Reakce na článek Davida Čápa

Vydáno:

Někteří poradenští kolegové mě upozornili na kritický článek Davida Čápa „V čem je metodický pokyn k řešení šikanování opravdu nový?“, který vyšel v nultém čísle Školního poradenství v praxi. Když jsem si ho přečetl, byl jsem udivený malou objektivitou autora. Rovněž mě zaskočila devalvující forma textu, na jehož počátku je uveden velmi nezdařený dokument MŠMT, který s metodickým pokynem (dále též MP) vůbec nesouvisí, a na závěr je doporučeno využít nové proudy, přičemž ovšem není řečeno jaké. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl nabídnout čtenářům krátkou informaci z jiného úhlu pohledu.

Reakce na článek Davida Čápa
„V čem je nový metodický pokyn k řešení šikanování opravdu nový?“
PhDr.
Michal
Kolář
 
etoped a psychoterapeut
Ve svém textu se zaměřím na podstatu problému a na možné pozitivní vyústění sporu. Nicméně si neodpustím aspoň malou reflexi „postřehů“ Davida Čápa. Jeho kritiku vnímám jako vypíchnutí dílčích věcí bez porozumění podstatě věci a bez hlubšího kontextu. Zdůrazňuje a objevuje věci, které jsou naprosto samozřejmé. Například tvrdí, že ochrana oběti v různých scénářích první pomoci (kde se pracuje pod časovým tlakem) je závažnou chybou. Musíme podle něj ochraňovat i agresory a svědky. Samozřejmě že se s ochranou svědků a dalších žáků počítá. Nicméně primární je ochránit žáka, který je bezprostředně v ohrožení zdraví, a proto je to uvedeno jako zvláštní bod.
Zpochybnění novosti MP není namístě
Nejdříve je nutné říci odborníkům, kteří se šikanou hlouběji nezabývají, že nejúčinnější způsob, jak řešit šikanu ve škole, je celoškolní intervenční program. Nic lepšího nelze vymyslet. Na tom se shodují odborníci na celém světě. Těžiště nového MP spočívá právě v nabídce vytváření takového programu. To v dřívějších MP nebylo. To je zásadní změna, která posouvá možnost řešení šikanování do jiného rozměru. Z tohoto důvodu nemůže být MP ani novější.
K tomu malá poznámka. MP se opírá o zkušenosti s
Hradeckým školním programem proti šikanování,
jehož výsledky patří mezi nejlepší na světě (podrobněji Kolář, 2009, 2009, 2011, 2013). Je tedy dobře, že takovou metodiku máme a můžeme ji využít. Jsem přesvědčen, že základní směr řešení šikany v Česku je správný. Zavádění školních programů do škol je samozřejmě těžký úkol a je nutné na tom dlouhodobě pracovat.
Doplním ještě některá fakta. Text má oproti dřívějším MP odbornou koncepci a logickou strukturu, na kterou jsou „zavěšeny“ konkrétní praktické zkušenosti a doporučení. Materiál je zaměřen ryze na řešení šikanování. Nezabývá se obecnou prevencí rizikového chování, jak to bylo v minulých MP. To vedlo k nahodilým „babským radám“ z různých oblastí prevence. Výhodou textu je rovněž to, že se v něm v budoucnosti počítá s propojením s
Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování
(k tomu zatím nedošlo).
V textu, jehož obsah i rámec vycházejí z ověřené metodiky školního programu proti šikanování, je řada nových věcí. Uvedu alespoň některé zásadní změny, které jsou podle mého názoru užitečné pro praxi:
 
V MP jsou stanoveny srozumitelně a přehledně minimální požadavky na řešení šikany, které musí splnit každá škola. Za 1..., 2..., 3... Je to důležité pro školy, ČŠI, ale i pro rodiče.
 
V textu je uceleně zpracovaná účinná a bezpečná první pomoc při řešení šikanování. Spočívá mimo jiné v tom, že proškolený pracovník - zejména metodik školní prevence - kvalifikovaně odhadne stadium a formu šikany a rozhodne, zda řešení zvládne škola sama, nebo si povolá odborníka specialistu. Zkušení čeští odborníci hodnotili tuto novou metodiku jako velmi užitečnou (viz např. Prevence č. 8/2011). Faktem je, že nová metodika přispívá k bezpečnosti a účinnosti řešení a mají o ni zájem i kolegové ze zahraničí.
 
