Mgr. Ilona Hulínová

Jak zazní hned v úvodu, kniha je určena především vychovatelům a vychovatelkám – pedagogům mateřských škol, jejichž pracovní vytížení, široké spektrum odpovědnosti a nutnost regenerace autorka osobně zná. Sděluje čtenářům i to, jak jóga a mindfulness pomohly jí samotné a že cvičení není na výkon, ale cesta, jak poznat sebe, rozumět sama sobě, zrelaxovat tělo i mysl a vnímat dění kolem sebe z jiného úhlu.

Už při pohledu na titulní stranu působí kniha vesele, pozitivně a výukově. I název odpovídá náplni a určení pro děti od tří do šesti (příp. sedmi) let. V předmluvě...

Prosím o zodpovězení dotazu, jak postupovat v případě, kdy dítě z MŠ vyzvedává zákonný zástupce (nebo pověřená osoba) a je pravděpodobně v podnapilém stavu (nebo pod vlivem návykových látek)? Jak má učitelka MŠ správně postupovat? Musí x může dítě předat? Pokud má obavy o zdraví a bezpečnost dítěte, jak má postupovat? Jak je to legislativně správně? 

Co je logopedická depistáž? Orientační vyšetření vývoje řeči, které se provádí většinou v mateřských školách pro vybranou skupinu dětí. Jaký je cíl depistáže? Včasné zahájení odborné logopedické péče a tím snížení následků narušené komunikační schopnosti po nástupu do základní školy. Závěrem bývá shrnutí: vývojově v normě, doporučena logopedická prevence nebo návštěva logopeda, případně SPC. Jaké jsou podmínky depistáže? Žádost školy na odborném pracovišti, nabídka rodičům vybraných dětí a jejich souhlas s vyšetřením. Samozřejmě zajištění prostoru a organizace v den vyšetření ve škole.

Co je logopedická depistáž? Orientační vyšetření vývoje řeči, které se provádí většinou v mateřských či základních školách pro vybranou skupinu dětí. Jaký je cíl depistáže? Včasné zahájení odborné logopedické péče a tím snížení následků narušené komunikační schopnosti při dalším rozvoji a vzdělávání. Závěrem bývá shrnutí: vývojově v normě, doporučena logopedická prevence nebo návštěva logopeda, případně SPC. Jaké jsou podmínky depistáže? Žádost školy na odborném pracovišti, nabídka rodičům ohrožených dětí a jejich souhlas s vyšetřením. A samozřejmě zajištění prostoru a organizace v den vyšetření ve škole.

Na konci každého června rodiče děkují učitelkám za celoroční práci. Ale nepřicházejí jen za pedagogy! Nezapomínají ani na kuchařky, uklízečky, školnici a hospodářku. Mnozí rodiče se s nimi setkávají ve škole osobně, vnímají je jako součást kolektivu a také děti doma mluví o „tetách“.

Ze třídy se ozval radostný výkřik paní učitelky: "Jedli i tu zelenou!" Pak už bylo slyšet zpěv: "Pavlíku, Pavlíku, voní ti to v rendlíku, Michale, Michale, voní to v kastrole, Haničko, Haničko, voní to tu..." To si kuchař Bertík prozpěvoval s dětmi při vaření.

Šikula je logopedický maňásek, takže už je jasné, o čem budou následující řádky. O logopedii, češtině a Chorvatsku. A také o našich krajanech a především o českých školách. Na podzim loňského roku nás - mne jako logopeda a logopedickou asistentku Evu Košátkovou - oslovila zástupkyně starosty Prahy 15 paní Jitka Kolářová, zda bychom nejely ukázat logopedickou prevenci a nápravu do českých škol ve městě Daruvar v Chorvatsku a zúčastnily se s aktivním příspěvkem jejich celostátní konference.

Slovo outdoor v současném slovníku už zdomácnělo, i když ve spojení s logopedií není běžné. Pobyt venku je každodenní aktivitou v programu mateřské školy a jeho kvalita i kvantita je sledovaná nejen Českou školní inspekcí, ale i rodiči. Jak tento čas využít ke vzdělávání a zároveň ho dětem zpestřit? A ještě k tomu přidat dnes tak potřebnou logopedickou péči?

