Netradiční vánoční pokrmy a koření

Co je vlastně koření? Jsou to většinou usušené různé části rostlin a bylin, mohou to být listy, kořeny, plody či semena.

Mají zajímavé a někdy výrazné chutě a vůně, které ovlivňují výslednou podobu pokrmů. Koření však nemá pouze vlastnosti ochucující, ale především léčivé. Obsahuje spoustu účinných látek, které velmi prospěšně ovlivňují naše zdraví. Koření může mít také charakter povzbuzující, či naopak uklidňující. Urychluje vstřebávání látek z potravy, metabolismus, odděluje odpadní látky a podporuje jejich vylučování.

Bylinky a koření se používají od pradávna. Nejprve z místních zdrojů (kmín, mák), později, díky mořeplavcům, se rozvinul obchod se zajímavými druhy (pepř, skořice, vanilka, šafrán...).

Protože máme před sebou chladné období roku, vybrala jsem koření nejen vánoční, ale především zahřívací.

Je tropická bylinná trvalka, která pochází z Asie. Oddenky zázvoru se v teple nekazí, proto se snadno uchovává. Jeho chuť je velmi výrazná, aromatická, slabě ovocná, citrusová a sladce pikantní až ostrá. To způsobuje obsah gingerolu.

Má široké léčebné využití. Podporuje trávení, léčí migrény, bolesti v krku, pomáhá při bolestech kloubů a svalů, má antioxidační vlastnosti. Používá se do čaje, do sladkých i zeleninových pokrmů.

Jako koření se používají sušená poupata hřebíčkovce kořenného, nejkvalitnější se prodává v celku. Má kořenité sladké aroma a peprně ostrou chuť, vylučuje též éterický olej.

Pomáhá při zánětlivých onemocněních krku (kloktání odvaru). Hřebíčkem můžeme provonět pečivo, cukroví nebo likéry. Dále se používá do pikantních pokrmů či ke zvěřině. Bývá součástí kořenicích směsí (asijské pěti vůní, indické garam masala).

Rozlišujeme zelený a černý. Kvete po celý rok, zralé plody se musejí sklízet ručně. Známější zelený má podélný tvar a uvnitř tobolek jsou semínka.

Má květnaté, mírně citronové aroma, chutí připomíná eukalypt.

Široké uplatnění do sladkých a pikantních jídel. Bývá součástí kořenicích směsí. Dále se hodí k ovoci a do dezertů či cukroví. Přidává se také do čajů, kávy nebo likérů.

Je sušená kůra skořicovníku. Podle původu se rozlišuje cejlonská, čínská, malabarská. Sklízí se dvakrát do roka, loupe se a suší.

Má velmi jemnou vůni a nasládlou, trochu palčivou chuť.

Užívá se převážně ke kořenění sladkých jídel a cukrářských výrobků, u nás se jí vždy dochucovala hlavně jablka. Méně často tvoří součást směsí na nakládání masa. Přidává se do teplých nápojů - víno, punč, káva a čaj.

Je koření plodů badyáníku pravého, pochází z Číny. Plody jsou tmavohnědé hvězdičky.

Má intenzivní jemnou vůni a hořkosladkou chuť podobnou lékořici.

Hodí se do sladkých jídel a pečiva. Zlepšuje kvalitu a barvu zavařenin. Přidává se též do likérů a vín. U nás je součástí perníkového nebo kompotového koření.

Kořením jsou suché plody lijány. Pochází z Mexika, největší produkce je z Madagaskaru. Vzhledem k náročnosti pěstování se řadí po šafránu k nejdražšímu koření vůbec, na třetím místě je kardamom.

Slouží k ochucení sladkých jídel a cukrářských výrobků, přidává se do těst, krémů či k dochucení čokolády nebo zmrzliny.

A nyní recepty na tradiční vánoční jídla, ale trochu netradičně.

Suroviny: kroupy 300 g, sušené houby 100 g, anglická slanina 100 g, sádlo 3 lžíce, česnek 3 stroužky, cibule 1 kus, drcený kmín, majoránka, sůl

Postup: Namočíme houby ve vlažné vodě a zvlášť i kroupy - nejlépe přes noc. Kroupy slijeme, propláchneme a uvaříme v osolené vodě i s houbami do měkka. Na sádle orestujeme nakrájenou cibuli společně se slaninou a kmínem. Kroupy s houbami scedíme, přidáme orestovanou směs a dochutíme solí, majoránkou a česnekem. Důkladně promícháme, dáme do vymazaného pekáčku a zapečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů cca patnáct minut.

Suroviny: rybí vývar, kořenová zelenina, fenykl, pepř, nové koření, bobkový list, sůl, máslo, hladká mouka; knedlíčky: losos 150 g, toustový chléb 2 plátky, vejce 2 ks, sůl, pepř a nať z fenyklu

Postup: Z másla a mouky si připravíme jíšku, kterou zahustíme rybí vývar, a ochutíme pepřem, novým kořením, bobkovým listem a solí. Vaříme alespoň dvacet minut. Pak přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu a fenykl, znovu provaříme. Mezitím si připravíme z uvedených surovin knedlíčky. Lososa s toustovým chlebem pomeleme, přidáme vejce, ochutíme solí a pepřem a přidáme nasekanou nať z fenyklu. Tvarujeme knedlíčky, které uvaříme v čisté, osolené vodě.

Polévku podáváme s knedlíčky a nasekanou natí fenyklu.

Suroviny: vinná klobása, hladká mouka, olej na opékání

Postup: Jednotlivé porce klobásy stočíme do šneků, spojíme špejlemi, obalíme zlehka v mouce a opečeme na oleji z obou stran dozlatova.

Podáváme buď tradičně s bramborovou kaší, nebo s dýňovým pyré. Ozdobit můžeme trhanými lístky salátu nebo špenátem.

Tento pokrm se spojuje hlavně se zimním slunovratem, neboť svým tvarem a barvou připomíná slunce.

Suroviny: med 1 kg, mouka hladká 1 kg, žloutky 4 ks, cukr moučka 250 g, jedlá soda 1 lžička, perníkové koření

Postup: Med rozehřejeme a zpracujeme s moukou, zabalíme do fólie a dáme vychladit do lednice. Po zchladnutí přimícháme cukr, žloutky, sodu a koření. Opět zabalíme do fólie, dva dny necháme odpočinout v lednici.

Těsto vyválíme na hodně pomoučněném vále na tloušťku 3-4 cm, vykrajujeme tvary a pečeme v předehřáté troubě na 160 stupňů dozlatova. Po vyndání potíráme rozšlehaným vejcem a necháme vychladnout.

Zdobíme buď bílkovou polevou, která se může obarvit cukrářským barvivem, nebo rozehřátou čokoládou.

Suroviny: ovocný čaj 4 sáčky, bio pomeranč 1 ks, červené jablko 1 ks, červený vinný mošt 500 ml, rozinky sultánky 1 lžíce, hřebíček 5 ks, skořice 1 svitek, badyán 2 hvězdičky, med a citronová šťáva na dochucení, trocha zázvoru

Postup: Omyté ovoce nakrájíme na úhledné tenké kousky. V hrnci svaříme mošt, vložíme sáčky čaje a přilijeme dva litry vroucí vody. Tekutinu udržujeme horkou, ale nesmí se vařit!

Přidáme nakrájené ovoce, rozinky, koření a necháme změknout (trvá to pár minut). Poté vyndáme koření a dochutíme medem a citronovou šťávou.

Podáváme teplý, ozdobený kolečkem pomeranče.