Speciální třídy v mateřské škole

Speciální péče už není chápána jako něco degradujícího, ale naopak je přijímána pozitivně ve smyslu „dát dítěti to nejlepší“. Porucha, integrace, speciální potřeby, asistence, individuální péče a další - to jsou v dnešní společnosti již běžná slova. A jsme za to jistě rádi!

Samozřejmě na obou stranách rodičovského spektra lze najít výjimky. Někdo s tím, že se to samo srovná. Naopak někteří příliš a různými tabulkami, neuvědomují si individuální odlišnosti a hned se obávají nějaké poruchy. Není to nedbalost ani přehnaná úzkostlivost, ale většinou nebo jejich špatné pochopení. Obecně je však podle mých zkušeností přístup rodičů odpovědný, přiměřený potřebám dítěte a vstřícný k radám odborníků.

Ta je vhodná pro děti se středně těžkými postiženími či specifickými vývojovými obtížemi, při nichž není v podmínkách školy možná individuální integrace nebo by neumožnila optimální rozvoj jejich osobnosti a nezajistila maximální úroveň vzdělání a samostatnosti.

Při současných počtech dětí ve třídách mateřských škol je nutné vzít v úvahu i

Upřednostňování vzdělávání formou individuální integrace není z těchto důvodů v předškolním zařízení vždy ideální.

Jsou to především které mají nejrůznější a potřebují speciální podmínky pro své vzdělávání a výchovu. V tomto věku je důležitý menší kolektiv, a klidnější prostředí pro přirozený rozvoj ve všech oblastech. V takových podmínkách jsou lépe uspokojovány individuální potřeby, děti získávají pocit bezpečí a jistoty.

Snadněji se vyvíjí hlavně kognitivní funkce, a stresu. K tomu je potřeba speciální vzdělání pedagoga, někdy pedagogický asistent, ale také více času a klidu na individuální práci s dětmi, než je v běžné třídě možné.

Do mnoha dalších (škola v přírodě, sportovní činnosti, stravování, výlety atd.) se mohou děti ze speciální třídy zapojit mezi ostatní. Běžná mateřská škola, kde se nachází jedna nebo dvě speciální třídy, může takto kdy děti individuálně integrované v běžné třídě zase naopak docházejí do speciální třídy na některé nácviky. To je možné využít i pro děti s individuálními odlišnostmi, které nejsou ani integrované. tak zůstávají v přirozeném kolektivu vrstevníků v místě bydliště, nemusí dojíždět do často vzdálených speciálních zařízení a přitom mají zajištěny speciální vzdělávací potřeby. Touto formou může integrace vést až k inkluzivním podmínkám.

mají i rodiče těchto dětí. Někteří zjistí vývojové či zdravotní problémy svého dítěte až po nástupu do mateřské školy a jsou rádi, že dostane odbornou péči a podmínky pro celkový rozvoj tam, kde je zvyklé. Jiní a doporučením skupinové integrace.

I tito rodiče jsou rádi, že jejich dítě může navštěvovat mateřskou školu v místě bydliště se svými kamarády, a přitom v ní bude mít potřebnou speciální péči. Někdy mají rodiče jen obavy z vývojových problémů, například kvůli rodinné anamnéze, a v tomto případě volí preventivně.

Děti se středně těžkým nebo těžkým zdravotním postižením, které se vzdělávají v běžné mateřské škole formou skupinové integrace, jsou v maximální míře podle svých možností a schopností a mohou často pokračovat ve vzdělávání na běžných základních školách.

Některé potřebují plnou nebo částečnou většina musí mít ale v sociální oblasti bývají bez handicapu. To je důležité pro jejich další život a profesní uplatnění a tím i pro celou společnost.

je upraveno dle § 16 odst. 8 a § 16 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Ředitel školy může rozhodnout o zřízení takové třídy (nejlépe po dohodě se zřizovatelem), pokud jsou ve škole děti se zdravotním postižením, jejichž povaha to vyžaduje.

Podle formy zřizovatele je případně MŠMT. Zároveň podle § 7 odst. 6 musí být tato činnost školy zapsána v rejstříku škol (zápis nebo změna jsou upraveny v § 142 až § 149).

Při mateřských školách se zřizují nejčastěji případně obecně pro děti se zdravotním postižením, což mohou být smyslová postižení, tělesné postižení, mentální postižení, autismus, poruchy chování, opožděný psychomotorický vývoj, chronická onemocnění a další.

pro výchovu a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou obsažena hlavně ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, dále ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

Ve speciální třídě musí být alespoň jeden na kterou je třída zaměřena (ve třídě pro děti s vadami řeči je logoped apod.). Působit tam může i učitelka, která si doplní speciální vzdělání v rámci DVPP. Ve třídě může působit také (viz článek ve Speciálu 4/2011). Jejich kvalifikace je dána § 6, § 18, § 20 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. se odvíjí od stupně a druhu postižení dětí, třídního vzdělávacího programu, individuálních vzdělávacích plánů dětí a provozu třídy.

ve speciálních třídách je stanoveno v § 8 odst. 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Jedná se o současnou práci tří pedagogů se třídou, kde jsou děti s těžkým zdravotním postižením. Vyhláška č. 62/2007 Sb., která upravovala počty dětí a pedagogů přesně podle míry podpůrných opatření, stupně a druhu postižení, je od září 2009 zrušena.