Logopedická prevence a interaktivní tabule jsou dnes ve školství často používaná slova. Časté ale není jejich praktické spojení a využití v praxi. Logopedická prevence patří hlavně do předškolního období dětí v mateřských školách, zatímco interaktivní tabule je spíš záležitost výuky žáků v základních a dalších typech škol. Situace se však mění. Poruchy řeči bohužel přetrvávají čím dál tím více také u školáků a s jejich následky musí počítat především učitelé na 1. stupni základních škol. Zájem o informační technologie (dále IT), jejich využití jako učební pomůcky a motivace se zase rozšiřuje do mateřských škol (dále jen MŠ), které k tradičním a osvědčeným metodám a postupům přidávají nové možnosti.

Zájmové projekty a odborné programy zaměřené na prevenci a nápravu některých vývojových poruch, se kterými se v mateřských školách často setkáváme, mohou být začleněny do školního vzdělávacího programu (dále ŠVP). Odpovídá to i hlavním principům Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). Jako podpora správného vývoje jsou tyto aktivity vhodné v předškolním období pro všechny děti. Stěžejní význam mají v zařízeních, která integrují individuálně nebo skupinově děti s postižením.

Jinými slovy orofaciální anomálie - tedy odlišnosti ve vývoji úst a tváří včetně dutin. Patří sem kosti, svalstvo i sliznice a jedná se o poruchy orgánové i funkční. Některé z těchto poruch se v mateřských školách objevují často, ovlivňují celkový vývoj dětí a hlavně řeči. Bohužel bývají podceňovány, takže k intervenci dochází pozdě. Na léčbě a nápravě se podílí řada odborníků z resortu školství a zdravotnictví.

V posledních letech se zvyšuje zájem rodičů o speciální péči v běžných mateřských školách. Čím to je? Stoupají nároky na předškolní dovednosti. Rodiče přemýšlejí už v předškolním věku dětí o jejich vzdělávání, roste jejich informovanost o vývojových poruchách a snaha je včas řešit. Také si zvykli vybírat školu pro děti podle svých představ a potřeb.

„Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.“ Název jedné z knih Roberta Fulghuma není neznámý a ve své podstatě se s ním dá i souhlasit. „Předškolní vzdělávání vytváří předpoklady pro pokračování ve vzdělávání.“ Citaci ze školského zákona o cílech předškolního vzdělávání také všichni známe a jistě s ní souhlasíme.

„Na tom Martinovi je něco zvláštního“, nejistě si povzdechla už poněkolikáté paní učitelka ze třídy předškoláků. „Příchod do školky skoro pokaždé provázejí zmatky. Když se ustálí, chvíli se snaží vnímat pokyny a hrát si a pracovat s ostatními. Nevydrží to dlouho. Pořád mění hračky, činnosti, přebíhá mezi skupinkami dětí, zkouší se zapojit do jejich hry, ale jaksi nešikovně. Často přejde do destrukce, ale spíš ze zoufalosti než ze zlého úmyslu. Při řízené činnosti nevyposlechne zadání úkolu do konce, jedná zbrkle, polovičatě, potom už jen napodobuje ostatní. Není schopen stát v řadě, uspořádat si sled činností, věčně se nechá rozptylovat podněty, které jsou v danou chvíli naprosto nepodstatné. Téměř se neorientuje v čase, v prostoru, na ploše. Má zmatek ve svých věcech, stále něco hledá a nenachází, zapomene totiž, co potřebuje. Jeho kresba je trochu žalostná, ale někdy až dojemná. Citově je hodně nevyrovnaný, smích i pláč jakoby měl v jedné přihrádce. Tak ráda bych ho chválila, abych ho povzbudila, ale je opravdu nesnadné takové situace zachytit. Bojím se o něj, potřebovala bych znát příčinu jeho projevU. Pak bych snad mohla jednat a pomoci mu cíleněji, měli bychom pohodu oba. Rodina si také neví rady.“

Současně s nástupem možnosti integrace dětí s postižením do běžného vzdělávacího proudu vyvstala potřeba posílení pedagogických pracovníků v integrujících školských zařízeních.

Pro vývoj řeči z ontogenetického hlediska je nejdůležitější období od narození po nástup do školy. V této době se řeč přirozeně vyvíjí, je dobře přístupná změnám a snadno a automaticky se upevňují nové návyky.