Kariérové poradenství může mít širší dopady pro společnost

Ke kariérovému poradenství jsem se dostal náhodou. Po studiu psychologie a VŠE v Praze jsem odešel do Francie, kde jsem našel práci v poradenském centru pro dospělé. Tam jsme poskytovali službu bilance kompetencí, která nese v České republice název bilanční diagnostika, ale francouzský přístup je oproti tomu českému značně odlišný. Pracoval jsem tam asi čtyři roky a pak jsme se přestěhovali v roce 2012 na Slovensko, kde jsme spustili projekt zavádění bilance kompetencí s našimi úřady práce. Později jsem se nechal zaměstnat na slovenském ústředí práce jako metodik a měl jsem na starosti odborné a poradenské služby. V roce 2014 slovenská komunita poradců založila Združenie pre kariérové poradenstvo a rozvoj kariéry, které neustále roste. V 2016 jsem převzal předsednictví po Štefanu Grajcárovi a dnes sdružujeme přibližně 80 firemních i individuálních poskytovatelů kariérového poradenství v oblasti školství, služeb zaměstnanosti a ze soukromého sektoru.

Bilance kompetencí je přístup, který sice může obsahovat psychodiagnostické metody, ale od 80. let, kdy ve Francii vznikl, se podstatně vzdálil od diagnostických metod a je zaměřený hlavně na mapování a dokumentaci nabytých dovedností. Oproti tomu česká bilanční diagnostika vychází velmi silně z psychodiagnostického přístupu, zaobírá se dost povrchně kompetencemi konkrétního člověka a velmi málo bere v úvahu jeho sociální a ekonomický kontext. Bilance kompetencí je poradenský proces, který může trvat od 18 do 25 hodin a skládá se z individuálních rozhovorů a skupinových setkání. Po úvodní fázi, kde se analyzuje zakázka klienta, následují individuální a skupinové aktivity, které vedou k vytvoření portfolia kompetencí. Pomáháme klientům identifikovat a dokumentovat, a někdy dokonce i zhodnotit své dovednosti, které získali ve svém životě. Cílem bilance kompetencí je pomoci klientovi naformulovat alespoň dva realistické kariérové cíle a doprovodit je akčním plánem. Těžištěm je portfolio, jinak jde o standardní kariérový proces s důrazem na identifikaci a dokumentaci kompetencí.

U nás na Slovensku dlouhodobě narážíme na kulturní problém, že se kariérové poradenství na školách vnímá tak, že má být zaměřené na podporování žáků v procesu volby, proto je kariérové poradenství vnímáno jako jednorázová intervence. Jednoduše pomáháme mladému člověku vybrat si školu. I v zákoně je kariérové poradenství popsáno tak, že je jeho cílem slaďovat zájmy žáka s požadavky trhu práce. Až v posledních dvou letech se začalo mluvit o kariérové výchově, ale zatím to zůstává v dost teoretické rovině. Asi největší překážkou je, že stát namísto toho, aby investoval do posilování kapacit, které tu už existují ve formě výchovných poradců a pedagogicko-psychologických poraden, produkuje národní projekty, jejichž výstupem jsou různé metodiky a nástroje, které často končí v šuplíku. Nevím, jak je to v ČR, u nás má výchovný poradce na kariérové poradenství asi dvě hodiny týdně, takže proces kariérového poradenství probíhá tak, že žákům rozdá brožurky, v lepším případě psycholog zadá celé třídě nějaký test a potom jim k tomu poskytne výsledky, ale kariérová výchova jako taková téměř neprobíhá.

Pro dospělou klientelu jsou dnes suverénně největším poskytovatelem kariérového poradenství služby zaměstnanosti, tedy úřady práce, kde od roku 2014 pracujeme na metodickém rozvoji, vzdělávání poradců a budování kapacit. Prostřednictvím národních projektů se počet kariérových poradců více než zdvojnásobil a dnes je vybraným cílovým skupinám na úřadech práce poskytován kariérový poradenský program v rozsahu 30 až 40 hodin, pokud se tedy jedná o osoby do 29 let a dlouhodobě nezaměstnané. Tento program je systematický a strukturovaně zaměřený na rozvoj dovedností řízení kariéry, ty dokážeme diagnostikovat na úvodu procesu prostřednictvím jednoduchého dotazníku, který nám umožní zacílit službu na konkrétní potřeby klienta. Dovednosti jsou samozřejmě zaměřené na vyhledávání zaměstnání, ale také například na lepší sebepoznání nebo akční plánování. Dnes je na Slovensku více než 450 kariérových poradců poskytujících takovéto služby. Pokud ale nejste nezaměstnaný registrovaný na úřadě práce, tak k takovému kariérovému poradenství nemáte přístup. Neziskový sektor u nás není tak rozvinutý jako v ČR ani u nás neexistují taková krajská centra jako Info Kariéra v Plzni nebo Vzdělávání VŠEM v Brně.

