Rozhodnutí o přijetí k zájmovému vzdělávání

Vydáno:

Ve škole máme školní družinu a školní klub. V družině máme 125 účastníků, v klubu pak 270. V platné legislativě (vyhl. č. 74/2005 Sb.) se dočtu pouze následující: § 9 odst. 4) O přijetí účastníka k činnosti družiny ve formě uvedené v § 2 písm. b) nebo c) se rozhoduje na základě písemné přihlášky. Součástí přihlášky k činnosti družiny ve formě uvedené v § 2 písm. b) je písemné sdělení zákonných zástupců účastníka o rozsahu docházky a způsobu odchodu účastníka z družiny. Zápisní lístky (přihlášky) včetně všech požadovaných údajů máme. Zajímalo by mě tedy, zda je nutné vydávat "Rozhodnutí o přijetí" k zájmovému vzdělávání do ŠK či ŠD. V praxi si toto neumím představit. Jen zpracování rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání zabere několik hodin, a to jich je každoročně cca 40. Dále si neumím představit přidělování čísel a jejich následné umístění na úřední desce.

Rozhodnutí o přijetí k zájmovému vzdělávání
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
poradenské služby ve školství
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
ODPOVĚĎ
V § 165 odst. 2 školského zákona jsou uvedeny případy, ve kterých "ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy". Případ rozhodování o přijetí k zájmovému vzdělávání ve školní družině v tomto ustanovení není uveden.
Přesto je zřejmé, že případ přijímání k zájmovému vzdělávání ve školní družině je případem, kdy školské zařízení
autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní (veřejné) správy. To potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 27. 7. 2011, č. j. 1 As 53/2011-109. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud uvádí, že obecně nelze přistoupit na názor, že uvede-li zákonodárce v určité právní úpravě, že některé druhy činností (rozhodování) se dějí v oblasti státní správy, implicitně tím říká, že jiné druhy rozhodování se v rámci státní (veřejné) správy neodehrávají.
Nejvyšší správní soud se však také věnoval otázce rozhodování ve správním řízení při poskytování školního stravování a závěr Nejvyššího správního soudu lze použít i na případ rozhodování školní družiny, školního klubu: "Není ale pravda,..., že by pak bylo třeba vydávat rozhodnutí o každém konkrétním žákovi, kterému je strava poskytována, či dokonce o každém konkrétním vydaném obědě. Zařazení do stravování je faktickým úkonem, na nějž navazuje vydávání stravy, a tedy není třeba v takovém případě rozhodnutí vydávat. Rozhodnutí je třeba vydat až v situaci, kdy je třeba autoritativně určit, zda tu právo je či není, jako tomu bylo v daném případě." (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2011, č. j. 2 Aps 3/2010-112)
Z uvedeného plyne, že pokud školské zařízení vyhoví žádosti o přijetí k zájmovému vzdělávání ve školní družině, školním klubu,
-
může rozhodnout ve správním řízení;
-
ale může také použít "méně formální přístup", kdy nezahájí správní řízení a "rovnou" přistoupí k faktickému úkonu (žák se začne vzdělávat ve školní družině, školním klubu).
Pokud by však školské zařízení zamítlo žádost o vzdělávání ve školní družině, školním klubu, je nutné rozhodnout ve správním řízení a vydat rozhodnutí.

Související dokumenty