Několik poznámek k přechodům dětí z mateřské školy do základní školy

Česká školní inspekce v uplynulém školním roce navštívila v rámci komplexní inspekční činnosti celkem 862 mateřských škol, v nichž hodnotila zejména podmínky, průběh a výsledky vzdělávání dle hodnoticích kritérií vycházejících z modelu tzv. kvalitní školy. V rámci těchto hodnoticích inspekčních akcí byla pozornost věnována také aktuálnímu tématu, kterým je přechod dětí z předškolního (preprimárního) do základního (primárního) vzdělávání.

Na základě zjištění z inspekční činnosti lze konstatovat, že většina mateřských škol přípravě dětí na přechod do základního vzdělávání věnovala v minulém školním roce adekvátní pozornost a realizovala také řadu aktivit, které tuto připravenost podporovaly. Kvalita a efektivita těchto cílených činností byly však v jednotlivých mateřských školách velmi rozdílné. Vzdělávacími aktivitami, které velmi efektivně podporovaly osobnostní rozvoj dětí před jejich nástupem do základní školy, byly například:

Naproti tomu v některých mateřských školách k diferenciaci vzdělávací nabídky v průběhu vzdělávání a ke stanovování přiměřeně náročných vzdělávacích cílů vzhledem k pokrokům jednotlivých dětí nedocházelo. Dominantní metodou práce s předškoláky byly často pracovní listy bez výraznější diferenciace náročnosti vzhledem k individuálním předpokladům dětí. Rovněž logopedická prevence byla v některých mateřských školách nahodilá až minimální. Mateřským školám se ne vždy dařilo vhodně zařadit cílenou přípravu dětí na vstup do 1. ročníku základní školy do organizace dne. Malá pozornost byla věnována správnému úchopu psacího náčiní i psychohygienickým zásadám (např. správnému sezení).

Mezinárodní studie ¹⁾poukazuje na nutnost spolupráce mezi institucemi, které předškolní a základní vzdělávání zabezpečují, ale také na nutnost úzké spolupráce pedagogů. Ukázalo se, že a často byla pouze formální. Spočívala zejména v aktivitách, během nichž se děti seznamovaly s prostředím i budoucími spolužáky a získávaly důvěru ke škole. Šlo například o vzájemné návštěvy dětí v základních školách a žáků základních škol v mateřských školách nebo o realizace společných akcí (výlety, kulturní a sportovní akce, vystoupení, besídky apod.). Chyběla však cílená spolupráce pedagogů mateřských a základních škol, vzájemná znalost rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé stupně vzdělávání, což se dále promítlo do neznalosti cílů vzdělávání včetně metod a forem práce. Tato skutečnost se odrážela v chybějící návaznosti mezi mateřskou školou a základní školou. Jen ojediněle byl zjištěn zájem učitelů základních škol o seznámení se se způsobem pedagogického přístupu a výsledky práce v mateřské škole.

Účelnější a častější spolupráce probíhala v případě spojených subjektů mateřských a základních škol nebo při jejich blízkosti (např. vzájemná informovanost o úspěšnosti dětí, podpora čtenářské a matematické gramotnosti apod.). Výjimečně se pedagogové základních škol účastnili schůzky rodičů v mateřských školách, na které zákonné zástupce dětí informovali o požadavcích kladených na děti při jejich vstupu do 1. ročníku základní školy.

Dle ²⁾ by mateřské školy měly sledovat a vyhodnocovat úspěšnost svých dětí při ukončování předškolního vzdělávání a aktivně s výsledky pracovat v zájmu jeho zkvalitňování. Zhruba dvě třetiny ředitelek mateřských škol (65,7 %) České školní inspekci potvrdily, že sledují a vyhodnocují, jak si děti, které prošly jejich vzděláváním, vedou v základní škole, zbylá třetina nikoliv. Česká školní inspekce hodnotila v 77,6 % mateřských škol tuto činnost na očekávané úrovni, ve 14,0 % na úrovni vyžadující zlepšení, v 0,7 % jako nevyhovující a jen 7,7 % mateřských škol dostalo hodnocení výborné. Důležité je však také zjištění, že i když je úspěšnost dětí v základních školách nějakým způsobem sledována a vyhodnocována, mateřské školy využívají této zpětné vazby pro systematické plánování svých vzdělávacích strategií jen výjimečně.

Úspěšnost dětí v základním vzdělávání by mělo dle strategií Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podpořit i zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání. Česká republika se tak zařadila mezi některé státy, které mají rovněž stanoveno předškolní vzdělávání pro děti od pěti let jako povinné, např. Chorvatsko, Řecko nebo Nizozemí. Některé státy určují pro povinné předškolní vzdělávání ještě nižší věkovou hranici, například Maďarsko a Mexiko 3 roky, Švýcarsko a Lucembursko 4 roky. Naopak např. v Dánsku, Finsku a Polsku je nastaveno povinné vzdělávání od 6 let a základní vzdělávání od 7 let. Ve Švédsku je dokonce povinné vzdělávání určeno až od 7 let (snížit věkovou hranici na šest let ale plánují).

Česká školní inspekce bude ve školním roce 2017/2018 mimo jiné zjišťovat, Budeme hodnotit a kontrolovat, jaký účinek má zavedení posledního povinného ročníku mateřské školy na její fungování, organizační a personální zajištění a výchovně-vzdělávací činnosti. Tématu přechodu z preprimárního do primárního vzdělávání však bude adekvátní pozornost věnována i nadále.