Málo využívanou možností je který však není pedagogickým pracovníkem, ale může působit ve škole podle § 8 odst. 7 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Osobní asistence patří pod resort MPSV a je uvedena v § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

mateřské školy je dán § 10 odst. 1 vyhlášky č. 73/2005 Sb.a může být 6-14 dětí, v případě se jedná o 4-6 dětí. Speciální třídy bývají případně rozdělené do dvou skupin - mladší děti a předškolní děti. Někdy je také vhodné rozdělení podle typu a závažnosti postižení.

Z hlediska věku převládají ve speciálních třídách děti starší (předškolní) a děti s odkladem školní docházky. Dětí od 3 do 4 let je méně, protože se často jedná o které se odhalí až v průběhu docházky do mateřské školy, nebo v tak raném věku ještě není ukončena diagnostika a je upřednostněna Naopak před nástupem do školy je nutné v některých případech zintenzivnit speciální péči, proto tyto děti přecházejí na poslední rok nebo dva do skupinové integrace.

probíhá v rámci speciálního vzdělávání a je určeno na provoz třídy, speciální pomůcky, snížený počet dětí ve třídě, větší počet pedagogů a podobně. Kromě dotací na mzdy asistentů pedagoga, které jsou přidělovány krajským úřadem jiným způsobem, jsou tyto finance zahrnuty do (§ 161 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.).

Koeficient navýšení normativu kde se uvádí počet speciálních tříd, počet dětí, druh a stupeň postižení, potřebná podpůrná opatření atd. Z tohoto hlediska je potřeba věnovat velkou pozornost, aby škola obdržela normativy správně a pokryla jimi co nejvíce skutečné potřeby dětí s postižením.

Ředitel školy odpovídá za musí v součinnosti se zřizovatelem vzhledem k rovnému přístupu ke vzdělání zajistit z jiných zdrojů. vycházejí z přidělených financí krajským úřadům z ministerstva a situace jednotlivých krajů je různá. Někde odmítají zřizovatelé nebo školy kvůli nedostatečným finančním prostředkům přijímat děti z jiných správních oblastí. Speciální vzdělávání by však nemělo být vázáno jen na místo bydliště na území zřizovatele, protože je hrazeno navýšeným normativem z krajského, respektive státního rozpočtu.

Přijímání dětí se zdravotním postižením do speciálních tříd probíhá většinou současně s běžným zápisem do mateřské školy podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 73/2005 Sb.Nutné je a projednání se zákonnými zástupci dítěte. Při jednání s rodiči, zejména zdravotně postižených dětí, je vhodné nabízet jednat s nimi jako s partnery, domlouvat se na postupu, vysvětlovat jednotlivé kroky. Přístup z nadřazené pozice a formou direktiv bez vzájemné komunikace není správný profesionálně ani lidsky. Děti s postižením také chtějí „do školky mezi kamarády“ a v rámci komplexní předškolní přípravy to velmi potřebují.

Rodiče si najdou školu sami na internetu, doslechnou se o ní od jiných rodičů, dostanou informace na odborech školství nebo ve školských poradenských zařízeních. To platí pro případy, kdy je postižení již diagnostikováno a rodiče mají jasno, jakou formu vzdělávání pro své dítě požadují. Někdy to jsou i děti předškolní nebo s odkladem školní docházky z jiných mateřských škol, které speciální třídy nemají. a ředitel školy formu vzdělávání může začlenit již do rozhodnutí o přijetí či nepřijetí.

Tomuto rozhodnutí by mělo předcházet kterých by se měl za školu účastnit kromě ředitele i speciální pedagog, třídní učitelka a eventuálně asistent pedagoga:

Základem rozhodnutí je odborný posudek školského poradenského zařízení (speciálně pedagogického centra, pokud není v dosahu, tak pedagogicko-psychologické poradny), kde musí být případně pedagogické asistenci, musí tam být a míra podpůrných opatření rozpracovaná detailně v jednotlivých oblastech předškolního vzdělávání a výchovy, aby škola mohla zpracovat

pak musí poradenské zařízení provést podle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb.novou diagnostiku. Dále jsou nutné Vhodné, ale nikoliv nutné, jsou další odborné zprávy, aby si pedagogové mohli udělat vlastní představu o speciálních potřebách dítěte a připravit individuální výchovně-vzdělávací program dítěte. Tyto zprávy vyjadřují situaci dítěte jasně a objektivně, což rodiče někdy zcela pochopitelně nezvládají. Navíc může speciální pedagog ale po dohodě s nimi i s klinickými odborníky (logoped, psycholog), a koordinovat tak pro dítě komplexní péči, která může pokračovat dále na základní škole.

