Zima je obdobím zvýšené nemocnosti dětí s astmatem

(asthma bronchiale) je v celosvětovém měřítku závažným problémem, který postihuje jedince v jakémkoli věku. V dětském věku (od 3 do 6 až 7 let) jde o nejzávažnější alergické onemocnění. Světové statistiky uvádějí, že se toto onemocnění častěji vyskytuje u chlapců v první dekádě života a v pubertě se tento poměr vyrovnává. U dospělých je častější výskyt u žen.

Astma je celoživotní chronické onemocnění dýchacích cest, které nelze zcela vyléčit, cílem je však účinná kontrola stavu onemocnění a jeho příznaků. jsou patrné již během prvních pěti let života dítěte. U dvou třetin tyto příznaky odeznívají ještě v předškolním věku. Zůstává však zachován sklon ke vzniku průduškového astmatu v období dospívání či v prvních letech dospělosti (Gamlin, 2003, Salajka, 2008).

Příčin vzniku astmatu je mnoho. Zvýšené riziko je patrné (zvláště alergická rýma, atopická dermatitida). K projevům astmatického onemocnění dochází v případě, že se ke genetickým faktorům přidají i vlivy prostředí. Mezi ně patří specifické a nespecifické podněty. jsou nejrůznější (roztoči, pylová zrna, částice z kůže a ze srsti zvířat, plísně, potraviny, hmyz aj.) dráždí průdušky a mohou vyvolat astmatický záchvat (tj. znečištěné ovzduší, smog, průmyslové zplodiny, faktory počasí - např. bouřky, aerosoly, bakterie, cigaretový kouř, nedostatečné větrání, mlha, studený a suchý vzduch, tělesná námaha, silné emoce, stres aj., Gamlin, 2003).

Astma se projevuje charakteristickým souborem příznaků, kdy se jedná o pocit ztíženého dýchání, výdechovou dušnost, a pískoty. Tento stav zhoršuje kvalitu života a znemožňuje dítěti uspokojovat vrozenou potřebu pohybu. Většinou se začne projevovat kvůli alergické reakci na nějakou látku ve vzduchu. U astmatického záchvatu dochází k poruše dýchání, vzniká častěji v noci a časně k ránu. Může dojít k hyperventilaci, tj. ke zrychlenému dýchání, dále se mohou objevovat závratě, brnění rukou a nohou, poruchy čití, svalové křeče aj.

na základě speciálních vyšetření, jakými jsou osobní a rodinná anamnéza, kožní testy na alergie, odběr krve a spirometrie (test měřící funkčnost plic). Pokud se astmatické onemocnění prokáže, je pacientovi nastolena symptomatická (úlevová) léčba. Ta spočívá ve zklidnění dýchacích cest, zvládnutí alergického zánětu a předcházení zužování průdušek. Léky na astma se nazývají antihistamika. Můžeme je rozdělit na úlevové a protizánětlivé (Petrů, Krčmová, 2006).

používá astmatik při záchvatu, potlačují akutní obtíže, působí rychle a krátkodobě zamezí projevům astmatu (Gamlin, 2003). působí dlouhodobě a preventivě proti projevům onemocnění. Součástí léčby je zvládnutí přidružených problémů, jako je panická reakce při astmatickém záchvatu, případná nadváha aj. Léčba astmatu musí být komplexní. Jedná se o farmakoterapii, psychoterapii, rehabilitaci, klimatoterapii, speleoterapii, otužování atd. (Schad, Haufs, 2008).