Přestože Francouzi nejsou kdovíjak pokrokoví v tomto směru a dlouhá léta probíhalo ve Francii kariérové poradenství s důrazem na psychodiagnostiku, při poslední kurikulární reformě v roce 2016 zavedli i oni téma kariérového poradenství do vzdělávání, a to jako průřezové téma. K tomu existuje soubor metodických materiálů do všech předmětů a zároveň online nástroj pro každého žáka, kde si může vytvářet své portfolio a sledovat svůj pokrok při rozvoji dovedností plánovat svou kariéru. To je u nich velký pokrok a věřím,že u nás také proběhne. A u dospělých si musíme uvědomit, že kariérové poradenství nebude nikdy fungovat, dokud nevznikne model spolufinancování ze strany státu. Toto Francouzi pochopili už před 30 lety, kdy zavedli bilanci kompetencí do zákoníku práce jako právo každého občana. Dnes každý občan v momentě vstupu na trh práce získá individuální vzdělávací účet, jehož prostřednictvím si může podle vlastní potřeby a iniciativy zaplatit poradenskou službu a následně vzdělávání. Každý občan disponuje virtuálním vzdělávacím účtem, který se každým rokem nabíjí kreditem ve výši přibližně 600 eur (maximálně je možné kredit kumulovat pět let do výše 3 000 eur), a má k dispozici aplikaci, kde lze sledovat stav účtu a kde jsou nabízeny různé formy akreditovaného vzdělávání a základní služby e-guidance (poradenství na dálku), tedy nabídka kariérového poradenství a kurzů, na které je možné se rovnou přihlásit a zaplatit kurzovné. Zároveň s tímto systémem vybudovali i veřejnou síť kariérových poradenských služeb, kdy v každém kraji „vysoutěžili“ dodavatelskou organizaci, která poskytuje poradenské služby zadarmo pro všechny dospělé v daném místě, a tím vznikla jednotná značka, kterou stát aktivně propaguje.

U nás bohužel převládá dojem, že při všech společenských, politických a ekonomických problémech, které máme, je kariérové poradenství a celoživotní vzdělávání jakýsi luxus, kterému není potřeba se prioritně věnovat, a zdá se, že až současná ekonomická situace nedostatku pracovní síly vede naše tvůrce politik k tomu, aby se zamysleli nad tím, jak pobídnout lidi, aby své kariéry měnili. Tato situace přináší šanci, aby se taková diskuse znovu otevřela a aby tvůrci politik vnímali potřebu se kariérovým a celoživotním vzděláváním zabývat. Francouzi měli první zákon o celoživotním vzdělávání i s nástroji veřejného spolufinancování z roku 1971, mají v tom náskok 50 let. Navíc francouzská státní ideologie je postavená na tom, že úlohou státu je pozdvihovat lidové masy, aby byly vzdělané a emancipované. Například tam existuje ze zákona povinnost, že každý zaměstnavatel musí prokazatelně zvyšovat kvalifikaci a odbornost svých zaměstnanců, a pokud to nedodržují, jsou zaměstnavatelé pokutováni. Od roku 2014 zavedli zákonem kariérové pohovory zaměstnavatelů se zaměstnanci, to znamená, že zaměstnavatel se musí každých pět let setkat se svým zaměstnancem a probrat s ním, co se za těch pět let naučil, jaké vzdělávání by potřeboval a kde se vidí za dalších pět let. U nás je představa, že by takto uvažovali zákonodárci, science fiction.

Spolu s kolegy z České republiky jsme zaslali kandidaturu na pořádání výroční konference IAEVG v ČR a na Slovensku. IAEVG (International Association for Educational and Vocational Guidance) je největší a nejstarší mezinárodní asociace v oblasti kariérového poradenství s více než 12 000 členy ze všech kontinentů a každoročně organizuje velkou konferenci, které se zúčastní 500 až 1 000 vědců, odborníků z praxe a tvůrců politik z celého světa. Příští rok se tato akce uskuteční u nás a připravujeme zajímavý program v Brně a Bratislavě. Naším cílem je nejen dostat tímto způsobem české a slovenské kariérové poradenství na radar světové odborné komunity, ale také podpořit diskusi o tom, jak dále rozvíjet kariérové poradenství u nás doma. Usilujeme o to, aby se konference zúčastnili zástupci ministerstev a samospráv a inspirovali se příklady dobré zahraniční praxe, protože není pravda, že „se to nedá“. I v zemích, které jsou nám kulturně blízké, jako je například Polsko, se daří systém kariérového poradenství ve školství budovat. Jedná se sice o vědeckou konferenci, ale chceme ji přiblížit i odborníkům z praxe z české, slovenské i širší evropské komunity a snažíme se ji učinit také cenově dostupnou.

V našich zemích máme tendenci vnímat roli kariérového poradenství velmi úzce jako nástroj optimální alokace lidských zdrojů na trhu práce, a přitom kariérové poradenství může mít mnohem širší dopady na společnost než jen toto. Kariérové poradenství je vyjádřením zájmu společnosti v tom směru, aby se každý její člen dokázal co nejlépe zařadit do společnosti a přispět do jejího fungování svým nadáním a silnými stránkami při využití všech svých možností. Takto může mít kariérové poradenství za cíl například prevenci radikalismu (to si třeba aktuálně uvědomují Francouzi). Tím, že vede k přebírání zodpovědnosti za vlastní životy, je přivádí i k přebírání zodpovědnosti za vlastní komunitu a to je v rámci budování občanské společnosti důležitá věc.