Dokument definuje nezbytné součásti školního programu proti šikanování. Dále nastiňuje kroky, jak tuto nejúčinnější ochranu dětí před šikanou ve škole vytvářet.
Dílčích změn je opravdu hodně. Uvedu jen některé příklady. Do metodiky řešení šikanování je zakomponována
kyberšikana
. Zpracovány jsou rovněž zvláštnosti řešení šikany v mateřské školce. Nastíněny jsou
požadavky pro organizace poskytující poradenské služby
(tedy i intervenční programy pro třídy, kde je šikana). A to požadavky jak vůči škole, tak i rodičům.
MP není dílem jednoho autora, je výsledkem týmové práce a inspirativních připomínek řady organizací
MP je výsledkem týmové práce - pracovníků z MŠMT, ČŠI, odborníků z poradenské praxe a ze škol, ale i Jany Udatné, manažerky projektu  Minimalizace šikany,kterou David Čáp odborně respektoval. Spojovala je vize nového proudu v projektu
Minimalizace šikany II.
Oceňuji to, že text byl připomínkován mnoha organizacemi - odborníky ze škol, PPP, SVP, SPC, OS atd. Několikrát byl revidován, což bylo určitě k dobru. Dne 4. 12. 2013 proběhla konference MŠMT s velkým počtem účastníků, kde jsem o MP referoval. Zpětné vazby kolegů odborníků (krajských metodiků, okresních metodiků a školních metodiků prevence, výchovných poradců atd.), kteří skutečně řeší šikanu v praxi, byly jednoznačně pozitivní. Závěr konference: MP je užitečný pro praxi.
Doporučení nových proudů Davidem Čápem je nekonkrétní. Je škoda, že nenabídl informaci, jak MP zřetelně posunout k lepšímu.
Nerozumím tomu, co měl David Čáp „novými myšlenkovými proudy“ na mysli. Snad to měli být kolegové z projektu
Minimalizace šikany II
1). Někteří z nich, mezi něž David Čáp patřil, mluvili o tom, že půjdou vlastní cestou a budou vytvářet nové věci. (Pozoruhodné je, že to byli lidé, kteří neměli žádné nebo pouze malé praktické zkušenosti s řešením šikanování.) Nicméně v užším týmu tvorby nového MP byli tři „mišáci“. To je snad dost. Samozřejmě že nemohu zcela vyloučit, že David Čáp měl na mysli světové proudy, které by nás v Česku mohly obohatit. Ať už je to jakkoliv, chci poprosit Davida Čápa, aby vysvětlil, co myslel termínem nové proudy. A jestliže zná recept, jak se dá MP zásadně posunout k lepšímu, budu velmi rád, když to napíše konkrétně. Velice to ocením.
Závěr
Tvorba MP byla týmovou záležitostí, kdy všem šlo to, aby text byl co nejvíce užitečný pro praxi řešení šikanování. Tento úkol je trvalý a stále otevřený nadšencům, kterým není utrpení šikanovaných dětí lhostejné.
Nový
Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování
(2013) je důležitý dokument, který je užitečný zejména pro lidi, kteří mají o problém řešení šikany zájem. Takových je už v současné době hodně. Pro odborníky ve školním poradenství, kteří mají řešení šikany v náplni práce, je znalost MP nezbytná.
ZDROJE
 
KOLÁŘ, M. Skrytá podstata nejúčinnějšího školního programu proti šikanování v Česku. Sociálna prevencia, č. 2, 2013.
 
KOLÁŘ, M. Výcvik odborníků v léčbě šikany. Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií, 2013.
 
KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál, 2011.
 
KOLÁŘ, M. Diagnostika a léčba šikanování v Praxi. In PHILIPPOVÁ, L., JANOŠOVÁ, P. (eds.). Šikana jako etický, psychologický a pedagogický problém. Sborník z konference konané 19. 3. 2009 v Praze. Brno: Tribun EU, 2009.
 
KOLÁŘ, M. Intervenční programy proti školnímu šikanování v zahraničí a ČR. In:
Prevence násilí mezi dětmi.
Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Brně 23. 1. 2009. Brno, 2009.
 
Metodický pokyn k řešení šikanování na školách a školských zařízeních
č. j. MSMT-22294/2013-1.
POZNÁMKA REDAKCE
Článek reaguje na nulté číslo Školního poradenství v praxi. V případě zájmu o zaslání nultého čísla pište na adresu mondekova@wolterskluwer.cz nebo volejte na 246 040 475.
 

1) V tříletém projektu MiŠ - Minimalizace šikany (2005-2007) jsem dělal odborného garanta. Na projektu Minimalizace šikany II jsem však již neparticipoval.

Související dokumenty