjimky neměly školy při elektronické zkoušce žádné technické potíže. "Některé školy se rozhodly zůstat u papírové formy zkoušky, protože se bály, že by mohlo dojít např. k výpadku proudu, a nevěděly, co by v té chvíli měly dělat. Přitom řešení je celkem jednoduché, učitelé si ho jen ještě nevyzkoušeli. Při výpadku dojde pouze k přerušení aplikace a po obnovení přívodu proudu se žákovi na obrazovce objeví úloha, kterou řešil před výpadkem," říká Libor Berný z NÚV. Při startu písemné zkoušky zažilo několik škol nepříjemnou situaci, když zjistily, že jim u některého oboru systém nefunguje. Po konzultaci s pracovníky NÚV se obvykle ukázalo, že udělaly nějakou drobnou chybu, a problém byl rychle odstraněn.
V připomínkách k obsahu jednotných zadání některé školy upozornily např. na nejednoznačnost zadání, chyby ve vzorovém řešení, přílišnou náročnost určitých témat i použité terminologie. Všechny připomínky budou pracovníky NÚV vypořádány, k požadované změně ale povedou jen za předpokladu, že se na ní shodne větší část škol vyučujících daný obor.
O životaschopnosti e-zkoušky svědčí fakt, že prakticky všechny školy, které s ní začaly loni, této možnosti letos opět využily a obvykle ve více oborech. Např. v SOŠ a SOU Česká Lípa skládali žáci písemnou zkoušku na počítači už v osmi oborech a podle slov ředitele Milana Kubáta jsou s ní velmi spokojeni. "Jen u oborů kategorie E jsme ji zatím nevyužili, protože si myslíme, že tu žáci nemají dostatečnou počítačovou gramotnost," dodává. Jinak to vidí v SŠ profesní přípravy Hradec Králové. Tady psali žáci písemnou zkoušku na počítači ve třech "éčkových" oborech a velmi se jim to osvědčilo. "Všichni žáci epísemku zvládli a měli pěkné výsledky," říká ředitel školy Libor Mojžíš. Jako kompenzaci pro žáky se SVP používali na této škole nejčastěji zvětšení písma. Ne vždy to ale bylo dostatečné. Např. jedna žákyně na této škole má poruchu řeči (selektivní mutismus), a při ústní zkoušce se tedy spíše vycházelo z toho, co si napsala jako přípravu. Individuální přístup je v takových případech nezbytný.
"Před závěrečnými zkouškami jsme se snažili zvýšit informační gramotnost žáků, hlavně v oborech kategorie E," říká zástupkyně ředitele
SŠ prof. Zdeňka Matějčka Ostrava-Poruba Dáša Pilichová.
"E-zkouška se nám moc líbí, zvlášť oceňujeme snadné hodnocení." Zajímavé je, že žákům se SVP byl na této škole prodloužen čas pro zpracování písemné zkoušky teprve v jejím průběhu. "Při přípravě jsme na to zapomněli a moc se nám líbilo, že to přesto všechno šlo ještě změnit."
Zástupkyně Pilichová ale upozorňuje na jeden problém: "Pro žáky, kteří mají asistenty, jsme museli zajistit zvláštní místnost, protože jinak by rušili ostatní." Asistent totiž s žákem mluví, vysvětluje mu pokyny, psychicky ho podporuje. Podobné to je, i když se písemná zkouška píše na papíře, ale při e-zkoušce je třeba zajistit další učebnu vybavenou počítači a to nemusí být jednoduché. "V příštích letech asi budeme muset písemnou zkoušku rozložit do více dnů," nastiňuje řešení zástupkyně Pilichová.

 

 

 

Související dokumenty