Zima je obdobím zvýšené nemocnosti dětí s astmatem

Vydáno:

Zhoršení zdravotního stavu u astmatiků se projevuje v období podzimu a zimy, kdy tito jedinci inhalují smog, studený vzduch aj. To vše způsobuje dechové problémy. V období od listopadu do dubna jsou velmi aktivní respirační viry a ideálně se šíří. K jejich aktivitě také přispívá počasí s teplotou kolem nuly. Počet dětí s astmatem stále stoupá, proto bude prospěšné uvést důležité informace týkající se tohoto onemocnění, a tím tak přispět k jeho prevenci, popřípadě předcházení zhoršení zdravotního stavu dětí s astmatem v prostředí mateřských škol (Fialová, 2012).

Zima je obdobím zvýšené nemocnosti dětí s astmatem
PhDr.
Ilona
Fialová
Ph. D.
odborná asistentka, Masarykova univerzita v Brně, katedra speciální pedagogiky
Astma
(asthma bronchiale) je v celosvětovém měřítku závažným problémem, který postihuje jedince v jakémkoli věku. V dětském věku (od 3 do 6 až 7 let) jde o nejzávažnější alergické onemocnění. Světové statistiky uvádějí, že se toto onemocnění častěji vyskytuje u chlapců v první dekádě života a v pubertě se tento poměr vyrovnává. U dospělých je častější výskyt u žen.
Astma je celoživotní chronické onemocnění dýchacích cest, které nelze zcela vyléčit, cílem je však účinná kontrola stavu onemocnění a jeho příznaků.
Příznaky zúžení průdušek
jsou patrné již během prvních pěti let života dítěte. U dvou třetin tyto příznaky odeznívají ještě v předškolním věku. Zůstává však zachován sklon ke vzniku průduškového astmatu v období dospívání či v prvních letech dospělosti (Gamlin, 2003, Salajka, 2008).
Příčin vzniku astmatu je mnoho. Zvýšené riziko je patrné
v rodinách alergiků a atopiků
(zvláště alergická rýma, atopická dermatitida). K projevům astmatického onemocnění dochází v případě, že se ke genetickým faktorům přidají i vlivy prostředí. Mezi ně patří specifické a nespecifické podněty.
Specifickými podněty
jsou nejrůznější
alergeny
(roztoči, pylová zrna, částice z kůže a ze srsti zvířat, plísně, potraviny, hmyz aj.)
Nespecifické podněty
dráždí průdušky a mohou vyvolat astmatický záchvat (tj. znečištěné ovzduší, smog, průmyslové zplodiny, faktory počasí - např. bouřky, aerosoly, bakterie, cigaretový kouř, nedostatečné větrání, mlha, studený a suchý vzduch, tělesná námaha, silné emoce, stres aj., Gamlin, 2003).
Astma se projevuje charakteristickým souborem příznaků, kdy se jedná o pocit ztíženého dýchání, výdechovou dušnost,
dráždivý suchý kašel
a pískoty. Tento stav zhoršuje kvalitu života a znemožňuje dítěti uspokojovat vrozenou potřebu pohybu. Většinou se začne projevovat kvůli alergické reakci na nějakou látku ve vzduchu. U astmatického záchvatu dochází k poruše dýchání, vzniká častěji v noci a časně k ránu. Může dojít k hyperventilaci, tj. ke zrychlenému dýchání, dále se mohou objevovat závratě, brnění rukou a nohou, poruchy čití, svalové křeče aj.
Děti mohou také zvracet, protože roztažené plíce tlačí na žaludek a dráždí ho. Do krevního oběhu se dostává méně kyslíku, což vzbuzuje pocit dušnosti (Gamlin, 2003, Špičák, Panzner, 2004, Salajka, 2008). Při usilovném vypuzování vzduchu z plic dochází k typickému sípavému zvuku. Zánět v dýchacích cestách způsobí jejich zúžení, zanícená sliznice produkuje více hlenu, který se u jinak zdravého jedince dostane ven z plic vykašláváním, u astmatika je vykašlávání hlenu velmi obtížné. Při astmatu je hlen čirý a může být i zpěněný. Onemocnění není provázeno horečkou.
První pomoc při astmatickém záchvatu:
 