Po je pro dítě, rodiče i učitelky ideální, když maminka s dítětem přijde na návštěvu do budoucí třídy a všichni se navzájem seznámí. Dítě získá reálnou představu, kam půjde, vyzkouší si činnost v kolektivu, a získá větší jistotu. Přínosem je to také pro rodiče, učitelky i ostatní děti. bývá ve speciálních třídách náročnější než v běžných a je výhodou, když se všichni na první dny dopředu připraví.

V případě je dobré vysvětlit rodičům postižených dětí laskavým způsobem důvody a nabídnout jiné řešení nebo je poslat zpět do poradenského zařízení, které jim pomůže hledat další možnosti předškolního vzdělávání.

Další je v situaci, kdy se u dítěte přijatého do běžné třídy v průběhu docházky objeví podezření na vývojovou či jinou poruchu. Učitelka nebo speciální pedagog by měli citlivě a jejich řešení (není tím myšleno sdělování předpokládané diagnózy či vlastních závěrů). Následovat by měla Ideální je poskytnout rodičům kontakty, písemnou žádost s odůvodněním z hlediska školy a vysvětlit jim postup.

V situacích, kdy nebo s názorem pedagoga nesouhlasí, je nutné vyčkat, neodsuzovat jejich postoj, ale snažit se o dohodu nenásilným a odborným postupem, například n besedami, rozhovorem s jiným rodičem s podobnými zkušenostmi nebo konzultací s odborníkem ve škole. s tím mohou také pomoci. Jejich návštěva se dá spojit s plánovanou konzultací a sledováním dětí, které má škola v péči. Společnou snahou všech je zájem dítěte, ale pedagog musí vzít v úvahu emocionální zainteresovanost a přirozenou první reakci rodičů.

Rodiče potřebují v takových situacích čas a profesionální přívětivý přístup. Pouze ve výjimečných případech, kdy je jednání rodičů ve výrazném rozporu se zájmy dítěte, je ohrožen jeho zdravý vývoj a rodiče odmítají spolupráci, je možné se obrátit na odbor sociálně-právní ochrany dítěte s žádostí o pomoc. Ta by však také měla být vedena citlivě a s cílem situaci dítěte v rámci rodiny a školy klidně vyřešit.

Pokud rodiče zajistí donesou odbornou zprávu a návrh další péče, může být jeho součástí zařazení do skupinové integrace, zvláště když škola speciální třídu má, a dítě tak neohrozí přemístění do jiného prostředí. pokud to umožňují podmínky a obsazenost školy. Podkladem je § 1a odst. 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb.

Postup je obdobný jako u zápisu do mateřské školy, jen není potřeba vystavovat rozhodnutí o přijetí, pokud je dítě z vlastní školy. Když přichází z jiné školy, musí se provést Jediné, co se nedá během školního roku změnit, je a tedy normativ na dítě. V každém případě by ihned po zjištění speciálních potřeb dítěte měla být přijata doporučená podpůrná opatření pro jeho vzdělávání a výchovu (většinou jedna z forem integrace). Někdy trvá diagnostika delší dobu, což však nebrání provádění nebo alespoň individuální podpory dítěte v rámci třídy podle § 33 školského zákona.

Pro každé integrované dítě musí škola zpracovat ve spolupráci s poradenským zařízením a rodiči (dále také „IVP“). Podrobnosti k vytvoření a realizaci jsou v § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.Vzhledem k menšímu počtu dětí ve speciálních třídách není problémem individuální sledování, evidence a a speciálního pedagoga. Mnohdy se na této činnosti podílí i zkušený pedagogický asistent.

Samozřejmé jsou také konzultace ze strany poradenského zařízení. a průběžně doplňován a upravován podle vývoje a potřeb dítěte. Ve speciální třídě mateřské školy však nesmí podle § 8 odst. 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb.přesáhnout

Každá škola, která má speciální třídy, by měla mít tuto (dále také „ŠVP“). Speciální třída si pak jednotlivé činnosti rozpracuje (dále také „TVP“). Oba dokumenty by měly být v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Do TVP se zařazují navíc k nápravě postižených funkcí, k vyrovnávání deficitů ve vývoji a speciálně pedagogická výuka včetně domácí přípravy a spolupráce s rodiči i odborníky. V průběhu dne by však měl být dostatek volného času a odpočinkové relaxace podle potřeb a schopností dětí.

TVP by měl mít prostor i pro změny podle přirozeného zájmu a spontánních reakcí dětí na situace v průběhu roku. Jinak by měl strukturou korespondovat s TVP v běžných třídách, aby byla možná v rámci jednotlivých tříd i celé školy. Takové propojení by měl zajišťovat právě ŠVP.

Ačkoliv se zřízení a provoz speciálních tříd mohou zdát složité, přinášejí speciální třídy Například:

Zřizovatelé a ředitelé mateřských škol reagují na požadavky rodičů a aktuální situaci, proto se v poslední době v odborné literatuře objevují i takovéto pozitivní informace: (Hájková, V., Strnadová, I., 2010).