Cílený pohyb dětí v mateřské škole sehrává klíčovou roli nejen v rámci všestranného rozvoje dětí, ale také jako podpora školní zralosti a prevence poruch chování a učení. Vzhledem k tomu, že vše je provázané, je třeba tedy pro komplexní rozvoj dětí vnímat příslušné souvislosti. Tedy i to, že funkce nezbytné pro čtení, psaní a počítání vycházejí mimo jiné i z hrubé motoriky.
Pohybem v MŠ pro rozvoj dětí a přípravu na školní docházku
Mgr.
Petra
Poláková
lektorka jógy, terapeutka Neuro-vývojové stimulace, ředitelka Institutu náprav neurovývojových poruch, z. s.
Jak dokládají někteří speciální pedagogové: bez správně zapojených velkých svalů (zádové svaly) neprobíhá správně jemný pohyb prstů, jemná motorika a grafomotorika. Obdobně pokud chceme trénovat u dětí motoriku mluvidel, musíme v prvé řadě tělo srovnat „od prstů u nohou“. To, jak dítě drží rovnováhu a jaké má držení těla, odráží jeho neuromotorickou zralost, tedy i jeho schopnosti prostorové orientace, vnímání vlastního těla, pravo-levé orientace či grafomotorické schopnosti. Vše se dá hravě trénovat, protože hravost a radost je v tomto věku zásadní. Cvičení v předškolním věku je přitom nejefektivnější.
Počty dětí s logopedickými problémy a poruchami chování a učení přibývá. Je zřejmé, že tyto obtíže zatěžují dítě, rodiče, ale i pedagogy, kteří se dětem každodenně věnují. Ti, kdo se pohybují v oblasti výchovy a vzdělávání, se shodnou na tom, že pohyb je pro děti nesmírně důležitý. Řada pedagogů má povědomí o tom, že se cíleným pohybem rozvíjí funkce nutné pro čtení, psaní a počítání. Obecně se však ví poměrně málo o tom, že cílený pohyb může být součástí strategie vedoucí ke zlepšení průvodních jevů tzv.