uvolnit těsný oděv,
 
použít inhalátor (sprej) na astma, pokud je dostupný,
 
postiženého dát do polohy vsedě (Fowlerova poloha),
 
stále sledovat stav astmatika, pokud se nezlepšuje, je nutné zavolat lékařskou pomoc.
Diagnózu stanoví alergolog
na základě speciálních vyšetření, jakými jsou osobní a rodinná anamnéza, kožní testy na alergie, odběr krve a spirometrie (test měřící funkčnost plic). Pokud se astmatické onemocnění prokáže, je pacientovi nastolena symptomatická (úlevová) léčba. Ta spočívá ve zklidnění dýchacích cest, zvládnutí alergického zánětu a předcházení zužování průdušek. Léky na astma se nazývají antihistamika. Můžeme je rozdělit na úlevové a protizánětlivé (Petrů, Krčmová, 2006).
Léky úlevové
používá astmatik při záchvatu, potlačují akutní obtíže, působí rychle a krátkodobě zamezí projevům astmatu (Gamlin, 2003).
Léky protizánětlivé
působí dlouhodobě a preventivě proti projevům onemocnění. Součástí léčby je zvládnutí přidružených problémů, jako je panická reakce při astmatickém záchvatu, případná nadváha aj. Léčba astmatu musí být komplexní. Jedná se o farmakoterapii, psychoterapii, rehabilitaci, klimatoterapii, speleoterapii, otužování atd. (Schad, Haufs, 2008).
Doporučení pro pedagogy:
 
Prioritou terapie, na které se podílí rodiče i učitelé, je
uvést astma pod kontrolu
tak, aby se příznaky dušnosti nebo ztíženého dýchání neprojevovaly a neomezovaly dítě v jeho každodenních činnostech.
 
Úprava domácího i školního prostředí a
odstranění alergenu z přítomnosti dítěte
s astmatem je tím nejdůležitějším. Nezbytnou součástí je udržování optimálních teplotních (okolo 20 °C) a vlhkostních (40-50% relativní vlhkosti) poměrů. Velký důraz je kladen na nekuřácké prostředí. Měl by se dodržovat také tzv. protiprachový režim -
tzn. odstranit lapače prachu
(závěsy, záclony, koberce a čalouněný nábytek). Omezit styk se srstnatými zvířaty, především s kočkami, jejichž srst může vyvolat silnou alergickou reakci.
 
U dětí s astmatickým onemocněním se osvědčily
pobyty v lázeňských zařízeních
a ozdravovnách. Důležitým doplňkem v péči o astmatiky jsou pobyty v solných jeskyních a saunách. Další možnost poskytuje pobyt v polariu, kde klesá teplota pod -100 °C. Zdravotní problémy se zde léčí mrazem.
 
Příznivě také působí na zdravotní stav astmatika přímořské nebo vysokohorské léčebné pobyty,
letní ozdravné tábory
a speleoterapie. Prokazatelným pozitivním účinkem jsou
pravidelně prováděná dechová cvičení
a hra na hudební dechové nástroje. Také sport a pravidelný pohyb astmatikům pomáhá ke zlepšení funkce dýchacích cest. Mezi vhodné sporty patří například běh, plavání, cyklistika aj.
 
U astmatiků je velmi nutné, aby se důsledně vyléčili z každého onemocnění, zejména nachlazení a dalších onemocnění, která postihují dýchací cesty. Jen tak se dá snížit riziko vzniku astmatického záchvatu. V pylové sezóně je prospěšné omezovat pobyt v přírodě.
 
Nezapomínejme, že
astma může zhoršit také smích, zívání, pláč, kašel
nebo jiné vybočení z obvyklých způsobů dýchání. Patří mezi ně stres, úzkost, silná citová hnutí, jako jsou například hněv, rozrušení a nepřiměřená tělesná námaha.
 
Nakonec jen malé upozornění, že se jedincům s astmatem nesmí podávat léky obsahující aspirin. Naopak pravidelná konzumace cibule je významným bojovníkem proti astmatickému onemocnění (Bulletin SAAD, 2/2012).
 
Astma nesmíme nikdy podcenit. Je nutné vytvářet dětem s astmatem příznivé a pohodové školní prostředí, bez zbytečných stresových situací. Nezbytná je
důsledná komunikace s rodiči a vzájemná informovanost
o aktuálním zdravotním stavu dítěte.
LITERATURA
 
BULLETIN SAAD. Na pomoc rodině a škole. Brno: SAAD, 2/2012, s. 11.
 
FIALOVÁ, I. Specifika přístupů k dětem se zdravotním znevýhodněním. In: BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I. Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. 1. vyd. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-6044-9.
 
GAMLIN, L. Alergie od A do Z. Praha: Reader’s Digest Výběr, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-86196-44-5.
 
SALAJKA, F. Asthma bronchiale: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 1. vyd. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2008. ISBN 978-80-86998-26-8.
 
SCHAD, O., HAUFS, A. Astma: prevence a vhodná péče: zdraví a současnost. 1. vyd. Praha: Olympia, 2008. ISBN 978-80-7376-111-0.
 
ŠPIČÁK, V., PANZNER, P. (ed.). Alergologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2004. ISBN 80-7262-265-X.

Související dokumenty